Petr Kratochvíl

"Obecně klesá volební účast," shrnuje Petr Kratochvíl, "a to i do národních parlamentů." Pokles volební účasti je tedy podle něj obecnějším trendem, který se projevuje, jak v národním, tak v evropském rámci.

Zároveň upozorňuje: "Když srovnáme volební účast v celé Evropské unii, která byla přes 40 procent, stále jde o vyšší procento než například při volbě amerického prezidenta. Nemůžeme tedy mluvit o nějaké krizi legitimity nebo o krizi demokracie. Jak na úrovni Evropské unie, tak na úrovni členských států."

Odborník na evropskou integraci zároveň poukazuje - volební účast ve starších členských státech Evropské unie je vyšší než ve státech nových. Lze tedy vysledovat rozdíly obecně v politické kultuře mezi západním a východním regionem Unie.

Přesto by se Petr Kratochvíl nepřikláněl k následování některých starších členských států Unie - jako je například Řecko nebo Belgie, v nichž je volební účast povinná. "To, že volby nejsou povinné, alespoň ukazuje míru nadšení nebo znechucení občanů z politiky."

Proč jsou volby do Evropského parlamentu napříč celou Unií považovány spíše za předehru k volbám národním? A z jakého důvodu se Petr Kratochvíl na rozdíl od prezidenta Václava Klause domnívá, že volby do Evropského parlamentu jsou jedním z nástrojů zvyšování legitimizace Evropské unie jako takové a důvěry v její další instituce?

Odpovědi Petra Kratochvíla na tyto i na další otázky, které mu položila Daniela Karafiátová nebo zaslali posluchači, se dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Petrem Kratochvílem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.