Při dnešních cenách barelu bývaly ceny na čerpacích stanicích i o 10 korun nižší, říká ekonom Křeček

„Poptávka po pohonných hmotách je teď obrovská. Lidé vykupují kanystry, dělají si zásoby pohonných hmot. A tak pumpaři samozřejmě tu vyšší poptávku trochu zneužívají tím, že nadsazují cenu tak, aby dohnali ty špatné dva roky,“ vysvětluje Křeček.

Čtěte také

V Polsku jsou pohonné hmoty stále ještě levnější než v Česku. I tam ale postupně zdražují

Ve čtvrtek se litr benzinu Natural 95 prodával za zhruba 47,26 koruny, litr nafty za průměrných 49,31 Kč. 

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) přitom upozornil, že cena ropy na burze za poslední týden klesla přibližně o pět procent a cena pohonných hmot klesla ještě víc. Proto chce vláda dohlédnout na marže všech, kteří se na tvorbě těchto cen podílejí.

„Já takové zásadní kontroly nepodporuji,“ reaguje Křeček. „Když začneme kontrolovat marže obchodníků, tak je otázka, kde to skončí, také nechodíme do supermarketů se ptát na marži u konzerv nebo rohlíků.“

Myslím, že dlouhodobě zafunguje spíš konkurence než zásah vlády.
Štěpán Křeček

„Myslím, že dlouhodobě zafunguje spíš konkurence než zásah vlády. Česko má širokou síť čerpacích stanic, daleko větší, než je na západ od nás obvykle. A konkurence stejně nakonec ceny vrátí na normální úroveň. Teď jde o tu paniku, kdy lidé i přes vysoký nárůst cen nakupují pohonné hmoty do kanystrů, bojí se, že na pumpách dojdou. Ale jakmile panika vyprchá, tak opět zvítězí konkurence a ceny se ustálí.“

Štěpán Křeček, ekonom|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Křeček se domnívá, že pokud by se ceny pohonných hmot v Česku zastropovaly, jezdili by k nám tankovat i řidiči z okolních zemí, třeba z Německa a Rakouska. Český daňový poplatník by tak sponzoroval zahraniční řidiče.

Pomohlo by ke snížení cen pohonných hmot to, kdyby vláda snížila jejich daňovou zátěž? Poslechněte si celý rozhovor.