Biologické kardiostimulátory, big data a umělá inteligence. Jak bude vypadat medicína a IKEM za 50 let?

12. červen 2021

Transplantování geneticky upravených orgánů, operace na dálku pomocí robotů nebo třeba léčba naplánovaná na základě vyhodnocení tisíců statistických dat. Tak vidí budoucnost pražského IKEMu za 50 let jeho současné lékařské špičky.

Přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEMu Ivan Netuka dnes běžně zavádí mechanické srdeční podpory. Tyto přístroje připomínající miniaturní mlýnské kolo pomáhají srdci pohánět krev. Dávají naději především lidem, kteří čekají na transplantaci srdce. Budou ale podle Ivana Netuky potřeba i za 50 let?

Čtěte také

Mechanické řešení selhání srdce může být nahrazeno biologickým řešením. Biologické metody mohou převládat, může jít o metody spojené s genovým inženýrstvím, s modifikací genomu pacienta, které mohou do budoucna naše chirurgická, mechanická řešení vytlačit,“ uvažuje.

Biologický „kardiostimulátor“

Podobně to může být i u kardiostimulátorů – u jiných přístrojů, které správně upravují srdeční frekvenci. Aspoň taková je ta nejsmělejší vize přednosty Kliniky kardiologie IKEMu Josefa Kautznera.

Hype je vytvoření biologického stimulátoru, to znamená vypěstovat buňky, které mají schopnost samy vyrábět elektrický impuls, jako je tomu v samotném srdci. Kdybychom byli schopni nahradit místo, kde vznikají vzruchy, buňkami, které budou naimplantovány, tak bychom nepotřebovali kardiostimulátor,“ popisuje.

Genové inženýrství

O využití genového inženýrství v budoucnu mluví na jiném operačním sále i přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. „Dovedu si představit, že bude možné orgány modifikovat a možná i geneticky upravovat. Fantastická vize je použít pouze ‚lešení‘ z odebraného orgánu a osadit ho buňkami, které budou geneticky podobné pacientovi, tak aby potřeboval méně imunosuprese.“

Zmíněná imunosupresiva jsou léky, které omezují činnost imunitního systému a zabraňují tomu, aby tělo příjemce nový orgán odmítlo. „Na druhou stranu většina absolutních představ pak v medicíně nefunguje,“ upozorňuje přednosta Froněk. „Nedělám si iluze, že by to bylo tak absolutní, že budeme transplantovat orgány a nebude potřeba imunosuprese. Dovedu si ale představit, že se k tomu medicína za 50 let přiblíží.“

Big data a neuronové sítě

Čtěte také

Moderní technologie ale můžou pomoci i jinak. Přednosta kardiocentra IKEMu Jan Pirk hovoří o naprosto běžných operacích pomocí robotů, které budou ovládány lékaři na druhém konci světa. A podle dalšího odborníka je téměř jisté, že při léčbě pomůže vyhodnocování dat od tisí pacientů.

Budoucnost medicíny je v analýze velkých dat, v jejich interpretaci a umělé inteligenci. Jeden lékař svou zkušenost získá během desítek let praxe a uvidí stovky pacientů. Při představě, že máme systém, který dokáže shromáždit zkušenosti desetitisíců pacientů, přestaneme mít problém se vzácnými chorobami, které jeden lékař nemusí poznat, protože je v životě neviděl,“ doplňuje svou vizi medicíny za 50 let přednosta kliniky nefrologie a transplantačního centra Ondřej Viklický.

Nové pavilony

Pražský IKEM nyní plánuje i změny, které se projeví už za pár let. Například za dva a půl roku se rozroste o nové pavilony. „Jedná se o rozšíření stávajících kapacit, dostali jsme se na kapacitní hranu,“ vysvětluje ředitel IKEMu Michal Stiborek. Nové pavilony podle něj budou sloužit hlavně transplantační chirurgii a kardiologii. 

Čeká nás období, které se bude víc zaměřovat na zvýšení komfortu pacienta.
Michal Stiborek

V souvislosti se stavbou nových pavilonů IKEM plánuje přijmout přibližně stovku nových zaměstnanců, především lékařů a sester. 

autoři: Ondřej Vaňura , als
Spustit audio

Související