Podání ruky je na Aljašce zákon. Jsem hrdý, že jsem součástí tamní komunity, vypráví rybář z Moravy
Už 22 sezón strávil lovem ryb na Aljašce. Rodák z Morávky u Ostravy Vojtěch Novák popisuje náročné začátky v továrně na kuchání ryb a drsnou romantiku života na lodi. Na moři tamní lovci tráví i deset měsíců, přesto je to práce, kterou podle Vojtěcha Nováka dělají jen ti, kdo ji milují. „Když přistanu na Aljašce, moje srdce a duše mi říkají – tady jsi doma,“ zasní se Novák. Co ho na životě na Aljašce tolik okouzlilo? Poslechněte si rozhovor!
Jaké to je lovit na moři?
V současné době už pracuju v teple kanceláře, nicméně zkušenost z Beringova moře mám. To moře je hodně divoké, člověk si připadá jako v povídkách Jacka Londona, protože je to velké dobrodružství. Cítíte silnou touhu po poznání a odpojení se od civilizace, kdy stojíte proti přírodě sám za sebe.
Když jste se na Aljašku dostal poprvé, byl jste připraven?
Čtěte také
Fyzicky jsem připraven byl, protože pocházím z lesnické rodiny, kde se hodně tvrdě pracovalo. Na tu plochu a velikost země určitě ne, krajina Aljašky s působivými horami a ledovci mě ohromila.
První rok práce byl náročný, byli jsme zaměstnaní v továrně na zpracování ryb. Majitelé továrny nás měli rádi, protože jsme byli velcí pracanti. Kvůli tomu jsme však nebyli oblíbení u jiných pracovníků z Mexika nebo Filipín. Ze začátku bylo náročné s nimi vyjít, protože jsem neuměl moc dobře anglicky, takže při výměně názorů jsem nevěděl, že je nějaký problém a jen se usmíval.
Je to splněný sen, ne jen práce.
Jak probíhá komerční lov ryb?
Záleží na tom, jaký druh se loví. Například treska a krab se loví stejně a to do klecí, do kterých se dává jako návnada olej. Poté se klece vytahují na loď a úlovek se z nich vysype a vytřídí přímo na lodi. Výhodou klecového lovu je, že pokud se tam chytí živočichové, které nepoužijeme na zpracování, tak můžeme je vypustit zpět do moře.
Po vytažení z klece se treska usmrtí přeříznutím žaber, aby z ní odešla krev a ryba byla v co největší kvalitě. Následně jsou ryby umístěny do chladícího zařízení a pak odvezeny do továrny na zpracování. Samotný lov na moři trvá většinou 24 nebo 48 hodin.
Co vás na téhle práci baví?
Mám rád komunitu tamějších lidí. Jedná se o drsné muže, kteří tráví až deset měsíců na lodi obklopeni nádhernými scenériemi. Když přilétám z Evropy na Aljašku, při přistání mám vždy pocit, že se vracím domů.
Létání je náročné, protože není nikdy hezké počasí a hodně fouká, takže jsou obrovské turbulence. Piloti jsou ale úžasní, přestože hodně svérázní. Myslím si, že si ten strach cestujících trochu užívají. Všude na Aljašce jsou lidé, kteří jsou součástí kolektivu podobně smýšlejících dobrodruhů a kteří milují svoji práci. Je to splněný sen, ne jen práce. Navíc čestné slovo a podání ruky platí více než nějaká smlouva. Veškerý business je postavený na férovosti, což je pro mě taky hodně důležité.
Jaké je na lodi počasí během léta a zimy? Jak zní ostravsko-anglický přízvuk? A jak probíhal nákup rybářské lodi? Poslechněte si rozhovor!
Související
-
Velryby černé jsou na pokraji vyhynutí. Na vině je i rybolov, rybáři teď testují šetrnější lana
Rybáři a ochránci zvířat spolupracují na vývoji náčiní pro rybolov, které používá méně provazů. Chtějí tím mimo jiné přispět k záchraně velryb černých.
-
VIDEO: Podmořští archeologové objevili loď polárníka Shackeltona. Před 100 lety ji přemohl led
Před více než sto lety se u Antarktidy potopila loď polárníka Ernesta Shackletona. Nedávno ji objevili podmořští archeologové a přinesli ze svého nálezu fotky a video.
-
Krajané v Belgii se učí péct vánočky: před dvanácti lety pěkně pospolu, letos na dálku
Olga Schmalzriedová z krajanského spolku Beseda učí péct krajany tradiční kynutou vánočku. Před dvanácti lety u ní doma, letos výjimečně na dálku. A obtížím se nevyhnuli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.