Patologické sbírání odpadků

Nevysvětlíte mu, že to nemá dělat. Řekla nám to doktorka psychiatrie Tamara Tošnerová z Fakultní nemocnice na Vinohradech. Zdůrazňuje, že diagnóza není jednoznačná.

Tošnerová: To bychom brali jako přídavek k jiné chorobě, tedy duševní chorobě spojené třeba se sbíráním odpadků. Můžeme hovořit o patologii, považovat i za spojenou odchylku s osobnostní poruchou. S přibývajícím věkem se příznaky často stupňují.

Přestože jde o nemoc, takový pacient si nepřipustí, že se musí léčit, ohradí se nazvete-li ho bláznem a rozhodnete se v hromadění odpadků mu bránit.

Tošnerová: Postižený se cítí zdráv, bývá tady výrazná nekritičnost, spíše to vadí okolí než tomu samotnému člověku.

Ze své praxe doktorka Tošnerová ví, že do ambulance přicházejí více nešťastní příbuzní takto postiženého, kteří s ním v bytě nemohou žít, protože je odpadem vytěsňuje.

Tošnerová: Vytěsňuje někdy i sám sebe, tito lidé často žijí sami a odpadky ho tlačí až na ulici, nemá třeba už ani postel na spaní. Příjmou myšlenku, že tak je to správné a nikomu to nevadí. Ale vadí to rodině, okolí.