Potřebujeme, aby byl romský hlas daleko více slyšet, zaznělo na semináři romských aktivistů

13. listopad 2019

Na školení přibližně 30 romských aktivistů z různých míst České republiky si účastníci osvojili nejen různé metody práce s komunitou, seznámili se i s projevy anticiganismu. Organizace Slovo 21 připravila workshop ve spolupráci se sítí romských organizací ERGO Network a Visegradského fondu.

“Minulý týden proběhlo školení žen Manusche společně se ženami z organizace Amen Amensa, které se týkalo práce v komunitě. V rámci programu jsme rozlišovali komunitní práci od organizování komunit. Ženy z romské ženské skupiny Manusche se rozhodly kromě práce se ženami v lokálních skupinách věnovat další práci v celé komunitě,” říká Klaudie Laburdová, koordinátorka Manusche a dodává, že se do semináře zapojily především romské ženy, které se dlouhodobě věnují práci s komunitou.

“Zapojilo se asi dvacet žen z romské ženské skupiny Manusche a pět žen z organizace Amen Amensa. Hlavně ale přišly ženy, které v lokálních skupinách už nějakou dobu působí. Naším hlavním projektem je Dileha, ve kterém ženy z lokálních skupin pracují už čtyři roky.”

Agenti vlastního života

Podle ředitelky Evropské sítě romských organizací Gabriely Hrabaňové, která na seminářích vedla blog Příkladu dobré praxe, je důležité, aby Romové nebyli vnímáni jako někdo, kdo vyžaduje v sociální oblasti pomoc, ale jako ti, kteří zvládnou svou životní situaci řešit sami.

“V ČR je dlouhodobý trend sociální práce. Romové jsou bráni jako klienti – je jim nabízena pomoc, místo toho, aby byli motivováni k tomu zařizovat si věci sami. Komunitní práce znamená přenést se od pomoci ke zmocňování Romů. Tedy k tomu aby se stali agenty vlastního života. To tu podle mého chybí. Už jenom tím, že tento trend označujeme slovem problém, nebereme Romy na rovnou úroveň, ale rovnou jako klienty. Oni jsou ale našimi partnery, jsou to plnohodnotní občané této společnosti.”

Logo organizace ERGO Network

Začarovaný kruh financí

Neziskové organizace by měly v budoucnu hledat i jiné zdroje financí než státní dotace. Například soukromé nadace nebo individuální dárce.

“Ať už mluvíme o jednotlivcích, nebo skupině, změny se dějí. Musíme získávat podporu nejen od klasických zdrojů, tj. ministerstev a městských úřadů, protože od nich není podpora udržitelná. Je potřeba podívat se do vlastních řad, využít netradiční partnery a sponzory. Když se do aktivity zapojí celá komunita, výsledky jsou jasné, problém si vyřeší sami a nepotřebují nikoho z venku. Dalším problémem je i to, že exkluze trvá dlouhodobě a my jsme v začarovaném kruhu, sami nevěříme, že by to šlo.”

Gabriela Hrabaňová upozorňuje na přetrvávající anticiganismus, který se dlouhodobě objevuje v mediálním zobrazování Romů.

“V ČR jsou přibližně 3% Romů, na Slovensku 10%, v Maďarsku 8 %, v Rumunsku 10 %, atd. Z ČR jsou přitom hlasy o diskriminaci největší.”

autor: Rena Horvátová
Spustit audio