Přepis projevu Tomáše Garrigua Masaryka ze dne 28. října 1931 k zástupcům Národního shromáždění a vlády
Dosud byly známé pouze čtyři zvukové záznamy prvního prezidenta Československa. Nově objevený projev Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1931 Český rozhlas digitalizoval a nyní si ho můžete celý poslechnout. Zde je k dispozici přepis.
Předseda poslanecké sněmovny Jan Malypetr:
... že nemůžeme naší drahé republice a všemu jejímu lidu přáti nic lepšího, než aby s důvěrou, rozvahou a trpělivostí opřenou o mravní zásady demokracie, demokracie ke všem vrstvám spravedlivé nejen politicky, ale i kulturně, hospodářsky a sociálně, překonali šťastně tuto v dějinách lidstva snad nejvážnější dobu.
Jsem přesvědčen, že zástupci lidu jsou si vědomi své zodpovědnosti i svých povinností, a že se vynasnaží jak v zákonodárství, tak ve státní správě, aby v plném souladu a součinnosti s vaší demokratickou rozšafností, hlubokou životní zkušeností a moudrostí zabezpečili státu i národu další klidný, zdravý a všestranný pokrok.
Předseda senátu JUDr. František Soukup:
Pane prezidente, jménem senátu národního shromáždění prosím, abyste přijal naše nejupřímnější pozdravení. Přicházíme v den dvacátého osmého října. Snad lze důvodně říci, že je to pro nás nejpamátnější den našich dějin.
Pod vaším vedením jsme mysleli a jednali v měřítku světovém. Naše legie stály v boji na všech frontách světa. V dějinách našeho národa není příkladu takové jednoty, takové universality. V den dvacátého osmého října jsme i my doma vstoupili do svého odboje branného. Povstal celý národ. Byla to už jedna jednotná revoluce a byl to už jeden jednotný národ československý. Dvacátý osmý říjen byl a podnes zůstává také naším programem.
Čtěte takéRádio Retro právě vysílá výběr z autentických záznamů především ze 30. let
Když jste pane prezidente v říjnu roku 1918 psal ve Washingtoně svou slavnou deklaraci, byl její duch také duchem naším. Již prvé projevy a zákony našeho převratu dne dvacátého osmého října jsou toho dokumentem nejskvělejším. Byla mezi námi jednota ideová a programová, založiti spolehlivý stát republikánský, upevňovati jeho ústavu demokratickou, konati poctivou spravedlnost sociální, činiti vše, aby mezi námi nebylo hladových a zoufalých, povznášeti vzdělanost a mravní ušlechtilost našeho lidu, pracovati ke sbratření národů, k upevnění všeobecného míru.
Mám za to, že naše národní shromáždění se svou parlamentní vládou jde soustavně za tímto programem a že tak bude konati tím účinněji, čím těžšími jsou všechny poměry mezinárodní, jímž jdeme vstříc.
Je to pane prezidente letos třinácté výročí, co stojíte v čele našeho státu. Všichni toužíme, aby vám bylo dopřáno pracovati ještě dlouhou řadu let ve své těžké, ale nekonečně záslužné funkci, k dobru všeho našeho lidu, a upevnění našeho demokratického státu, nejenom v jeho životě domácím, nýbrž i v jeho významu mezinárodním a světovém.
Předseda československé vlády Jan Udržal:
Pane prezidente, v posledních dnech měl jsem vícekráte příležitost veřejně promlouvati jménem vlády o našem životě politickém i hospodářském. Dnes, ve výročí den obnovení našeho státu, připojuji se jen ku blahopřání pánů předsedů obou sněmoven a přeji vám pane prezidente, abyste se mohl ještě dlouho při plném zdraví radovati z našich úspěchů a přispívati k rozkvětu našeho státu.
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk:
Pánové, předně bych chtěl povědět, že se připojuji ku prohlášení, které jste, pane předsedo vlády, učinil nedávno ve sněmovně a včera v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny. Vám páni předsedové Národního shromáždění, srdečně děkuji za vaše přátelská slova a prosím o vaši další vydatnou spolupráci.
V popředí diskuzí doma i jinde jsou poměry hospodářské, jak se vyvinuly po válce a do značné míry válkou. Téměř celý svět, jistě všichni znalci – cizí, naši – tímto problémem se zabývají. Ministři Beneš a Trapl dali nám zevrubný a věcný výkaz, potvrzující obecné mínění Evropy a Ameriky, že naše republika hospodářsky i politicky je v situaci poměrně dobré. Republika československá je země vysoké hospodářské kultury. Naše zemědělství a náš průmysl, náš sedlák a dělník jsou uznaně velmi dobrými pracovníky. Jsme národ sedláků a dělníků, vzdělaných odborně i politicky. K těmto dvěma nejpočetnějším stavům pojí se inteligence a ostatní složky našeho občanstva.
