Ozvěny dne 4. srpna 2010

Ozvěny dne přehled zpráv

moderátorka:
Radiožurnál, 18 hodin. Nabízíme Ozvěny dne. Skupina bratří Mašínů měla na svůj boj právo, řekl premiér Nečas na pohřbu Milana Paumera.

Petr NEČAS, premiér:
Jako svobodní lidé máme právo proti svému zotročení či znevolnění bojovat všemi, opravdu všemi prostředky.

moderátorka:
Rusko dál sužují ničivé požáry. Lidé si stěžují na nedostatečnou pomoc.

redaktorka:
Tady je viditelnost maximálně 50 metrů, ten dým je velice hustý, velice nepříjemný.

redaktor:
Státní maturity příští rok budou. Ředitelé škol rozhodnutí ministra vítají.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel gymnázia Jana Keplera, Praha:
I naše doporučení bylo takové, aby maturity se spustily, aby už se dál neodkládaly.

moderátorka:
Zítra čekejte polojasno, přeháňky a teploty až k 27 stupňům.

Pohřeb Milana Paumera

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Premiér Petr Nečas se na pohřbu Milana Paumera přihlásil k odkazu odbojové skupiny bratří Mašínů. Pohřbu takzvaného třetího z bratří Mašínů se dnes v Poděbradech zúčastnili stovky lidí. Skupina bratří Mašínů se v padesátých letech postavila komunistickému režimu. Její členové zabili šest lidí, aby se dostali do západního Německa. Činnost skupiny je proto hodnocena ne jednoznačně. Milan Paumer zemřel 22.července v Praze ve věku 79 let.

Zbyněk ZIKMUND:
Premiér Petr Nečas označil Milana Paumera za odvážného a rovného člověka. Nesouhlasí s názory, které činnost skupiny zpochybňují. Premiér je označil za nesprávné a nespravedlivé.

Petr NEČAS, premiér:
Jako svobodní lidé máme právo proti svému zotročení či znevolnění bojovat všemi, opravdu všemi prostředky.

Zbyněk ZIKMUND:
Nikomu z nás prý nepřísluší vynášet nad Milanem Paumerem poslední soud.

Petr NEČAS, premiér:
Dovolím si ale vyslovit svou osobní víru, naději i přesvědčení. Pan Milan Paumer před tímto božím soudem, mimo vší pochybnost, obstojí.

Zbyněk ZIKMUND:
Za rodinu promluvil synovec Ctirad Paumer. Se slzami v očích přečetla poselství bratrů Mašínových dcera Josefa Mašína Sandra.

Sandra MAŠÍNOVÁ, dcera Josefa Mašína:
Zůstáváme spolu s tebou v přesvědčení, že stojí za to žít čestně a nepodléhat zlu v jakékoliv podobě. Ty si tak žil, i když to nebylo vůbec pohodlné. Budeš navždy v našich vzpomínkách.

Zbyněk ZIKMUND:
Bratři Mašínové na pohřeb svého druha nedorazili, dávají tím najevo nesouhlas s poměry v zemi po roce 1989. Vadí jim hlavně to, že je komunistická strana v parlamentu a právní řád že prý byl přejat z minulého režimu. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Případu bratří Mašínů se dále věnuje i publicistická část těchto Ozvěn dne.

Vláda přijala programové prohlášení

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
O uznání protikomunistického odboje a odporu proti komunismu bude usilovat i vláda Petra Nečase. Je to jeden z bodů jejího programového prohlášení. Podle dokumentu se chce vláda v dalších 4 letech zaměřit hlavně na snížení zadlužení České republiky, na boj s korupcí, důchodovou reformu, efektivnější zdravotnictví a reformu vysokého školství. Na úřadu vlády máme reportérku Václavu Vařekovou. Václavo, pěkný podvečer, řekni, byla ta dnešní dohoda nad programovým prohlášením snadná?

