Způsobuje koronavirus demenci? Podle vědců trpí až pětina covidových pacientů duševní poruchou

21. listopad 2020

Zvyšuje covid-19 riziko, že se u vás projeví nějaká duševní choroba? Vědci z oxfordské univerzity zjistili, že zřejmě ano. Zpracovali data 70 milionů pacientů ze Spojených států a zjistili, že až u pětiny případů s nálezem covidu lékaři do tří měsíců od pozitivního testu diagnostikovali některou duševní poruchu. Jejich studii vydal magazín Lancet.

Vědci z Oxford University porovnali data o výskytu duševních chorob u pacientů s covidem a s jinými chorobami, třeba s chřipkou. Počet lidí, kterým lékaři po prodělání nemoci nově diagnostikovali nějakou duševní chorobu, byl u covidu zhruba dvojnásobný. 

Čtěte také

Dalším zajímavým výstupem jejich analýzy byl fakt, že lidé, kteří už dříve trpěli některými psychickými chorobami – například depresemi nebo nějakou úzkostnou poruchou – měli o 65 procent větší šanci, že se covidem nakazí, než „zdraví“ lidé. 

Podle jednoho z autorů studie, profesora Paula Harrisona to může mít dvě vysvětlení. Je možné, že virus nějakým způsobem zasahuje lidský mozek, tedy že, zjednodušeně řečeno, vyvolává určité infekce a záněty. Tím by mohl spouštět některé duševní choroby. 

Pravděpodobnější je ale podle profesora Harrisona jiné vysvětlení, totiž že lidé s nějakou duševní chorobou žijí v rizikovějších podmínkách. Nechtějí nebo nemůžou tak pečlivě dodržovat třeba sociální distancing, víc kouří a obecně jsou víc ve stresu.

Dá se očekávat, že období strachu, že nepřežijete, vyvolává obrovské množství stresu. Ten může způsobit duševní chorobu.
profesor Harrison

„Dá se očekávat, že období strachu, že nepřežijete, že se nevrátíte z nemocnice, že přijdete o práci nebo o své blízké, vyvolává obrovské množství stresu. Ten může způsobit nějakou dušení chorobu. Je to zřejmě pravděpodobnější, než že by nemoc přímo ovlivnila váš mozek,“ uvažuje profesor Harrison.

Covid-19 versus demence

Podle profesora Pavla Mohra z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy bude teď třeba především zkoumat, jak se tyto nově diagnostikované choroby u pacientů budou rozvíjet v delším časovém období, než jsou zmiňované tři měsíce. Jednou z často diagnostikovaných „post-covidových“ chorob je totiž třeba i demence.

Čtěte také

„Celá řada těžkých průběhů je spojená s deliriem, což je, laicky řečeno, stav zmatenosti. Nevíme, jestli tato deliria nebyla diagnostikována jako demence. Demence je ale stav, který je setrvalý, sledování bylo příliš krátké, než abychom věděli, zda se kognitivní funkce budou vracet zpět k normálu,“ upozorňuje.  

Paul Harrison i Pavel Mohr se shodují, že lékaři by se teď měli na možné duševní choroby u covidových pacientů více zaměřit a nabídnout jim maximum možné péče. Národní ústav duševního zdraví proto například na svém webu spustil sérii on-line přednášek o duševním zdraví v době covidu.

autoři: Vojtěch Koval , als
Spustit audio

Související