Pojďte si hrát!

Hračku můžeme definovat jako předmět na hraní. A to ať už přírodní nebo záměrně vytvořený, ale vždy je nerozlučným průvodcem dětí. Hračka je vlastně takový zmenšený svět dospělých. A jak se svět proměňuje, proměňuje se i hračka. Zajímali jsme se o to, jak vypadá hračka v době antiky, v období po druhé světové válce i jak vypadá hračka dnešní, hračka roku 2008.

"Nejlepší dárek pro každého je takový, aby se mu líbil a dárek od srdce," přednesla svůj názor dívka, kterou jsme oslovili v naší minianketě. A jaký dárek pod stromečkem potěší dalšího malého respondenta? "To je složité. Potěší mě každý dárek, protože vím, že mi to někdo dal s tím, abych měl radost, takže z toho radost mám. Nepotěší mě ten, který je odbytý, který není rozmyšlený, který není ten typ dárku, který bych si přál od člověka, který to tak nemyslel a bylo mu jenom řečeno, že mi musí dát dárek."

Určitě se shodneme, že pro děti jsou těmi nejlepšími vánočními dárky hračky. Mnohé z nich je pak provází celým dětstvím a i v dospělosti na některé z nich rádi vzpomínají. "Moje nejoblíbenější hračka byla jediná hračka, a to byla panna s umělými vlasy, která se jmenovala Lada podle princezny. Byla úžasná a měla jsem ji mnoho let," uvedla již o mnoho let starší respondenta.

"A moje panenka byla Růžena, měla krásné hnědé vlasy a chodila. Byla chodící, pomáhala jsem ji zezadu a ona chodila, i když nebyla na žádný klíček. Krásná, bílé šatičky. Ještě ji mám,"dodala s úsměvem další. "První můj kočárek ve čtyřech letech byl takový ten osmipérák. V tom jsem ještě vozila svoje malé děti, uspávala jsem je v tom na zahradě, protože byl hluboký a pohodlný," vzpomíná na své hračky zase ředitelka Dětského domova Zvíkovské podhradí na Písecku Marie Barabášová.

Už skoro 35let v dětských domovech pracuje, a proto se ptáme do jaké míry se z jejího pohledu hračky dětí změnily. "Dřív to byly hračky jako autíčka na ovládání, dnes se to směřuje spíš na elektroniku, mp3 přehrávače, počítače a počítačové hry," přiblížila s tím, že se musejí vzdělávat, aby dětem stačili. "Abychom byli krůček před nimi, protože nás často zaskočí, to je pravda," doplnila.

Z pedagogického hlediska ale radost z novodobých hraček příliš nemá, bere dětem mimo jiné i tvořivost. "Jak v čem. Nelíbí se mi třeba počítačové hry. Tím, že jsou děti hodně přitažené k počítačům, hrám. Více bych to směrovala na rozvoj grafomotoriky, aby si tam děti zapojily svoje myšlení a nebylo jim úplně všechno předkládáno," dodala.

Dokázat, která hračka vznikla jako první na světě, určitě nejde. Archeologické průzkumy potvrzují, že existují miniatury určitých věcí denních potřeby, které mohly být jak kultovním předmětem, tak třeba hračkou. Prokazatelně ale první hračka vznikla v době antiky. Písemné dokumenty zaznamenali případy rodičů, kteří se rozhodli,že jejich potomek bude architektem a stavitelem, a tak mu jako dárek obstarali dřevěné kostky a různé stavebnice. Z těch pak jejich děti vytvářely domy, města i bytové interiéry.

Hračka je miniatura současného života

Hračkou se dítěti může stát prakticky cokoli. Mohou to být dřívka anebo kamínky, kterým vtisknou svou představu. Hračku muže vytvořit i rodič ve chvíli, kdy své ratolesti uplete například medvídka. Hračkou ale v pravém smyslu slova rozumějí historici umění věc, kterou návrháři jako hračku navrhnou a řemeslníci ji jako hračku vyrobí.

Ve sbírkách pražského Uměleckoprůmyslového muzea je nejstarší hračkou ta z konce 18. století. Nejvíc je tu ale hraček ze století 19. Ředitelka tohoto muzea Helena Koenigsmarková vysvětluje, že zlatým obdobím hraček bylo právě 19. až 20. století. "Industrializace množila hračky ve větším množství a byly přístupné čím dál více dětem," vysvětlila ředitelka.

Například takové panenky. Ty v té době vypadaly jako jejich malé majitelky. A ty zase jako jejich maminky. Panenka-miminko přišla na svět až v první polovině 19. století. "Samozřejmě, hračka je miniatura současného života. A v hráčkách si vždy technické novinky objevovaly velice rychle po originálním předmětu, jako byl vlak. Když začaly jezdit parní lokomotivy, tak velice brzy začaly hračky, kdy vláček byl třeba ze dřeva. A dětem se to nabízelo vždycky. Dneska mají miniaturní počítače nebo dálkově řízené hračky. Je to k určitému stupni civilizace," doplnila Helena Koenigsmarková.

