Prasečí srdce v člověku? Může to být nová kapitola v kardiochirurgii, věří Netuka z IKEMu

19. červen 2022

V pražském IKEMu dělají ročně 40 až 50 transplantací srdce za rok, program navíc lékaři obohatili díky metodě převozu bijícího srdce u pěti pacientů. „To jsou další potenciální možnosti k růstu,“ říká přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Kam se bude kardiochirurgie dál ubírat? A jaké jsou nové možnosti operací srdce?

Jak moc ovlivňuje kondici kardiovaskulárního sytému stres?

Čtěte také

Stres je do určité hladiny kladný, nicméně chronický vyčerpávající stres se podílí negativně nejenom na srdci, ale i na dalších orgánech. A v samozřejmě ve svém důsledku může vést i k rozvoji závažných onemocnění jako je rakovina.

A kde je hladina toho užitečného stresu?

To je velmi individuální, odborníci o tom stále bádají. Ale že bychom měli nějaké přesné dělítko, kde už stres přesáhne pozitivní míru, to v tuto chvíli nejsme schopní říci.

Meteorologové varují před extrémně vysokými teplotami. Existuje něco jako sezona infarktů, kdy jsou častější?

Ano, je tomu tak. Jsou období, kdy jsou tyto příhody nakupeny a jsou to typicky období, kdy je velké horko. A pokud se lidé řádně nehydratují, tak se krev zahušťuje, a to zvyšuje riziko, že vznikne někde sraženina, která může ucpat cévu na srdci, nebo způsobit i mozkovou mrtvici.

Specializujete se na minimálně invazivní kardiochirurgické techniky. V čem to spočívá?

Zmenší se přístupy, kterými se dostáváme do jednotlivých srdečních oddílů, které operujeme, ať už to jsou chlopně nebo cévy. Je to šetrnější pro pacienta z několika důvodů. Když pominu estetický efekt, tak je tam rychlejší hojení, někdy i méně bolesti a samozřejmě rychlejší rekonvalescence. Svým způsobem tím reagujeme na pokroky, které jsou u našich kolegů v kardiologii, kdy se řada věcí dá řešit pomocí katetrů, které se zavádějí do srdce. Takže to je další stupeň mini invazivity. Obory se jednak k sobě přibližují, a také se motivují, abychom byli stále lepší.

V čem vidíce budoucnost vaše oboru?

Velké slovo bude mít do budoucna robotická kardiochirurgie, která je velice precizní, umožňuje další zmenšení přístupu. Už se prosazuje. Na několika pracovištích v České republice je už praktikována v oblasti kardiochirurgie. Další velký milník, který může změnit postupy v medicíně, je xenotransplantace. Další velký pokrok očekáváme v oblasti čerpadel, mechanických srdečních podpor, která se budou zmenšovat. V brzké době předpokládám, že budou plně implantována do pacienta, a tak zvýší poptávku a tím se obor bude dále modifikovat.

Pokud se lidé řádně nehydratují, tak se krev zahušťuje, a to zvyšuje riziko, že vznikne někde sraženina
Ivan Netuka

Je prasečí srdce jako dárcovské cesta, nebo spíš slepá ulička?

Je to možná nová kapitola v kardiochirurgii a kardiologii jako takové, řekl jsem možná, to musím podtrhnout, v tuto chvíli nemáme definitivní odpověď. Nicméně cesta je velmi slibná. Před více než 20 a 30 lety byly pokusy transplantovat zvířecí orgány, nejčastěji to byli primáti. Všechno to selhalo, protože imunologická bariéra, která se tvořila statisíce let mezi člověkem a jinými živočišnými druhy, je natolik silná, že odhojila orgán. Nicméně díky moderním metodám genového editování, kdy jsem schopni modifikovat receptory a povrch tkání prasečího srdce, jsme schopni přiblížit imunologicky orgán mnohem více lidskému. A to samozřejmě skýtá obrovský potenciál...

Ale omezení je celá řada, jsou to imunologické bariéry. Prasečí srdce má tendenci stále růst, a to je další bod, kdy musíme editovat geny, které zastaví růst srdce, aby nepřerostlo dotyčného člověka. A samozřejmě jsou další faktory jako přenos zvířecích infekcí. Další otázkou je akceptace z hlediska společnosti a samozřejmě i práva zvířat. Je to velmi komplexní, nicméně velmi slibná cesta, kterou musíme dále zkoumat.

Proč jsou důležité preventivní prohlídky? A jak vypadá umělé srdce? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.