Patrik Banga uspěl na knižním veletrhu v Káhiře
Na knižním veletrhu v Káhiře, jedné z nejvýznamnějších literárních událostí na Blízkém Východě, znovu zazněla česká literatura. Svou knihu Skutečná cesta ven představil Patrik Banga.
„Mým cílem bylo oslovit české publikum - a nakonec se podařilo oslovit české a zároveň zahraniční publikum, což je super bonus. Zrovna arabština je zajímavá v tom, že jí mluví 100 milionů lidí, jde tedy o velmi široký trh. Stejně jako v případě angličtiny může zasáhnout velkou masu lidí.”
Čtěte také
„Pro mne je největším bonusem to, že moje story opustí Českou republiku a dostane se do světa,” říká spisovatel Patrik Banga o svém dalším úspěchu spojeným s jeho knižním debutem Skutečná cesta ven.
Svou tvorbu prezentoval na 55. ročníku knižního veletrhu v Káhiře, který se konal na začátku února.
„V prvním týdnu přišlo tři a půl milionu hostů, vystavovatelů, prodejců, atd. Všechno to byli příjemní lidé. Až mě překvapilo, jak jsem k nim měl blízko, protože člověk si říká, jak je od nás arabský svět vzdálený. Jenže pro nás, pro Romy, je velmi blízký. Ochutnal jsem variaci na goja nebo naše holubky, a šlo o jejich tradiční jídlo. V zásadě jsme si tedy rozumněli.”
„Co je podstatné, hned tři vydavatelé projevili zájem mou knihu vydat. Dostal jsem k ruce překladatele, který byl výborný, hned jsme si spolu sedli.”
Banga se v Káhiře setkal s egyptskými bohemisty. Zaskočilo ho, jak moc byly jejich zkušenosti s diskriminací a rasismem podobné těm, které v 90. letech zažívali Romové.
Čtěte také
„Proběhly dvě akce. Na jedné byli bohemisté, tedy lidé z Egypta, kteří mluvili česky. Vyprávěli mj., jak to měli v 90. letech během studia u nás oni. Zjistil jsem, že máme velmi podobné zážitky, jak s policií, tak s neonacisty. Měli jsme si tedy o čem povídat. Já měl čtení koncipované třeba na hodinu a nakonec jsem četl asi 40 minut a zbytek jsme proklábosili.”
„Bohemisté mi na druhou stranu říkali, že když byli v 90. letech u nás, netušili, že my Romové máme takové problémy. Mysleli si, že se to týkalo lidí, kteří jsou výrazně tmavší než majorita. Velmi je překvapilo, že čeští občané, tedy Romové, měli stejné problémy jako oni.”
Tvorba českých autorů je v Egyptě velmi oblíbená.
„Oni mají celkem rádi českou literaturu. V posledních letech se tam překládá docela dost knih. Já mám radost z toho, že budu první Rom, který bude překládaný do více světových jazyků. Pro mne to znamená cestu do světa. Na přelomu srpna a září pojedeme představit některá má díla na festival do New Yorku, na což se také moc těším.”
Romská literatura v posledních letech zažívá boom. Stále více se objevuje na knižních festivalech, v městských knihovnách, ale také na knižních pultech a v e-shopech. Přesto je v porovnání s českou literaturou považována za okrajový žánr.
„Podívejte se, kolik se toho vydává. A podívejte se, kolik lidí je ochotných psát. To si myslím dříve nebylo. Ne že by nebyli romští spisovatelé, ale nebyla ochota je vydávat. A Romové, když nebyl žádný výrazný úspěch, neměli vzor k tomu to vyzkoušet. Takže třeba úspěch mojí knihy pomůže. Lidé si řeknou, že když uspěl Banga, zkusí to také. Romská literatura tady je půl století, je tedy na čase, aby autorů bylo víc. Mým snem je přijít do knihkupectví a nedivit se, když v regálu najdu romskou knihu.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
