Ozvěnya dne 9. května 2005

Přehled zpráv

Nezaměstnanost během dubna klesla pod 9 procent.

Stovky milionů korun má od května vydat policie za odposlechy telefonních hovorů.

Veřejnost se zatím nedozví jména čerpacích stanic, kde pančovali naftu.

Moskva slaví 60 let od konce války. Prezident Klaus Vladimíru Putinovi vytkl vyznamenání generála Jaruzelského.

Hezký pondělní podvečer u souhrnné zpravodajské relace přeje Eva Ziliziová.

Snížení nezaměstnanosti

Lidí bez práce v Česku postupně ubývá. Během dubna se jejich počet snížil o dalších 28 tisíc a míra nezaměstnanosti tak klesla pod 9 procent. Přesně na 8,9 procenta. Oznámilo to dnes ministerstvo práce a sociálních věcí. Co tak významné zlepšení na trhu práce způsobilo, zjišťovala redaktorka Naďa Bělovská.

Naďa Bělovská: Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové ubývá nezaměstnaných hned z několika důvodů.

Kateřina Beránková: Za poklesem míry nezaměstnanosti stojí jednak začátek sezónních prací ve stavebnictví, lesnictví a odvětví služeb a také fakt, že se velkému počtu absolventů daří nalézt práci ihned po ukončení studia.

Naďa Bělovská: S tím souhlasí i hlavní ekonom Volksbank CZ Vladimír Pikora, podle kterého navíc roste také poptávka po nových zaměstnancích ve strojírenství a ve službách.

Vladimír Pikora: Máme nové továrny, ty poptávají nové zaměstnance a dokonce jim i nabízejí ubytování, pokud nejsou zrovna z toho místa, kde ta továrna je.

Naďa Bělovská: I přes patrné zlepšení ale situace na českém trhu práce stále není růžová. Mnoho podniků totiž shání zaměstnance, ale nemůže je najít, protože uchazeči nemají odpovídající praxi nebo vzdělání. Podle Vladimíra Pikora proto sice nezaměstnanost bude dále klesat, ale jen pomalu.

Vladimír Pikora: Ve zbytku roku 2005 se bude situace na trhu práce mírně zlepšovat, s tím, jak se ve větším měřítku objeví sezónní práce ve stavebnictví a v zemědělství. Nebude se jednat ale o žádné převratné zlepšení. Nezaměstnanost pod 8 procenty uvidíme až v roce 2007.

Kdo bude platit odposlechy?

Policie musí od 1. května platit všem operátorům za odposlech telefonních hovorů. V minulosti byly tyto úkony plně ve finanční režii operátorů. Nově převádí veškeré výdaje na policii zákon o elektronických komunikacích. Více od reportéra Radiožurnálu Jana Hrbáčka.

Jan Hrbáček: Nový zákon zapříčinil řadu problémů. Policie například odhaduje, že stát vydá na odposlechy stovky milionů korun, protože ale policie s přijetím takového zákona loni nepočítala, není podle mluvčí Blanky Kosinové zatím jasné, z které kapitoly státního rozpočtu budou tyto neočekávané náklady hrazeny.

Blanka Kosinová: My zatím nevíme, zda na to vláda vyčlení nějaké prostředky nebo to půjde z rozpočtu Policie České republiky.

Jan Hrbáček: Zákon také zcela znemožnil provádění odposlechů českým tajným službám. Například Český Telecom už zamítl jednu žádost BIS. V Poslanecké sněmovně sice leží už dva návrhy, aby služby, podobně jako policie, za odposlechy platily. Jejich schválení se ale dá očekávat v řádu měsíců. Šéf sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas z ODS považuje současný stav za selhání vlády, potažmo ministerstva informatiky, které zákon předkládalo. Očekává navíc nepříjemný mezinárodní dopad.

Jan Klas: Je to zcela bezprecedentní událost v rámci evropských států, protože samozřejmě bude to mít mezinárodní dopad. Neznám jiný stát, který by znemožnil své zpravodajské službě odposlouchávat, bude to samozřejmě mít dopad na spolupráci s jinými zpravodajskými službami a samozřejmě začíná se už kolem toho rojit celá řada podnětů z cizích států, připomínky, jak je to možné.

Jan Hrbáček: Zákon sice platí, ale schází k němu ceník plateb, který má stanovit Český telekomunikační úřad. Jeho předseda David Stádník Radiožurnálu sdělil, že termín jeho schválení nedokáže kvůli složitým jednáním mezi operátory a státními orgány odhadnout.

