Postcovidový syndrom může trvat měsíce. Nový manuál poradí lékařům, jak dlouhodobé potíže sledovat

Strategii věnující se péči o pacienty s takzvaným postcovidovým syndromem připravila Česká pneumologická a ftizeologická společnost. Cílit by měla primárně na dvě skupiny nemocných – na pacienty po propuštění z nemocnice po těžkém covidu a na pacienty, kteří mají respirační a jiné syndromy déle než 12 týdnů.

Čtěte také

Ztratili jste kvůli koronaviru čich? Pomůže vám „domácí posilovna pro nos“, radí lékaři

Právě ti by měli být pod dohledem plicních ambulancí a praktických lékařů. „Tyto odbornosti zařídí, že každý, komu nebude dobře ještě tři měsíce po prodělaném covidu, bude mít možnost navštívit covidovou kliniku, která se o něj postará. Vyšetří plicní funkce a udělá minimálně rentgenový snímek hrudníku,“ popisuje vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimír Koblížek.

Systém pro dlouhodobou péči

Docent Koblížek je přednostou plicní kliniky ve FN Hradec Králové, kde provádí dlouhodobou studii s vyléčenými pacienty. Respirační potíže se prý projevují u necelé poloviny z nich. S jakými potížemi se takoví pacienti nejčastěji obracejí na své lékaře?

Jde o to, aby tato péče dostala nějaký systém a nějaká pravidla.
Petr Šonka

 „Určité procento pacientů, kteří prodělali covid, si stěžuje na to, že mají přetrvávající dechové potíže, kašel, chronickou únavu a tak dále. Tito lidé se na nás samozřejmě obracejí, jsou vyšetřováni, dělá se u nich rentgen plic. Tady jde o to, aby tato péče dostala nějaký systém a nějaká pravidla,“ zdůrazňuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Čtěte také

Nachlazení, chřipka, nebo covid? Poradíme, jak je od sebe rozeznat

Aby taková pravidla mohlo ministerstvo zdravotnictví přijmout, musí nejprve upravit vyhlášku takzvané dispensární péče. „Jednáme s přizváním nejen pneumologické společnosti, ale také praktických lékařů. Řešíme, co by mělo být změněno v takzvané dispensární vyhlášce. Další, kdo musí rozhodnout o možnostech, jsou pojišťovny. Začátkem nového roku by toto mohlo být vyřešeno,“ vysvětluje náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Vlastní doporučení možná zveřejní i kardiologové

Aktuálně se jedná pouze o sledování respiračních potíží, neznamená to ale, že se do manuálu nakonec nedostanou i doporučení pro jiné lékaře. „Postiženými orgány mohou být srdce, může to být centrální, periferní nervový systém, zažívací trakt, ale i dopad na imunitní systém. To teprve budeme odhalovat a může se i rozšiřovat pozdější spektrum sledovaných vyšetření.“ 

Kvůli možným problémům se srdcem plánuje svá vlastní doporučení pro lékaře ještě do konce roku zveřejnit také Česká kardiologická společnost.