Příběhem Bári Raklori vyjadřuje umělkyně Emília Rigová svůj životní postoj

„Jmenuji se Emília Rigová a pocházím ze Slovenska. Vystudovala jsem Akademii umění, ateliér Socha a aplikovaná média, kterou jsem dokončila roku 2012 doktorátem. Momentálně působím na Univerzitě Matěje Bela v Bánské Bystrici, na katedře Výtvarné kultury, kde učím předměty prostorového a intermediálního zaměření.“

Bylo pro Vás těžké se na školu dostat, vzhledem k Vašemu romskému původu?

„Nevím, jestli Vám naplním očekávání. Já jsem všechno, jen ne běžný příklad – i když ono je těžké říct, co je běžné a co ne. Já jsem nikdy ve svém životě neměla nějaký problém, nepotkala jsem se s rasismem či něčím podobným. Dostat se na školu bylo těžké, protože jsem šla na uměleckou výběrovou školu, ale ne kvůli mému původu. Šlo jen o to, abych byla technicky zručná v tom, co se očekávalo na zkouškách. A to samé pak bylo na akademii, v tom vyšším stupni studia. V mém životě to tedy bylo o úplně jiných věcech, než o rasismu. Romské problematice jsem se začala věnovat až teprve nedávno. Když se srovnám s lidmi, kteří tu dnes jsou a kteří o romství reflektují stále, tak já s tím začala v letech 2012, 2013, tedy před maximálně čtyřmi, pěti lety.“

Dá se tedy říct, že ze svého romského původu vycházíte až v posledních pěti letech. Můžete to popsat?

Plakát k výstavě Emílie Rigové Archetyp Pra-Bari|foto: České centrum Praha

„Myslím tím, že svůj romský původ reflektuji ve svých dílech, což jsem nikdy nechtěla, právě naopak. Vždycky jsem se bránila zaškatulkování do kategorie romská autorka. Chtěla jsem být rovnocenná s ostatními, vyjadřovat se po svém. Nikdy jsem nechtěla být ve škatulce. Až poslední roky to pro mě začala být výzva. Je pro mě velmi zajímavé zjistit, co to vlastně je, to romské umění a reagovat na to svým současným vizuálním jazykem. Polemicky, při budování příběhu Bári Raklóri. První slovo označuje to původní, romské, protože od mala mám přezdívku Bari / Velká. No a raklori, nebo rakloro, znamená dítě neromských rodičů. Tedy ta přezdívka zahrnuje všechno to, jak já to vnímám. Celou romskou problematiku. To, že bychom měli umět spolu normálně fungovat, aniž bychom se vyhraňovali. Já jsem Romka a ty jsi bílá. To moje práce reflektují nejvíce.“