Pančovaná nafta a benzín

Ministerstvo průmyslu nezveřejní seznam čerpacích stanic, u kterých našla Česká obchodní inspekce nekvalitní pohonné hmoty. V padesáti z 500 kontrolovaných stanic objevili inspektoři v motorové naftě příměsi levnějšího topného oleje a v benzínech přimíchané technické benzíny. Podle ministerstva průmyslu by zveřejnění seznamu mohlo zkomplikovat policejní vyšetřování výroby a prodeje ředěné nafty. Další vývoj kauzy shrnuje redaktorka Jitka Hanžlová.

Jitka Hanžlová: Na kvalitu pohonných hmot dohlíží ministerstvo průmyslu prostřednictvím České obchodní inspekce. Když ta teď zvýšila počet kontrol a přitvrdila, předpokládá mluvčí ministerstva Ivo Mravinac, že podvodníci si teď dají pokoj, protože zřejmě většina pumpařů vůbec neví, že špatnou naftu či benzín prodává, doporučuje jim Mravinac, aby se všichni zapojili do takzvaného certifikačního programu.

Ivo Mravinac: Ten má pod sebou Výzkumný ústav paliv a maziv dneska je zhruba 50 procent všech čerpacích stanic v tomto certifikačním systému a my budeme apelovat i na ty ostatní, aby se do něj zapojili, protože tam bude velmi nízká pravděpodobnost, že by mohli obchodovat potom s nějakou pančovanou naftou.

Jitka Hanžlová: Pokud budete mít pocit, že jste natankovali nekvalitní pohonné hmoty, radí vám ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný, abyste se okamžitě obrátili na kteroukoliv pobočku inspekce.

Jiří Pěkný: A to okamžitě, abychom byli schopni odebrat vzorek a nechat ho posoudit. V současný době jsme schopni mít rozbor nafty nebo benzínu během jednoho a půl dne.

Jitka Hanžlová: Topný olej určený k vytápění je osvobozen od daně, zatímco motorová nafta je zatížena spotřební daní 9 korun 90 haléřů za litr. Jedna z možností, jak podvodům zabránit, je zdanění topného oleje. Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman ale dnes potvrdil, že o tom se na ministerstvu vůbec neuvažuje, takže lidé, kteří naftou topí, se nemusí bát, že by kvůli uvalení spotřební daně zdražila.

Marek Zeman: My se přikláníme k odstraňování výjimek a sjednocování sazeb, nicméně v tomto případě budeme posuzovat i jiné možnosti.

Jitka Hanžlová: Zastavit podvodníky tedy může jen úspěšné pátrání policie.

Den vítězství v Moskvě

9. květen, to je v Rusku tradičně den, kdy se připomíná konec druhé světové války. Letošní oslavy v Moskvě byly ale výjimečné. Ruský prezident Vladimír Putin totiž u příležitosti 60. výročí Dne vítězství pozval do ruské metropole více než 50 státníků z celého světa. Ti se společně s veterány zúčastnili slavnostní vojenské přehlídky na Rudém náměstí, kde k nim také prezident Putin promluvil. Vše sledoval náš zpravodaj v Moskvě Petr Vavrouška.

Petr Vavrouška: Prezident Putin ve svém projevu řekl, že Rusko nikdy nedělilo vítězství na naše a cizí a vždy bude vzpomínat na pomoc spojenců. Důkazem toho, že Rusko staví svoji politiku na základech demokracie je podle Putina usmíření s Německem. Přehlídku na Rudém náměstí pouze pro zvané pak vystřídaly méně okázalé oslavy. Na oslavy konce války vyrazili do parků a ulic v Moskvě statisíce lidí. Válečné veterány zastavovali kolemjdoucí, děkovali jim za vítězství ve válce a dávali jim květiny. Většinou karafiáty.

Nikolaj Žabrev: Přibližně už šest nebo sedm dětí se u mě zastavilo, popřály mi k dnešnímu svátku, poděkovaly za vítězství ve válce a dostal jsem od nich kytku.

Petr Vavrouška: Paní Věra, maminka pětiletého Andreje to brala jako povinnost, oslovit veterány.

Projev paní Věry: Myslím si, že jim musíme poděkovat. Svému synovi také vysvětluji, co to bylo za válku a kdo se jí zúčastnil.

Petr Vavrouška: Dodává maminka a malý Andrej dokazuje, že v tom má jasno. Podle něj Rusové bojovali s Němci a zvítězili. Oslavy Dne vítězství ukončí v Moskvě večerní slavnostní ohňostroj.

