Prasečí srdce v člověku? Může to být nová kapitola v kardiochirurgii, věří Netuka z IKEMu

Jak moc ovlivňuje kondici kardiovaskulárního sytému stres?

Čtěte také

Převoz bijícího srdce trval zhruba pět a půl hodiny, přibližuje kardiochirurg IKEMu. Transplantace zachránila pětileté dítě

Stres je do určité hladiny kladný, nicméně chronický vyčerpávající stres se podílí negativně nejenom na srdci, ale i na dalších orgánech. A v samozřejmě ve svém důsledku může vést i k rozvoji závažných onemocnění jako je rakovina.

A kde je hladina toho užitečného stresu?

To je velmi individuální, odborníci o tom stále bádají. Ale že bychom měli nějaké přesné dělítko, kde už stres přesáhne pozitivní míru, to v tuto chvíli nejsme schopní říci.

Meteorologové varují před extrémně vysokými teplotami. Existuje něco jako sezona infarktů, kdy jsou častější?

Ano, je tomu tak. Jsou období, kdy jsou tyto příhody nakupeny a jsou to typicky období, kdy je velké horko. A pokud se lidé řádně nehydratují, tak se krev zahušťuje, a to zvyšuje riziko, že vznikne někde sraženina, která může ucpat cévu na srdci, nebo způsobit i mozkovou mrtvici.

Specializujete se na minimálně invazivní kardiochirurgické techniky. V čem to spočívá?

Zmenší se přístupy, kterými se dostáváme do jednotlivých srdečních oddílů, které operujeme, ať už to jsou chlopně nebo cévy. Je to šetrnější pro pacienta z několika důvodů. Když pominu estetický efekt, tak je tam rychlejší hojení, někdy i méně bolesti a samozřejmě rychlejší rekonvalescence. Svým způsobem tím reagujeme na pokroky, které jsou u našich kolegů v kardiologii, kdy se řada věcí dá řešit pomocí katetrů, které se zavádějí do srdce. Takže to je další stupeň mini invazivity. Obory se jednak k sobě přibližují, a také se motivují, abychom byli stále lepší.

V čem vidíce budoucnost vaše oboru?

Velké slovo bude mít do budoucna robotická kardiochirurgie, která je velice precizní, umožňuje další zmenšení přístupu. Už se prosazuje. Na několika pracovištích v České republice je už praktikována v oblasti kardiochirurgie. Další velký milník, který může změnit postupy v medicíně, je xenotransplantace. Další velký pokrok očekáváme v oblasti čerpadel, mechanických srdečních podpor, která se budou zmenšovat. V brzké době předpokládám, že budou plně implantována do pacienta, a tak zvýší poptávku a tím se obor bude dále modifikovat.

Pokud se lidé řádně nehydratují, tak se krev zahušťuje, a to zvyšuje riziko, že vznikne někde sraženina
Ivan Netuka

Je prasečí srdce jako dárcovské cesta, nebo spíš slepá ulička?

Je to možná nová kapitola v kardiochirurgii a kardiologii jako takové, řekl jsem možná, to musím podtrhnout, v tuto chvíli nemáme definitivní odpověď. Nicméně cesta je velmi slibná. Před více než 20 a 30 lety byly pokusy transplantovat zvířecí orgány, nejčastěji to byli primáti. Všechno to selhalo, protože imunologická bariéra, která se tvořila statisíce let mezi člověkem a jinými živočišnými druhy, je natolik silná, že odhojila orgán. Nicméně díky moderním metodám genového editování, kdy jsem schopni modifikovat receptory a povrch tkání prasečího srdce, jsme schopni přiblížit imunologicky orgán mnohem více lidskému. A to samozřejmě skýtá obrovský potenciál...

Ale omezení je celá řada, jsou to imunologické bariéry. Prasečí srdce má tendenci stále růst, a to je další bod, kdy musíme editovat geny, které zastaví růst srdce, aby nepřerostlo dotyčného člověka. A samozřejmě jsou další faktory jako přenos zvířecích infekcí. Další otázkou je akceptace z hlediska společnosti a samozřejmě i práva zvířat. Je to velmi komplexní, nicméně velmi slibná cesta, kterou musíme dále zkoumat.

Proč jsou důležité preventivní prohlídky? A jak vypadá umělé srdce? Poslechněte si celý rozhovor.