Pomoc zemím "Třetího světa"

7. červen 2006
Vaše téma

Přibližně jedna miliarda a dvě stě milionů lidí si musí vystačit s jedním dolarem na den. Většina z nich žije ve Třetím světě. A právě o těchto chudých zemích je dnešní Vaše téma. Do Třetího světa spadají chudé země, které jsou dávány do této nepříliš lichotivé škatulky. Zbývá tedy dodat, jak se jim ty bohatší státy snaží pomoci.

Dalo by se říct, že dvěma různými způsoby. Je tady, v médiích často používaná, humanitární pomoc. To je pomoc poskytovaná po katastrofách - tedy třeba po zemětřesení, velkém suchu, záplavách, nebo po občanských válkách, zkrátka když se najednou objeví hodně lidí bez střechy nad hlavou nebo s prázdným žaludkem.

A ten druhý typ pomoci?

To je pomoc rozvojová a také dlouhodobá - předem naplánovaná pomoc. Nejvíce financí poskytují chudým zemím Spojené státy a Japonsko. Méně peněz ale na druhou stranu nejvíce procent ze svého HDP dává Třetímu světu Skandinávie.

Tady by bylo zajímavé říct, jak se činíme my?

Poměrně dobře - alespoň ve srovnání s dalšími nováčky Evropské unie. V minulém roce jsme věnovali téměř 3 miliardy korun na rozvojovou pomoc. Vyčlenili jsme si také osm prioritních zemí, které přednostně podporujeme. Jaké to jsou - to poví Hana Ševčíková z Ministerstva zahraničí.

Ševčíková: Jsou to země Angola a Zambie v Africe, dále Jemen, v Asii Mongolsko a Vietnam, na Balkáně Srbsko a Černá Hora, Bosna a Hercegovina a ještě Moldavsko. Vybírali jsme je podle následujících kritérií - jak mnoho zápasí s chudobou a tedy jak nutně naši pomoc potřebuje, jak je schopná naši pomoc absorbovat a řádně využít, v jakém máme již v té zemi zázemí, jaké jsou historické vazby, jaké tam má Česká republika možnosti přispět, uspět a být viděna.

My tedy pomáháme zemím, které právě zmínila Hana Ševčíková. Další státy podporují zase jiné země. Je rozvojová pomoc Třetímu světu nějak koordinovaná - aby v tom nebyl zmatek, aby se všichni nesoustředili jen na jeden region?

Částečně ano. Jak, to už vysvětlí Blanka Medková, koordinátorka rozvojových projektů při Člověku v tísni.

Medková: Zejména na poli Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kde existuje takzvaný výbor pro rozvojovou spolupráci a také konkrétní plán, který by měl pomoci řešit problémy v rozvojových zemích, ten se jmenuje Rozvojové cíle tisíciletí, ke kterému se přihlásily všechny členské země OSN v roce 2000.

Tady se samozřejmě nabízí otázka - jaké jsou to cíle, ke kterým se ty státy zavázaly?

Uvedeme jen některé. Tak třeba - téměř 800 milionů lidí ze zemí Třetího světa nemá dostatek jídla. Jejich počet by se měl do roku 2015 o 50 procent snížit. Více než miliarda lidí se nedostane k pitné vodě. Za 9 let by jich měla být jen polovina. Asi 11 milionů dětí mladších pěti let umírá každý rok z příčin, kterým je možné zabránit. Úmrtnost dětí by se do roku 2015 měla zmenšit o třetinu. To jsou tedy některé z cílů tisíciletí - tedy cílů, které by měly pomáhat Třetímu světu.

autor: pma