Ozvěny dne 8. 9. 2002

8. září 2002
Ozvěny dne

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprocházejí korekturou.

Některé kraje už vyčíslily škody po povodních

Naše země se stále vyrovnává s následky ničivých záplav a žije jejich postupnou likvidací. Včera vypršel termín, dokdy měly obce v krajích, v nichž byl do 31. srpna vyhlášen stav nouze, předložit úhrn nákladů nutných pro obnovu majetku. Ministerstvo financí předpokládá, že celkový účet za povodně zveřejní do konce září. Kraje tedy sčítají škody po záplavách. Jihočeši budou na obnovu zničeného území potřebovat bezmála 15,5 mld. Kč. Krajský úřad měl ze zákona na sečtení škod sedm dní od ukončení stavu nouze, tento termín vypršel včera o půlnoci. Jak nám ale potvrdil jihočeský hejtman Jan Zahradník, lidé, kteří z vážných důvodů termín nestihli, o náhradu nepřijdou.

Jan Zahradník, jihočeský hejtman: Já garantuji, že všichni, kteří z jakýchkoliv důvodů, ať už třeba byli nemocní nebo na služební cestě anebo na dovolené, se budou chtít ještě zaregistrovat, tak naši úředníci na krajském úřadě teď už jenom jejich registraci přijmou. A já budu osobně žádat o to, aby na základě výjimky byli do toho registru také zařazeni. Nesmí se stát, aby někdo, který má škodu, ale díky nějakým důvodům se nezaregistroval, tak aby o možnost žádat o příslušné náhrady přišel.

O třetinu nižší než na jihu odhadují škody ve středních Čechách. Záplavová vlna z Berounky, Vltavy, Labe a dalších toků si zatím vyžádala 10 miliard 132 milióny korun. Jak dodává spolupracovník Radiožurnálu Ladislav Pavlík, největší škody voda napáchala na silnicích a školních zařízeních.

Až do dnešní půlnoci sbíral středočeský krizový štáb údaje o škodách v jednotlivých obcích zejména Berounsku, Praze-západ a na Mělnicku. Komunikace s řadou vesnic byla velmi obtížná, pracovníci kraje proto museli často vyrazit do terénu, aby zjistili konkrétní údaje. Navíc ve více než třech desítkách obcí platí nadále stav nebezpečí. Přesné vyčíslení škod podle jednotlivých resortů proto středočeský tým oznámí až v příštích dvou dnech. Už nyní je ovšem jasné, že největší díl z 10 miliard bude zapotřebí na opravu silnic, školních a kulturních zařízení. Např. oprava roztockého muzea si vyžádá 60 miliónů a veltruského zámku 200 miliónů korun.

V hlavním městě vyhlásil primátor po ukončení stavu nouze ještě stav nebezpečí, a to až do 20. září. Magistrát by jinak nestačil škody, které způsobily katastrofální prázdninové povodně, sepsat. Podle mluvčího pražského magistrátu Martin Kupky velmi předběžný a neúplný odhad záplavových škod už teď přesahuje 6 mld. Kč.

Martin Kupka, mluvčí pražského magistrátu: Jsou do něho zahrnuty jak základní položky nákladů na likvidaci a svoz odpadu, tak také škody na komunikacích, škody např. v pražské zoo, škody v Pražské teplárenské, Pražské plynárenské, Pražské energetice, také např. škody, které voda způsobila v pražské Stromovce.

Svůj odhad nákladů na obnovu území po srpnových povodních zveřejnil také Ústecký kraj. Hejtman Jiří Šolc potvrdil, že škody na majetku v sedmi okresech kraje přesáhly 11 miliard. Pokračuje Daniel Kopecký.

Jedná se o celkový součet hodnoty majetku kraje, měst, obcí, podniků a občanů. Další ztráty vznikají kvůli uzavřenému hraničnímu přechodu na Cínovci, kde voda silně poškodila přístupové cesty na německé straně. Termín dokončení opravy se odhaduje až na druhou polovinu příštího roku. Kvůli tomu hrozí komplikace pro firmy zaměřené na vývoz do Německa.

Vláda na mimořádném jednání hledá způsob zaplacení škod po záplavách

Mimořádně ve sváteční den se právě v těchto chvílích schází vláda. Před sebou má složité jednání, jak ušetřit v rozpočtu peníze na odstraňování škod po záplavách. Jenom na zvýšení daní, jak dodává Aleš Heřmánek, chce vláda získat 11-12,5 mld. Kč.

Nejméně přesný dohad výnosu má ministerstvo financí u tzv. milionářské daně, tedy nového pásma, které by zdanilo příjmy nad 993 tisíc, a to 35 %.

Jaroslav Dědič, mluvčí ministerstva financí: Zavedení pátého daňového pásma zdanění příjmu fyzických osob předpokládá daňový výnos v rozpětí 300 miliónů až 1,5 mld. Kč.

Odhaduje mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič. Tato daň ale přinese peníze až v roce 2004, protože změna zákona bude platit až pro příští rok. Asi 7,5 miliardy by už v roce 2003 měla přinést úprava daně z přidané hodnoty. Základní 22 % sazba má poklesnout o 1 % a původně pětiprocentní sazba, která platí pro potraviny a některé služby, se zvýší o 2 %. Úplně nejdřív, a to už v prosinci letošního roku podraží alkohol a cigarety kvůli vyšší spotřební dani.

Jaroslav Dědič, mluvčí ministerstva financí: V případě schválení by se spotřební daň z cigaret zvýšila o 4 % a cenový dopad ze zvýšení daně z lihovin by znamenal osm korun na půllitru alkoholu.

Další peníze chce vláda uspořit např., jak dodává mluvčí práce a sociálních věcí Kateřina Prejdová, zmrazením platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců.

Kateřina Prejdová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí: V příštím roce měly platy ústavních činitelů růst stejně jako ostatním zaměstnancům ve veřejné sféře. Přijetím navrhované úpravy by se mělo ušetřit zhruba půlmiliardy korun.

Právě zaměstnancům veřejné sféry vláda zvýší platy jen o 7 % a odloží plánovanou reformu jejich příjmů o jeden rok. V příštím roce se také nebudou zvyšovat dávky v nemoci. Jejich maximum tedy zůstane na 13 tisících, zatímco ještě před povodněmi se předpokládalo, že nejvyšší nemocenská dávka přesáhne v roce 2003 14 tisíc korun.

Konečné slovo k navrhovaným změnám zákonů bude mít parlament, který je projedná už 12. září.

Zítra má dorazit do Pardubic poškozená cisterna s kyselinou dusičnou

Cisterna, ze které opakovaně unikala kyselina dusičná, stojí na nádraží v Ústí nad Labem. Z Nového Sedla na Sokolovsku, kde byla poškozena, ji na sever Čech v noci na dnešek dopravily České dráhy. Podle Aliachemu, který má cisternu pronajatou z Rumunska, je zabezpečena a kyselina z ní neuniká. Do Pardubic má dorazit nejpozději zítra do pěti hodin ráno. V pardubické chemičce Synthesia, která je součástí Aliachemu, má být kyselina přečerpána a cisterna zkontrolována. Při převozu kyseliny k zákazníkovi do Švédska se na ní poškodil uzávěr a žíravina z ní začala unikat.

V západních Čechách se objevují falešné tisícikorunové bankovky

Falešné tisícikorunové bankovky se objevují v západních Čechách. Policie už odhalila padělatelskou dílnu a zahájila trestní stíhání proti 27letému podezřelému. Mluvčí západočeské policie Jolana Číhová dodává, že padělky dosahují podle České národní banky čtvrtého stupně nebezpečnosti, jsou tedy méně zdařilé.

Jolana Číhová, mluvčí západočeské policie: Tyto padělané bankovky mají nalepený ochranný proužek, oproti pravému platidlu chybí na bankovce vodoznak a sklopný efekt a použitý papír je silnější než pravý papír. Přes to byly padělky úspěšně uplatňovány na různých místech v regionu - v lékárnách, v drogeriích a dalších místech. Protože není vyloučeno, že některé padělky jsou stále v oběhu, policie žádá občany, aby takové případy oznámili na nejbližší policejní služebnu.

Stavbaři ukončili opravy poškozeného Pentagonu po útoku z 11. září

Stavbaři v Pentagonu hlásí "hotovo". Krátce před zahájením vzpomínkových akcí na 11. září se jim podařilo zakrýt stopy tragédie, při které teroristé s uneseným letadlem plným lidí narazili do budovy ministerstva obrany ve Washingtonu. Podrobnosti má zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.

Více než 12 tisíc lidí se má sejít ve středu před tou částí nejrozsáhlejší budovy ve Washingtonu, kde našlo smrt 187 jejich příbuzných, přátel nebo spolupracovníků. Zatímco v New Yorku se o obnově dolního Manhattanu stále jen diskutuje, stavbaři v Pentagonu měli volnější ruce, a tím i snazší rozhodování. Mohli slíbit, že do jednoho roku od tragického 11. září nikdo nepozná, do které části komplexu ministerstva obrany se to nešťastné úterý zřítil Boeing 757. Úkol splnili. Právě těm, kteří se o bleskovou obnovu zasloužili, má být proto věnována středeční odpolední část vzpomínkových akcí u Pentagonu. Není to jen pro televizní kamery, kanceláře jsou znovu obsazené, počítače jsou nastavené a telefonní linky připojené, obvodové zdi největšího válečného úřadu na světě jsou opět propojeny.

Po zemětřesení na Sicílii se v zemi objevila obrovská prasklina

Páteční zemětřesení na Sicílii způsobilo větší škody, než uváděly první odhady. Podrobnosti zjišťovala spolupracovnice Radiožurnálu na Apeninském poloostrově Vědunka Lunardi.

Poslední zemětřesení na Sicílii způsobilo nečekaně velké škody. Tři staří lidé zemřeli na infarkt a stovky domů byly poškozeny. Značné škody utrpěly také sicilské památky jako normandský palác v Palermu anebo barokní kostel svaté Anny rovněž v Palermu, který musel být uzavřen. Následkem zemětřesení, které trvalo celých 50 vteřin a dosáhlo 5,6 stupně Richterovy škály, se třicet kilometrů od Palerma vytvořila prasklina v zemi. Je dlouhá šest kilometrů a hluboká čtyři metry. Ohrožuje několik domků a přerušila vodovodní potrubí. Odborníci nevylučují další pohyb terénu.

Moskvané strávili další den ve smogu a kouři z požárů lesů a rašelinišť

Moskvané strávili další den ve smogu a kouři, který jim přináší vítr z požárů lesů a rašelinišť v okolí ruské metropole. Více zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

Po včerejším zlepšení je Moskva znovu v mlžné dýmem páchnoucí cloně, která trápí obyvatele města a celé oblasti od minulého týdne. Na ulicích je mnohem méně lidí než obvykle a zahraniční turisté se jako někteří Moskvané chrání alespoň rouškami před štiplavým dýmem. Hodnoty znečišťujících látek v ovzduší nadále několikanásobně převyšují normy, lékaři radí nevycházet z domů a neotvírat okna. Za zhoršené viditelnosti pracují moskevská letiště s řadou omezení a zpoždění letů. Na 200 požárů lesů a rašelinišť se stále nedaří zdolat a podle expertů se může smogová situace v Moskvě zlepšit nejdříve v úterý.

Stručný přehled zpráv

Ve Francii třetím dnem stávkují piloti Air France. Na obzoru zatím není žádná naděje na další jednání o zvýšení mezd s vedením společnosti.

Dva roky strávili nedobrovolně rumunští námořníci v Dominikánské republice. Úřady je tam držely kvůli platební neschopnosti jejich zaměstnavatele společnosti Romline.

V Baltském a Severním moři umírá velké množství tuleňů, jen během letošního jara jich zahynulo téměř 7000.

Unikátní sbírka středověkého umění v Anežském klášteře se bude stěhovat

Unikátní sbírka středověkého umění v Anežském klášteře se bude stěhovat, tento týden o tom rozhodlo vedení Národní galerie. Klášter patří mezi památky nejhůře zasažené srpnovou velkou vodou. Byl zaplaven do výše dvou metrů, živel v něm napáchal škody za desítky miliónů korun. Podrobnosti od Pavly Dluhoschové.

Vedení Národní galerie vzalo v úvahu nesporná fakta, říká ředitel sbírky starého umění Vít Vlnas. Klášter leží v záplavovém území a v historii byl zatopen mnohokrát.

Vít Vlnas, ředitel sbírky starého umění: I když povodně vlastní expozici nijak nenarušily a naštěstí nedošlo k jakýmkoliv ztrátám na uměleckých dílech nebo k jakémukoliv poškození, bylo by další dlouhodobé přetrvávání v Anežském klášteře pro tato díla neúnosným rizikem.

Sbírka středověkých mistrů se bude stěhovat do Paláce Kinských na Staroměstském náměstí, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Přestože i jeho podzemní prostory nedávno zalila spodní voda, jde podle docenta Vlnase o zcela bezpečné místo.

Vít Vlnas, ředitel sbírky starého umění: Expozice by samozřejmě nebyla instalována v suterénu, takové riziko bysme nemohli podstoupit, ale bude instalována v prvním a ve druhém patře.

Také její technické zajištění při případném výpadku elektrického proudu bude dokonalejší než v klášteře. Kdy ke stěhování dojde, zatím není jasné. Půjde o záležitost měsíců, nikoli týdnů. V klášteře bude poté vystavena sbírka českého sochařství 19. a 20. století.

V České Lípě se konal sedmý ročník Divadelní poutě

Přehlídka malých i velkých divadel hrajících pro děti, tak vypadal víkend v českolipském okresním vlastivědném muzeu. Jeho venkovní prostory si každoročně pronajímá organizátor akce, kterým je tamní Jiráskovo divadlo. Část výtěžku letošního už sedmého ročníku Divadelní poutě poputuje na pomoc pražskému Divadlu v Dlouhé. Podle ředitele Jiráskova divadla Miroslava Koláře to není jediná pomoc divadelníkům, jejichž činnost narušila srpnová voda.

Miroslav Kolář, ředitel Jiráskova divadla: Pokud by nějaká divadla měla zájem zahrát si u nás, my nabízíme samozřejmě prostor. Ozval se nám třeba soubor činoherní z Ústí nad Labem. Teď jsme ve stádiu, kdy vyjednáváme, kdy by k nám přijeli. Nejpozději v lednu se k nám dostanou.

autor: pev
Spustit audio

Více z pořadu