SERIÁL

13) Našli jste osiřelé mládě? Neberte si ho domů. Správnou péči dostane na záchranné stanici

Zbyšek Karafiát, ředitel záchranné stanice v Pavlově

Ptáče, které vypadlo z hnízda, osiřelá srnčata nebo třeba vydra, pro kterou se rodiče už nevrátili. Na takové zvířecí osudy můžou lidé narazit v Záchranné stanici v Pavlově na Havlíčkobrodsku. Tamní personál v čele s ředitelem Zbyškem Karafiátem ví, jak se o opuštěná a zraněná zvířata postarat. A následně – pokud to jde – je vypouští zpět do volné přírody.

„Ta péče je poměrně náročná. Začíná se od brzkých ranních hodin a končí se kolikrát až v noci,“ popisuje Zbyšek Karafiát. A často je to náročnější, než si lidé umí představit. Ve stanici pracuje okolo dvaceti lidí. „Stanice Pavlov funguje na principu sociálního podnikání. To znamená, že dáváme práci lidem se zdravotním hendikepem.“

Mladá Češka zachraňuje životy egyptským psům a kočkám. Káhirské útulky se s nimi nemazlí

Báře při ošetřování štňátka asistují praktikanti Juraj a Kája

Před devíti lety zachránili egyptští chirurgové veterinářce Báře Čechurové život. Chtěla to zemi faraónů nějak oplatit, a tak začala zachraňovat životy zraněným egyptským psům a kočkám. V Káhiře loni založila veterinární nemocnici. S českými dobrovolníky v ní dává dohromady takové případy, s jakými se v Česku nikdy nesetkala. Že to většina Egypťanů neocení, už neřeší. S českou náturou v tom vidí velký smysl.

Pro Zbyška Karafiáta je ale tato práce koníčkem a celoživotní poslání. O zvířata se staral už jako malý kluk. Vystudoval střední veterinární školu.

Někdy k pacientovi přilnete

Některá zvířata se daří rychle uzdravit a vypustit znovu do přírody – například ptáčatům. Ta se na záchranné stanici objevují nejčastěji. 

Za to když se člověk stará o mláďata savců, je to spíš na delší dobu. „Pak se stane to, že k nim člověk přilne,“ přiznává ředitel Karafiát, který občas bývalé pacienty navštěvuje v jejich novém domově. „Vydrýska Bonifáce jsme dávali do ZOO Plzeň. Doteďka na něj myslíme a jezdíme se na něj dívat.“ 

Stanice pravidelně organizuje také kurzy a prohlídky pro děti a mládež. Chtějí jim ukázat, jak se ke zvířatům ve volné přírodě správně chovat. Často totiž lidé zvířatům spíš ublíží, než že by ho chránili.

Největší chybu uděláte, když se o něj budete snažit postarat sami. „Lidé se bojí, co se mláďátku v přírodě stane,“ vypráví ošetřovatel typický příklad. „Berou si je domů a nám volají až po dvou, třech dnech, kdy už ho nakrmili nějakými směsmi s mlékem a čajem.“ Tím ale snižují jejich šanci na záchranu.

Podívejte se na fotografie ze záchranné stanice: