Před 78 lety vypálili nacisté obec Lidice. Německá demonstrace moci šokovala celý svět
V Lidicích si dopoledne přeživší a pamětníci připomněli vypálení původní obce nacisty. Pietní setkání je letos poprvé od roku 1945 neveřejné, důvodem jsou opatření proti šíření koronaviru. Nacisté obec vypálili v noci z 9. na 10. června 1942, muže zastřelili a ženy poslali do koncentračního tábora. Stalo se tak v odvetě za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Čtěte také
„Do dneška jsem se nesmířila se smrtí tatínka. Jemu bylo padesát let a něco tušil, protože u branky mi řekl: Snad dá Bůh, že se ještě uvidíme.“ Jaroslavě Skleničkové, poslední žijící lidické ženě, bylo šestnáct let, když se uprostřed noci musela rozloučit se svým otcem. Jen o pár hodin později zastřelili 173 lidických mužů a chlapců.
Tragédie lidických dětí
Mezitím Němci násilím odebrali matkám děti a ženy poslali dál do koncentračních táborů. Nikdo tehdy netušil, že jsou jejich děti v Lodži a zbývá jim jen několik týdnů života, říká historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
3. července 1942 přišlo rozhodnutí, že děti budou převezeny do vyhlazovacího tábora Chelmno nad Nerem. 82 dětí nacisté zavraždili, jen několik jich vybrali na poněmčení. O osudu dětí se matky dozvěděli až po válce.
Z koncentračních táborů se vrátilo 143 žen. Dětí se podařilo vypátrat 17.
Demonstrace moci
Vypálení Lidic znamenalo v pro český národ v první chvíli obrovský otřes, řekl u příležitosti loňského výročí Českému rozhlasu vojenský historik a současný ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
Čtěte také
„Takové zvěrstvo, jaké nacisté na Lidicích spáchali, patřilo k výjimečným i přes to, že byla druhá světová válka. I z toho důvodu, že se jím doslova a do písmene veřejně pochlubili. Obec byla srovnána se zemí, jméno obce bylo vymazáno. Mělo to opravdu předvést celému světu, čeho jsou schopni.“
Lidice jako symbol
A svět si toho všiml. Celá řada měst a obcí například buď pojmenovala na památku Lidic náměstí či ulice, nebo se dokonce některé obce přejmenovaly na památku Lidic, upozornil Stehlík.
„Pro naši exilovou reprezentaci to znamenalo možnost prosadit, že Československo je národem bojujícím. A to nejenom díky atentátu a tomuto obrovskému nacistickému zločinu. Mohli tak dosáhnout oduznání mnichovské dohody.“
Související
-
Přestože sami mnoho neměli, složili se severoangličtí horníci...
Po vypálení Lidic nacisty zorganizovali severoangličtí horníci z města Stoke on Trent celonárodní sbírku na obnovu zničené české vesnice. Povědomí o společné histor...
-
Při operaci Anthropoid rozhodla náhoda, připomíná historik Eduard Stehlík
Hostem je vojenský historik Eduard Stehlík, Připomíná 105 let, které uplynuly od narození hrdiny protinacistického odboje Jana Kubiše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
