Povolební prognózy

17. květen 2010
Ozvěny dne

Když volební lídr ODS Petr Nečas předpovídá, že vláda bude po volbách sestavena rychle, nesází ani tak na odpovědnost politiků, jako na obyčejný strach o svou osobu. Politici si podle něj nedovolí protahovat jednání o vládě, protože se budou bát snížení ratingu republiky, k němuž by v časech ekonomické krize takové lavírování vedlo. Česku by podobný propad důvěry na světových trzích přinesl velké problémy se splácením dluhů, politikům pak odliv voličů, ohrožení budoucích pozic, ne-li rovnou krach kariéry.

Problém bohužel nespočívá ani tak v tom, zda se politici po volbách budou či nebudou bát o sebe, nýbrž v tom, jaké možnosti dohody se jim nabídnou. Nejnovější průzkum agentury STEM kupříkladu tvrdí, že v budoucím parlamentu bude mít ČSSD a KSČM většinu tří hlasů. To ale neznamená, že vláda podpořená komunisty by mohla být hned.

Šéf ČSSD Jiří Paroubek přece jasně slíbil, že vládní spolupráce s komunisty nepřipadá v úvahu; komunisté zase dali najevo, že kůži nedají zadarmo. Komunistický podíl na moci, který by byl viditelný a zřejmý, a přitom z hlediska ČSSD jakoby skrytý, se nevyjedná za pár dnů. Komunisté také potřebují být dlouho v centru zájmu.

STEM v minulosti ukázal i jinou možnost. Vládu by – pokud se dostanou do parlamentu lidovci – zřejmě sestavovala koalice ODS, TOP 09, VV a KDU-ČSL. Rychlost takové dohody by i tady byla pochybná, zejména pro sociální ohledy lidovců a nevyzpytatelnost VV. Koalice zodpovědných, jak ji nepřímo nazval Petr Nečas, není nutně koalicí rychlou, bezproblémovou, samozřejmou.

Ani varianta poslední, volební pat, nemá automaticky rychlé řešení. Vláda národní jednoty, vláda všech demokratických stran, je při očekávaném vítězství ČSSD něco jako sci-fi. Podobně se jeví velká koalice nesmiřitelných nepřátel, ODS a ČSSD. Taková spojení není úplně vyloučeno, ale ani pod tlakem okolností se nebude rodit hned, víme-li, že dvě nejsilnější české stany si záměrně nerozumí nikdy v ničem.

Odhad Petra Nečase na rychlé sestavení vlády je tedy bezbřeze optimistický. Lídr ODS se možná nakazil sledováním britské politické scény, kde se i programově velmi odlišné strany za čtyři dny dohodnou, že budou vládnout dalších pět let. Naděje, kterou ODS přenesla na své billboardy z kampaně Baracka Obamy, ale umírá poslední. Ostatně od výbuchu sopky na Islandu do Česka stále častěji vanou jihovýchodní větry od kanálu La Manche…

autor: Petr Fischer
Spustit audio

Více z pořadu