Popularizace vědy, problémy

Jiří Grygar: Tam přímo mají ve svých statutech, že určité procento z rozpočtu, který dostávají, že musejí investovat do popularizace vědy na nejrůznějších úrovních a oni to také dělají, protože by jinak nedostali ty granty.

Internetovým stránkám Akademie věd naproti tomu například chybí prostor pro srozumitelnou popularizaci vědy dětem tak, jako tomu je například na stránkách zmiňované NASA.

Helena Illnerová: Nenapadlo nás, že by měly být stránky jednotlivých pracovišť voleny tak, aby už to přitahovalo nějaké mladé lidi, kteří o problému nic nevědí.

Přiznává předsedkyně Akademie věd, Helena Illnerová a slibuje, že se na to zaměří při přípravě nového projektu, který by měl čerpat peníze ze strukturálních fondů Evropské unie.

Helena Illnerová: My bychom rádi, aby u našich pracovišť existovaly třeba laboratoře, kde by mohli kluci, holky si pracovat na projektech po celý rok.

Není to nový nápad českých akademiků. V Novohradských horách už podobné zařízení úspěšně funguje. Stále ale v Česku chybí palác vědy, kde si můžete interaktivně osahat dokonce i fyzikální zákony. Citovali jsme dnes jedno pařížské muzeum vědy, kde mají kupříkladu skleněnou baňku, ve které stále zvoní budík. V baňce je vývěva, která stále vysává vzduch a také malý otvor, kterým tam stále proudí vzduch z okolí. Když na otvor přiložíte palec, vzniká v baňce vakuum a zvuk budíku, i když ho vidíte tepat, pomalu slábne. Tak je ilustrován fakt, že ve vakuu se zvuk nešíří.

Helena Illnerová: My jsme jednali s ředitelem Technického muzea v Praze, panem doktorem Kupcem a dokonce jsme s ním podepsali smlouvu o vytvoření takovéto interaktivní laboratoře nebo nějaké velké místnosti v Národním technickém muzeu.

Projekt, na kterém se měla podílet i Karlova univerzita, zatím není možné dokončit. Nejsou peníze. Popularizace vědy je také různá podle oborů. Zatímco astronomové si na nedostatek institucí stěžovat nemohou, molekulární biologii můžete sledovat leda na stránkách časopisů. A i v tom je problém. Ne každá informace, která se k vám dostane, je právě hodnověrná. Agentury chrlí hory neověřených zpráv, že i vědci žasnou. Stalo se například, že jistá finská lékařka, Maila Hyatinová, měřila pomocí EEK změny mozku ve chvíli, kdy se k němu přiblížil mobilní telefon. Nezjistila nic významného, ale výrobce mobilních telefonů Nokia zprávu uveřejnil zkresleně a tvrdil, že mobilní telefony jsou bezpečné. Podobně se na nás denně valí informace o nových zázračných preparátech a výsledky výzkumů, podle kterých například Vivaldiho hudba podporuje myšlení. Podobné nesmysly nacházejí trh v moderních médiích, která potřebují příběh, pokud možno jasný, stručný a s pointou. Věda je ale někdy komplikovaná a na některé otázky nedává jednoznačné odpovědi. Tak třeba vědci právě teď konstruují v jižní Americe observatoř, která má zjistit, kde se ve vesmíru berou částice s nevysvětlitelně velkou energií. Na projektu se podílejí i čeští vědci.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.