Pro Francouze je znovuotevření Notre-Dame možná důležitější než pád vlády, popisuje zpravodaj Martin Balucha

9. prosinec 2024

O víkendu se znovuotevírala světoznámá katedrála Notre-Dame, a tak měl zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha plné ruce práce. Pro rozhovor po lince s moderátorem Janem Pokorným si vybral oblíbené místo na nábřeží u Seiny s výhledem na hausbóty, kde natáčel i před olympiádou. „Francouzi počítají s tím, že každý rok se do katedrály bude chtít podívat 15 milionů návštěvníků, lidé si budou muset místo rezervovat,“ vypráví Balucha.

I díky vám vysílá Radiožurnál o Francii často, ale kdo sleduje francouzská média, tak zmínku o České republice aby pohledal. Kdy se o nás psalo naposledy?

Hodně velké ohlasy vzbudila česká muniční iniciativa, nikdy jsem nezaznamenal větší ohlas na Českou republiku, co se týče politiky. A bylo to vidět, když sem přijel premiér Petr Fiala nebo prezident Petr Pavel, tak se o tom hodně mluvilo. Hodně se na nás obraceli francouzští novináři, co k muniční iniciativě víme. To bylo období, kdy Česká republika měla zvuk a byl o ni velký zájem.

Čtěte také

Dnes je asi ve Francii hlavním tématem Sýrie?

Je to tak, samozřejmě prezident Emmanuel Macron se k tomu vyjadřoval, pro Francii je to velmi důležitý region. Sledovali jsme, co se dělo v Libanonu, v Izraeli, Francie má dost klíčové slovo v tomto regionu, hlavně v Libanonu, protože to je její bývalé území. Ostatně Sýrie také do tohoto územní spadala. Takže Francie to všechno bedlivě sleduje.

Dá se říct, že Francouzi o víkendu na chvíli zapomněli, že nemají vládu?

Myslím, že spousta z nich určitě ano, a možná opravdu doslova. Když jsem se bavil se svými známými ještě před tím, než bylo jasné, že Barnierův kabinet padne, a chtěl jsem s nimi rozebírat aktuální situaci, říkali – aha, on má padnout kabinet? Ale věděli velmi dobře, že se má otevřít katedrála Notre-Dame. Takže pro některé Francouze tohle možná byl nejdůležitější okamžik konce roku, a ne pád Barnierovy vlády, byť je to událost, o které se mluví a referuje.

V souvislost s katedrálou se dá říct, že se obešlo všechno bez komplikací?

Vše se vrací do svých kolejí, byť je pravda, že Francouzi si to chtějí užít, rozdělili si slavnosti nejen do jednoho dne a víkendu, ale na celý týden. Takže mše v katedrále Notre-Dame budou pokračovat. Francouzi zorganizovali například mši pro řemeslníky, kteří katedrálu opravovali, nebo pro dárce a mecenáše, kteří na přestavbu poslali přes 21 miliard korun. Mše budou pokračovat do neděle, pak by měl být normální provoz. Místo si bude ale potřeba zarezervovat, dá se očekávat, že zájem bude enormní, Francouzi počítají s tím, že každý rok se do katedrály bude chtít podívat 15 milionů návštěvníků.

Dárci a mecenáši poslali na přestavbu přes 21 miliard korun

Uvažovalo se, jestli se zavede vstupné. Když jsem mluvil s rektorem katedrály, který včera sloužil večerní mši pro veřejnost, říkal, že si to moc neumí představit, protože jak by se rozdělovalo, kdo je věřící, a kdo je turista. A také říkal, že katedrála by měla být otevřená všem. Ministerstvo kultury zase prosazovalo poplatek ve výši pěti eur s tím, že tyto peníze by mohly posloužit při údržbě dalších méně známých kostelů ve Francii.

Jaká jsou v katedrále nová protipožární opatření?

Čtěte také

Prý tam je důmyslný systém rozprašovačů, tak, aby se nestalo to, co se stalo v roce 2019. Jsou tam tepelné kamery, systém alarmů. Je pravda, že požárů katedrál Francie zažila víc, nejen v Paříži, ale i třeba v Nantes. Jsou to věci, které se bohužel stávají, ale teď Francouzi dělají všechno proto, aby se to zase velmi dlouho nestalo.

Psalo se o tom, že tam poprvé instalovali zamlžovací systém na atice, kde je dubový krov?  

To je právě ten systém rozprašovačů, mělo by to být v dřevěné střešní části, které se říká les, padly na ni zhruba dva tisíce statných stromů z celé Francie. Katedrála je obnovená do původní podoby z 19. století, pokud se budeme bavit třeba o úzké věžičce, tak tohle pro ně bylo velmi důležité – Francouzi odmítli veškeré extravagantní moderní návrhy, prosklené věžičky a podobně, nechali si tu starou katedrálu.

Jakou má pro Notre-Dame symboliku zlatý kohout na špičce věže? A jak se proměňuje Paříž? Poslechněte si celý rozhovor. 

autoři: Jan Pokorný , prh
Spustit audio

Související