Před 80 lety podepsal Edvard Beneš první z takzvaných Benešových dekretů

Měly zajistit právní kontinuitu s předmnichovskou republikou, nakonec se ale staly nejdiskutovanějšími dokumenty v české právní historii a synonymem kontroverzí, ke kterým došlo v prvních poválečných měsících v souvislosti s odsunem etnických Němců a Maďarů z území státu.

Benešovy dekrety vznikly jako nástroj exilové vlády v době nacistické okupace, kdy Národní shromáždění nemohlo plnit svoji zákonodárnou funkci. První z nich podepsal prezident Beneš 21. července 1940 v Londýně. Šlo o Ústavní dekret presidenta republiky o ustavení Státní rady jako poradního sboru prozatímního státního zřízení ČSR.

Čtěte také

„Dekrety byly vytvářeny na jednotlivých exilových ministerstvech. Projednávala je poté exilová vláda a po jejím schválení byly předloženy prezidentu Benešovi. Není to tedy opravdu možno vidět tak, že by to byl prezident Beneš, který by psal dekret sám a sám si ho podepsal a vyhlásil,“ vysvětlil Radiožurnálu expert na prvorepublikové právo Jan Kuklík.

Středoevropský čas, ale také odsun a konfiskace

V prvním poválečném roce byly dekrety hlavním nástrojem umožňujícím nastartovat ekonomickou obnovu země. Některé dekrety měly tedy velmi praktické určení, jako například dekret o obnovení československé měny, o opatřeních k urychlení nakládky a vykládky zboží v železniční dopravě nebo o opětném zavedení středoevropského času.

Čtěte také

Dekrety stanovují ale také znárodnění většiny průmyslových podniků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování nebo všeobecnou pracovní povinnost. Nejvíce kontroverzí vyvolaly dekrety o konfiskaci majetku etnických Němců a Maďarů, ztrátě jejich státního občanství a zrušení německého vysokého školství.

Právě odebrání občanství pro tyto obyvatele někdejšího Protektorátu znamenalo, že se jich týkalo ujednání postupimské konference o odsunu z území Polska, Československa a Maďarska. 

Z celkového počtu více než 140 dekretů je ve Sbírce zákonů publikováno 106 těch, které byly dodatečně schváleny Prozatímním národním shromážděním 5. března 1946. Ústavní soud potvrdil jejich platnost v době jejich vzniku, v současné době jsou ale už právně neúčinné.

autor: and
Spustit audio

Související