Medaile pro Jaruzelského rozhořčila českého prezidenta Václava Klause. Přímo při moskevských oslavách konce druhé světové války svému ruskému protějšku Vladimíru Putinovi vyznamenání bývalého polského prezidenta vytkl. Český prezident považuje Jaruzelského za symbol invaze Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Polští politici zatím ocenění generála nekomentovali. Pokračuje náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.

Martin Dorazín: Polská veřejnost není v názoru na úlohu iniciátora výjimečného stavu generála Jaruzelského jednotná. Mnozí ho dodnes považují za státníka, který sice kontroverzním, ale ve svém důsledku účinným způsobem zabránil tomu, aby se v Polsku v roce 1981 opakoval československý scénář ze srpna 68. Diskuse se rozpoutala kolem jeho odjezdu do Moskvy. Polská opozice ostře kritizovala účast polského prezidenta Aleksandra Kwasniewského a tím spíše jí vadilo, že do Moskvy odletěl s generálem Jaruzelským. Kwasniewski ale namítal, že je věcí ruského prezidenta, koho si na oslavy pozve a Jaruzelský má navíc nesporné zásluhy v protifašistickém boji, přestože jeho pozdější kariéra může být sporná.

Oslavy konce války v Senátu

Oslavy 60. výročí ukončení druhé světové války dorazily dnes navečer do Senátu. Právě v těchto chvílích tam totiž začíná lidová slavnost, při které váleční veteráni obdrží od předsedy horní komory Parlamentu pamětní medaile. Přímo z místa se hlásí náš reportér Vít Dvořák.

Vít Dvořák: Zdaleka nejde o medaile válečným veteránům, podobných poct už mají za sebou dost, řekl mi tady před malou chvílí domácí pán, předseda Senátu Přemysl Sobotka. O co podle něj ale hrdinové války rozhodně stojí, to je setkávání s obyčejnými lidmi a právě proto se brány Senátu, včetně Valdštejnské zahrady před okamžikem otevřely pro dnešní večer. Úplně každému, kdo sem chce za pamětníky hrdiny přijít na kus řeči. Ti mají oficiální přivítání, ono předání medailí už za sebou a jak sami slyšíte, právě teď ona pomyslná tečka oslav kulatého výročí konce druhé světové války začíná. Dobrý večer ze Senátu.

Přehled dalších zpráv

Kabinet Jiřího Paroubka zveřejní zítra dopoledne své programové prohlášení. Za hlavní prioritu považuje ratifikaci evropské ústavy, důchodovou a daňovou reformu. Podporovat chce bytovou politiku a rodiny s dětmi.

Plzeňský krajský soud odročil jednání o obnovu procesu s dvojnásobným vrahem Jiřím Kajínkem. Soud musí vyslechnout svědka Alexandra Hegedüsse. Dnes se ho předvolat nepodařilo, přitom vrchní soud i Kajínkovi obhájci na jeho výslechu trvají.

Ústřední vojenská nemocnice v Praze chystá českou strategickou krevní banku. Bude sloužit v případě válek nebo hromadných neštěstí.

Odkoupení pohledávek VZP

Odkoupení pohledávek Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo udržení dosavadních cen za péči, to jsou jenom některá z opatření, která by měla alespoň krátkodobě stabilizovat finanční krizi v českém zdravotnictví. Zástupci resortu se na nich dohodli s představiteli zdravotních pojišťoven. Systému teď chybí deset miliard korun. Jak dodává reportérka Viktorie Hošková, ministryně Milada Emmerová i šéfové pojišťoven věří, že navržená opatření alespoň načas situaci uklidní.

Viktorie Hošková: Až se to podaří, pak resort přidá i na platy lékařů a dalších zdravotníků. Teď ale nechce ministryně zdravotní pojišťovny ještě víc zadlužovat.

Milada Emmerová: Protože na jednu stranu ruku nastavuju a tou levou budu rozhazovat, to prostě nemůžu.

Viktorie Hošková: Pojišťovny rozhodnutí vítají. Pokud by totiž musely platit za práce lékařů víc, během roku by vydaly dalších 25 miliard korun.

Jaromír Gajdáček: Ten systém by se mohl řítit do neskutečných potíží a problémů, které by nebyly řešitelné.

Viktorie Hošková: Říká výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Prezident České lékařské komory David Rath ale oponuje, že by výdaje pojišťoven nestouply.

David Rath: Zdravotnická zařízení by mohla o něco utlumit výkonnost, a tím by mohla paradoxně ozdravit své hospodaření.

