Před 60 lety se začala stavět berlínská zeď. „Mysleli jsme, že je to novinářská kachna,“ vzpomíná Němka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Berlínská zeď

Před šedesáti lety vznikla v Berlíně zeď, která město skoro na tři desetiletí rozdělila. Východoněmečtí komunisté tak chtěli zastavit vlnu emigrací do západního Německa. Se stavbou schválně začali o prázdninové neděli, kdy bylo mnoho lidí na dovolené.

Zrovna jsme byli se zájezdem v Julských Alpách, když jsme zaslechli vysílání rakouského rozhlasu. ORF hlásila, že se v Berlíně staví zeď, ale nikdo z autobusu tomu nevěřil. Říkali jsme si, že je to nějaká novinářská kachna,“ vzpomíná tehdy ještě západní Berlíňanka Irene Selleová.

Čtěte také

Vážnost situace si prý uvědomila, až když s rodinou přijížděla domů a musela z východní části přejít k sobě na Západ.

Bylo to tak čerstvé, že jsme všude cítili nenávist. Mám pocit, že po nás dokonce házeli rajčata a vajíčka, ale možná jsem si to jen zpětně vymyslela. Každopádně jsme cítili nepřátelství. Západní Berlíňané nechápali, proč jsme mohli přejít k nim, když jinak nikoho nepouštěli,“ dodává Selleová.

Místo strážníka ostnaté dráty

V sídle Nadace pro zkoumání diktatury strany SED s ní sedí Joachim Rudolph, východní Němec, který onoho osudného dne stanoval na Rujáně.

Hned jsme vyrazili zpátky do města. Autem jsme dojeli k Bernauer Strasse, kde jsme bydleli. Dříve tam stával jen strážník a cedulka s varováním, že tu začíná jiná zóna města. A najednou tam byl všude ostnatý drát, kolem kterého postávali vojáci s kalašnikovy a ocelovými přilbami,“ popisuje.

Teprve v dalších dnech se tragédie města projevila naplno. Pan Rudolph brzy emigroval a pomáhal kopat tunely, díky kterým mohli utéct ostatní. Rodina paní Selleové se naopak dobrovolně přestěhovala do NDR. Svobodu získala až po 28 letech, 9. listopadu 1989.

Už od vzniku dvou německých států v roce 1949 se komunistická vláda NDR potýkala s odlivem nejčastěji mladých a kvalifikovaných obyvatel na Západ. Počátkem 50. let proto nechala hranici se západním Německem obehnat plotem.

Železná opona však měla trhlinu: Západní Berlín, jenž vznikl spojením okupačních sektorů západních mocností a který byl obklopen územím NDR. Tento ostrůvek svobody zůstával i nadále cílem mnoha východních Němců, kteří chtěli na Západ. Do léta 1961 jich podle odhadů utekly neuvěřitelné tři miliony.

Vedení NDR v čele s Walterem Ulbrichtem proto v noci na 13. srpen 1961 vyslalo do ulic Berlína armádu, která přístup do západní části města zablokovala překážkami z ostnatého drátu a kamennými náspy. K dokonalosti byl 155 kilometrů dlouhý systém doveden v 80. letech, kdy jej tvořila čtyřmetrová betonová zeď s válcem nahoře, obehnaná signalizačním plotem a mnoha překážkami.

Zdroj: iROZHLAS

autoři: Václav Jabůrek , als
Spustit audio

Související