Před 50 lety vpadli do Československa Rusové. A nepřijeli s prázdnou. Ladislav Lahoda, prezident Společnosti pro výzkum historického podzemí, po roce 1990 objevoval místa, ze kterých dodnes mrazí.
„V roce 1991 se vyprávělo, co všechno Rusové ve vojenských bunkrech mají. Nás hlavně zajímaly bunkry. Proto jsme začali jezdit do vojenských prostorů a hledali ruské bunkry,“ vzpomíná Ladislav Lahoda v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Prezident Společnosti pro výzkum historického podzemí taky prozradil, proč je celé Švýcarsko podkopané. Anebo proč v Praze prakticky neexistuje městské podzemí a co v tom málu pod Prahou najdete.
On a jeho kolegové tak objevili zcela nový svět. Představte si to sami: jste v Ralsku, necelých 50 kilometrů od Prahy – a kolem vás jen liduprázdná krajina. „Za dva dny jsme ušli 40 kilometrů a nepotkali jsme vůbec nikoho,“ popisuje.
Bunkrů prý nejprve mnoho nenašli. A není divu – Rusové je před svým odchodem často zasypávali a zamaskovávali. „Nacházeli jsme ale další zajímavé stavby, u kterých jsme vůbec netušili, k čemu slouží. A tak jsme je začali zkoumat.“
Jaderné zbraně v Československu
Jen málokdo to už dnes ví. Faktem ale je, že na československém území kdysi měly být uloženy jaderné zbraně. „Uvažovalo se o tom od roku 1962. V roce 1965 pak československá strana souhlasila s tím, že tu Rusům vybudujeme tři sklady, v nichž budou uloženy hlavice raket,“ říká Ladislav Lahoda.
Někteří vojenští historici dnes dokonce připouštějí možnost, že pražské jaro bylo pro Rusy jen záminka. Potřebovali tu rozmístit jaderné zbraně a my jim v tom bránili.
Ladislav Lahoda
Sklady měly být vybudovány do roku 1968. Mělo to ovšem háček. Součástí všeho mělo být i rozmístění sovětských vojsk v Československu, tomu se ovšem českoslovenští komunisté usilovně bránili. „Někteří vojenští historici dnes dokonce připouštějí možnost, že pražské jaro bylo pro Rusy jen záminka. Potřebovali tu rozmístit jaderné zbraně a my jim v tom bránili.“
Co přesně v těchto nově vybudovaných skladech nakonec Rusové umístili, se dodnes přesně neví. Příslušné sovětské archívy se totiž ještě neotevřely.
Do tmavých, chladných a málo známých prostor, které se ukrývají pod povrchem země, nás v pondělí zavedl prezident Společnosti pro výzkum historického podzemí Ladisl...
František Novotný, moderátor
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