Viktorie Hošková: Varuje taky, že kvůli špatnému ohodnocení kvalifikovaní lékaři odcházejí do ciziny. Podle ředitele nemocnice v České Lípě Miroslava Vacka ale nízké ceny za provedenou práci nemůžou za všechno. Hodně záleží i na tom, jak nemocnice hospodaří.

Miroslav Vacek: Nám se jednou za čas stane, že nám kvalifikovaný lékař odejde, ale my se obecně snažíme vytvářet takové podmínky, aby neodcházeli.

Viktorie Hošková: Stabilizační opatření chce ministryně spolu s koncepcí zdravotní péče předložit vládě ještě do konce května.

Kampaň k evropské ústavě

Na 80 milionů korun přijde letos státní pokladnu kampaň na ratifikaci evropské ústavy. Kdy a jakým způsobem o dokumentu republika rozhodne zatím není jasné. Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády už ale kampaň připravuje a vláda by ji měla schvalovat příští týden. Pokračuje redaktorka Hana Jurášková.

Hana Jurášková: Zakázky vlády ale také granty pro neziskové organizace, nevládní organizace a občanská sdružení, tak by měla vypadat kampaň na ratifikaci evropské ústavy. Podle ředitelky odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády Petry Mašínové by měla kampaň především informovat.

Petra Mašínová: Myslíme si, že občané by měli poslouchat prostě názory obou dvou stran.

Hana Jurášková: Informace o ústavě najdete především na internetu. Pokud k němu přístup nemáte, můžete se přijít poradit do informační kanceláře Evropského parlamentu v Praze. Slovo má informační úředník Michal Hubář.

Michal Hubář: Zatím kancelář Evropského parlamentu nechystá, že by rozesílala ústavu do každé domácnosti, ale samozřejmě když sem občan přijde, tak mu ji ukážeme.

Hana Jurášková: O ratifikaci evropské ústavy bude v nejbližší době rozhodovat Francie, a to referendem 29. května.

Začaly maturity

Na středních školách dnes začaly maturity. Letos složí svou zkoušku z dospělosti na 79 tisíc studentů posledních ročníků středních škol a nástaveb. To je asi o pět tisíc víc než loni. V jednom z pražských gymnázií zaznamenala první maturitní dojmy reportérka Vlasta Valentová.

Vlasta Valentová: Školy kde se maturuje, poznáte v těchto dnech snadno. Diskutující hloučky a tmavé obleky pánů studentů jsou nepřehlédnutelné. Termín maturitních zkoušek si volí ředitelé škol sami, takže na někoho může přijít řada až 19.června. Ti, kdo ale museli na maturitní potítko už dnes většinou klidnou noc neměli.

Zuzana Vacková: Dneska jsem usnula ve 4 hodiny, spala jsem tedy 2 hodiny, ale myslím si, že to nezanechalo žádné následky.

Vlasta Valentová: Říká maturantka Zuzana Vacková, která už má první část zkoušky úspěšně za sebou a v jedné ze tříd pražského Akademického gymnázia ve Štěpánské ulici se mi svěřuje se svými prvními pocity. Její třídní kolega Michal Janda na tom nebyl lépe, ale teď už je klidnější.

Michal Janda: Já jsem absolvoval zkoušku z matematiky a bude následovat zkouška z anglického jazyka, z češtiny a ze státu a práva.

Vlasta Valentová: Studenti u letošních maturit musejí prokázat své znalosti ze 4 předmětů, jejich kolegové na odborných školách skládají ještě praktickou maturitu. Za tři roky se má podoba zkoušek z dospělosti změnit. Jedna jejich část bude společná pro všechny střední školy. Profilovou, která se bude skládat ze 4 zkoušek, si pak určí každá škola sama.

Závěrečný přehled zpráv

I průběhu dubna v Česku klesl počet lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti se tak dostala pod 9 procent.

Policie musí od 1. května platit všem operátorům za odposlech telefonních hovorů. Dřív to bylo plně ve finanční režii operátorů. Nový zákon o elektronických komunikacích totiž převádí veškeré výdaje právě na policii. Zatím není jasné, odkud prostředky půjdou.

Václav Klaus se na oslavách konce války v Moskvě ohradil proti vyznamenání polského generála Jaruzelského. Český prezident osobně sdělil šéfovi Kremlu Putinovi, že pro něj je Jaruzelský symbolem invaze do Československa v roce 1968.

Statisíce Moskvanů se budou až do večerních hodin veselit v parcích a na náměstích. Po setmění by měl ruskou metropoli v den 60. výročí osvobození od fašismu ozářit obrovský ohňostroj.

Ozvěny dne připravil zpravodajský tým Zuzany Bančanské.