Podle naší ústavy všecka politická moc pochází z lidu, organizovaného především parlamentem. Avšak národ a národové naší republiky nemohou žíti jen politikou, nýbrž vší kulturní prací vůbec. Přehlížím-li náš vývoj od převratu, mohu s jistým uspokojením povědět, že se naše demokracie, prakticky parlament a vlády, osvědčily. Proti hlasům, které se ozývají proti demokracii a zejména parlamentu, mohu s dobrým svědomím konstatovat, že náš parlament a jeho vlády vykonaly hodně dobrého.
Nejsem tak nekritický, abych nevěděl, že se staly četné chyby. Náš obnovený stát je nový. Vlády a parlament musely začít bez tradice a se skrovnou zkušeností, a to v poměrech doma a v celé Evropě velmi krušných. Odpovídá vytčenému složení národa, že po převratu administrace státu se ujali doktor Kramář, Švehla a Tusar, zástupcové zemědělců, dělníků a inteligence; doktor Rašín, vynikající člen strany inteligentské, vedl správu finanční. Je to ponaučení a ukázání pro naši další budoucnost.
U nás převratem v době revoluce politické a hospodářské dostali se do správy veřejných věcí také lidé, kteří na vznesené úkoly nestačili ani mravně, ani vzděláním. Nebudeme si zastírat fakta, že jsou u nás lidé, kteří svého veřejného postavení zneužívají k tomu, aby bez práce pohodlně žili a bohatli. Žaluje se právem na korupci. Je-li někdo korupčníkem nebo spojencem korupčníků, je v zájmu státu, aby byl odstraněn. Je-li ještě k tomu politicky činným, je to dvojnásob nutné. Poctiví občané našeho státu musí být chráněni, a tu vláda a parlament musí svorně a cílevědomě postupovat a všeliké korupci čelit. Avšak nejen vláda a parlament, nýbrž všecky stavy a jednoty, co jsou povolány vzdávat státu a národům směr a je vychovávat.
Je to především škola a učitelstvo všech stupňů, je tu duchovenstvo všech církví a jsou tu také spisovatelé a žurnalisté všech směrů.
Apeluji na tyto orgány, apeluji na inteligenci vůbec. My za naše národní obrození do značné míry děkujeme literatuře a inteligenci; převratem a nabytím samostatnosti tato obrodní práce nestala se méně potřebnou, než v době naší závislosti. Nebyl bych upřímný, kdybych neřekl, že naše inteligence prožívá krizi. Francouzský spisovatel nedávno konstatoval zradu inteligentů – přemýšlejme také o poměrech našich!
Prodělali jsme zase jednou volby. Jimi voličstvo v ohromné většině se zachovalo klidně a dalo najevo, že od svých představitelů si přeje práci klidnou. Pokud dovedu pozorovat, a pozoruji bedlivě, neprojevuje se ve voličstvu nespokojenost, neboť není k ní příčiny: ale jsou lidé, kteří veřejnost otravují a anarchizují. Je charakteristické, že v tom mají vedení lidé, jimž republika svěřila vážné úkoly, které však nedovedli vyplnit. Není pravda, že se odstraňují odpůrcové političtí – odstraňují se a musí ustupovat z veřejného života lidé korumpovaní. Ten takzvaný Hrad sa v zájmu státu, a musí zůstat pro všechny časy budoucí ohradou proti politické malosti, fantastice a korupci. Je docela v pořádku, že elementy rozkladné jsou proti těm, kteří hájí právo a pořádek.
Naše situace zahraniční je velmi slušná. Cizina uznává naši vnitřní i zahraniční politiku. Některé důležité letošní události poslední doby jsou jí velikým zadostiučiněním. Naše zahraniční politika od samého počátku světové války československou věc pojímala světově a podle toho postupovala. Po pádu tří absolutistických monarchií Rakouska-Uherska, Německa a Ruska v zahraničních vztazích národů a států zavládá demokracie a Evropa jako celek se organizuje.
K Evropě se pojí i vzájemnost s Amerikou. Jestliže v Americe se ozývají hlasy, aby Amerika se od Evropy odpoutala, myslím, že vývoj poválečný tento názor vyvrací. I tu běží nejen o společné zájmy hospodářské, nýbrž kulturní vůbec. Naše zahraniční politika je si plně vědoma, že je jejím úkolem vklínit obnovený stát do Evropy a celého světa. To se nám daří, a dařilo by se účinněji, kdyby širší kruhy politické se otázkami zahraničními, otázkami světovými, zabývaly věcněji.