Už v té době ale existovaly hračky pro kluky a pro holky. A to platí i dodnes. Stejně jako to, že společenské a stolní hry patřili jak dětem, tak rodičům.

Se vznikem samostatného Československa po roce 1918 vzniká také pojem správné hračka. To dokonce stát podporuje výuku na školách, vzniká Svaz českého díla a ten vypisuje soutěže na kvalitní hračku a pořádá jejich výstavy. Svou roli tu má i Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, připomíná jeho šéfka s tím, že ještě před válkou vznikla v Kamenici nad Lipou Státní cvičná hračkářská škola. A tady vyráběli hračku ještě za války.

"Výtvarno v hračce nebo didaktický záměr s hračkou. Toho byly nositelé většinou dřevěné hračky, které se vždy preferovaly, protože jsou jednoduché, že mohou podporovat zručnost dětí a mohou mít citovou polohu. Tam je strašně důležitá emoce, která ke hračce vzniká. Dřevěné hračky byl dlouho považovány za to, že jejich pomocí se může posilovat i vkus dítěte a nějaké schopnosti," dodala ředitelka.

Česká hračka je ve světě hodně žádaná. A to díky už zmíněným snahám státních úředníků první republiky. Svůj podíl na tomto úspěchu mají také vládní nařízení socialistického Československa.

O české hračky je ve světě zájem

Kdybychom chtěli pojmenovat jednu nejznámější českou hračku, odborníci by se shodli na jedné - stavebnice Merkur. Vznikla v roce 1925 v Polici nad Metují. Tvořily ji kovové stavební dílky, které se spojily šroubky a matičkami. Ale přední místo ve světě drží české hračky ze dřeva.

Už od začátku minulého přední čeští výtvarníci navazovali při navrhování hraček na lidovou dřevěnou hračku. Svůj podíl na tom má i družstvo Artěl. Vzniklo před sto lety a výstavu jeho návrhů a výrobků si můžete v Uměleckoprůmyslovém muzeu také prohlédnout.

"Někdy to jsou karikaturní nebo komické figurky, ale v principu vycházejí z lidové hračky jako soustružená panenka, takové kuželkovité tělo, ale tady má širokou sukni, najednou módní detail na šatech. Skupiny se dají různě sestavovat. Tady je skupina na trhu, panenka je zabalená v kabátě a sedí u pultu a jdou tam nakoupit paničky. A ty jsou trochu legrační, že? Jedna je silnější s nasazeným kloboukem, jedna je zase vytáhlá," přiblížila Helena Koenigsmarková.

Výtvarníci vytvářeli panenky, husary, koníčky, autíčka i lokomotivy. Ale stylizovali je do modernějšího až abstraktního výrazu. "Hodně se exportovaly. Byl o ně zájem v zahraničí," doplnila ředitelka. Pak přišla hospodářská krize a družstvo zaniklo. V Evropě řádila druhá světová válka . A protože Německo patřilo k největším výrobcům hraček, tak část své výroby hraček přemístilo právě do Čech.

Také toto vývoj české hračky dost ovlivnil, připomíná ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea Helena Koenigsmarková. "V roce 1948 byl dokonce založen poradní sbor pro hračku, jehož úkolem bylo kontrolovat všechny nové hračky tak, aby splňovaly požadavky na kvalitní hračku. Aby byly nezávadné, bezpečné a ještě měly nějakou estetickou hodnotu," upřesnila.

Dá se říct, že česká hračka přežila dobré i zlé časy. V 90. letech minulého století její půvaby zastínily hračky z dovozu, hlavně z Číny. Ale situace se opět zlepšuje v jejich prospěch. "Trh se nasytil a lidé už zase začínají rozeznávat, že ne všechno, co dostanou koupit, je dobré. Také vidí, že dítě to nebaví, když mu koupí nějakou takzvaně úžasnou hračku podle jejich představy. A bum bác letí do kouta za pět minut, protože to nic nedá, je to jeden proces a konec," dodala ředitelka.

Uměleckoprůmyslové muzeum získalo zámek v Kamenici nad Lipou, a právě tady ve spolupráci s městem pořádá pravidelné festivaly výstav - Hračkobraní. Navazují tak na tradici předků. Dětem i jejich rodičům představují takzvaně správné hračky.

Zahradník má 14 dcer. Zavítejme o vánočních svátcích do rodiny pěstounů. Nalaďte si v pátek 26. prosince Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.