Potraviny nemusí hned končit v odpadu! Díky potravinovým bankám se dostávají k lidem v nouzi

25. prosinec 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Plýtvání potravinami - plýtvání - vyhozené jídlo

Potraviny, které jsou sice dobré ke konzumaci, ale nevhodné k prodeji, nemusí hned končit v žaludku odpadu. Od výrobců a potravinových řetězců je přijímá například Potravinová banka Praha. Ta je dále nabízí organizacím, které je dávají lidem v nouzi.

Důvodem, proč jsou některé potraviny nevhodné k prodeji, je například poškození obalu, nesprávné naplnění, nebo se blíží doba jejich expirace. „U nás je na 300 organizací, které od nás odebírají potraviny a dávají je lidem v krizi,“ nastiňuje předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová.

Banka dodržuje pravidla Evropské federace potravinových bank (FEBA), podle které se potraviny zdarma získávají, zdarma dávají, ale nikoliv jednotlivcům, ale organizacím, které je dále rozdává těm, o které pečuje. „Kdybychom rozdávali individuálně, tak bychom to nemohli evidovat nebo podchytit,“ upozorňuje.

Čtěte také

Pražská potravinová banka obsahuje dva velké sklady, jednu kancelář, 6 zaměstnanců, dvě nákladní auta, dva chladící a jeden mrazicí box. Ve všední dny od rána do večera do skladu přijíždějí kamiony a zase s potraviny odvážejí.

„Vážíme, které potraviny jsou vhodné pro určitou sociální skupinu, pokud dostaneme jogurty, tak vždy mají přednost děti nebo matky s dětmi. Ostatní potraviny ale nijak nedělíme, organizace, která přijede, si může vybrat z celkem pestré škály nabídky,“ vysvětluje.


Z potravin, které domácnosti koupí, 30% vyhodí. To je obrovské množství. VĚRA DOUŠOVÁ

Potraviny získávají od výrobců, řetězců, farmářů, ale i od organizací, které se rozhodnou k určitému termínu udělat sbírku mezi zaměstnanci. „Pak nám zavolají, že si můžeme přijet pro řekněme jednu dodávku potravin,“ říká. Sbírky dělají i školy, v Česku to jsou ale většinou zahraniční. „Letos se přihlásila jenom jedna česká škola a jedna škola,“ říká.

Česko patří k největším plýtvačů jídla v Evropě, jedná se přitom nejenom o řetězce, ale zejména o domácnosti. „Skupinou největších plýtvačů jsou mladí lidé od 18 do 25 let. To je smutné, protože se s mladými lidmi setkávám vždy jako s ekology, těmi, kdo třídí odpad. Nechápu, že jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autoři: mve , prh
Spustit audio