Pánové, přeji sobě i vám, aby se vám brzy podařilo učinit v oboru vaší působnosti pořádek a spojit všecky státotvorné živly a zejména strany koaliční k loajální spolupráci. Musíme být pro všechny případy připraveni, vývoj věcí domácích, evropských a světových nesmí nás překvapit. Sám jsem ochoten ke spolupráci se všemi lidmi, jimž doopravdy jde o republiku a demokracii. Byl jsem a jsem ochoten ke spolupráci i s těmi, kdo z důvodu věcných a čestných jsou v opozici. Skoro bych řekl, že nám právě taková pravá, kritická a tím spolutvůrčí opozice schází.
Nemohu se nakonec nezmínit o zkracování státního rozpočtu. Je nutné, jistě však bude letos i později organické, nebo jak bych to nazval. Nebudeme škrtat, kde toho prospěch a organický vývoj jednotlivých oborů a státního celku nedovoluje. Například naše letectví, a nemyslím jen letectví vojenské, potřebuje rozmnožení. Neběží pouze o počet letadel, nýbrž o počet letců, aby se ve své službě napříliš neunavovali a tím službu a své životy neohrožovali.
Pokud se úředníků a zaměstnanců týká, mám zkušenosti, že v některých úřadech dá se počet zmenšit, u jiných by zmenšení poškodilo službu. A ovšem: byrokracie demokratická nebude šetřit jen dole, nýbrž i nahoře. Musíme se všichni a všude uskrovňovat v správném poměru. Uskrovňovat.
Zlepšení situace stane se nejen opatřením ekonomickým a finančním, nýbrž také mravní energií národů, parlamentů a vlád. Uskrovnění výdajů vyžaduje na každém občanu zjednodušení a oproštění životosprávy, předpokládá obětivost, trpělivost, rozumnost. Rozčilení, pobuřování, bylo by jen dalším ochuzením a zdržováním náprav. Rozčilení není program. Ani hlad není program. To řekl už Marx.
Nečekejme zázraků od bůhvíjakých nových receptů: běží koneckonců o spravedlivé vyrovnání hospodářských a sociálních protiv v jednotlivých státech a v jejich vzájemném poměru, a běží o účelné rozdělení hospodářské a kulturní práce uvnitř a mezi státy.
Plány finanční, úprava budgetů státních a zemských, reforma bankovnictví, starost o nezaměstnané a tak dále jsou nutné. Ale stejně nutné jsou reformy školské a kulturní. Musí být stavena takzvaná vzdělanecká proletarizace, která do značné míry vzniká nerozumnou nechutí ke skutečné a užitečné práci, práci nejen fyzické, nýbrž i duchovní.
Další starostí musí být politika populační. Nesmí být dovoleno, aby mladí lidé tělesně i duchovně nezralí plodili nezralá nedochůdčata, a snižovali takto stále a znova zdraví, odolnost a výkonnost společnosti. Tato kapitola vyžadovala by podrobnějšího propracování. Uvádím zatím jen jeden problém pro promyšlenou populační politiku.
Zkrátka – neběží jen o odstranění dočasné krize hospodářské, nýbrž je na čase, aby politika a celý život stal se opravdovější, aby přestala bezstarostná povrchnost a pohodlná lhostejnost – aby nejen politika, nýbrž celý život byl opravdovější, čestnější, duchovnější. Dnes přece může a musí být jasné, že řemeslné politikaření nestačí, že politika a administrace musí spočívat na vzdělanosti a mravnosti. Demokratická republika potřebuje tento základ, a ona především, má-li program svobody nezajít k anarchii, má-li ideál rovnosti nebýt chytráckým vykořisťováním slabších, nemá-li pod rouškou bratrství řádit všeho druhu násilnictví, tedy: politiku rozumnou a poctivou.
Kancléř prezidenta republiky Přemysl Šámal:
Prezident Československé republiky přijal dnes ve slavnostním slyšení předsedu poslanecké sněmovny Národního shromáždění, Jana Malypetra, předsedu senátu Národního shromáždění doktora Františka Soukupa, předsedu československé vlády Františka Udržala, po jejichž proslovech uslyšeli jste delší projev prezidentův, po němž končíme vysílání z audienční síně Pražského hradu a soudobý rozhlas do Bratislavy.