Václava VAŘEKOVÁ:
Pěkný podvečer, tak své hlavní cíle tři strany vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a Věci veřejné, formulovaly v koaliční smlouvě. To 40 stránkové programové prohlášení tak vláda dnes přijala bez problému. No a právě rychlost, kdy má vláda programové prohlášení hotové 3 týdny od svého jmenování, ocenil vícepremiér a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Karel SCHWARZENBERG, předseda TOP 09, vícepremiér:
Došli jsme už konečně k našemu programu poměrně rychle, což, z evropské zkušenosti s většími koalicemi, je dosti vzácné.

Václava VAŘEKOVÁ:
Podle vícepremiéra a předsedy VV se pak oproti původnímu návrhu text mírně změnil.

Radek JOHN, předseda VV, vícepremiér:
Pro nás bylo nejdůležitější, že se do programového prohlášení vrátila věta o zachování výše prostředků do dopravní infrastruktury, neboli to je důležité pro lidi i pro Věci veřejné i pro tuto vládu.

Václava VAŘEKOVÁ:
A premiér Petr Nečas po jednání vlády zdůraznil, že teď už jemu a jeho ministrům nic nebrání předstoupit před sněmovnu s žádostí o důvěru.

Petr NEČAS, premiér:
Jsem přesvědčený, že vláda na základě tohoto dokumentu dostane důvěru od koaličních poslanců.

Václava VAŘEKOVÁ:
Na závěr připomenu, že o důvěře vládě bude sněmovna rozhodovat příští úterý. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Vláda chce ušetřit zvýšením dolní sazby DPH

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
S 13 miliardami korun ročně do státního rozpočtu počítá vláda po zvýšení dolní sazby DPH. Jak vyplývá z jejího programového prohlášení, růst daně z nynějších 10 na 12% chce prosadit v prvních měsících příštího roku.

Jaroslav SKALICKÝ:
Snížená sazba DPH se týká hlavně potravin. Podle ekonomky Markéty Šichtařové z Next Finance by se jejich ceny zvedly, i když nijak dramaticky.

Markéta ŠICHTAŘOVÁ, ekonomka, Next Finance s.r.o.:
Ukazuje se, že výrobci a prodejci jsou schopni sáhnout si dočasně anebo třeba i trvale na své marže. A tím pádem ten vliv na ceny potravin pravděpodobně nebude plně odpovídat tomu navýšení DPH.

Jaroslav SKALICKÝ:
Analytik Petr Havel je ale přesvědčen o tom, že se ceny potravin určitě zvýší, protože je ovlivní nejen růst DPH.

Petr HAVEL, analytik:
Například zdražení energií nebo rostoucí ceny zemědělských surovin, tak si myslím, že ke zdražení potravin dojde a to dvouprocentní navýšení DPH vstřebatelné nebude.

Jaroslav SKALICKÝ:
Podle prezidenta Agrární komory Jana Velebina zvýšení DPH doplatí výrobci, protože na nich obchodní řetězce budou požadovat levnější zboží. Jaroslav Skalický, Radiožurnál.

Opozice nesouhlasí s programovým prohlášením vlády

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Opozice programové prohlášení vlády kritizuje. Vedení sociální demokracie i komunistů chce doporučit svým poslancům, aby kabinetu nevyslovili důvěru.

Veronika MALÁ:
K plánům vlády jsme skeptičtí, tak reagoval na programové prohlášení kabinetu lídr sociální demokracie Bohuslav Sobotka. S řadou slibů už podle něj dřív přišla vláda Mirka Topolánka a nesplnila je. Navíc politika současného kabinetu podle Sobotky povede k větší nerovnosti.

Bohuslav SOBOTKA, předseda ČSSD:
Mezi nejvíce postižené budou patřit rodiny s dětmi, budou patřit senioři, lidé se zdravotním postižením nebo právě zaměstnanci veřejného sektoru.

Veronika MALÁ:
Sobotkovi se nelíbí ani zavádění školného nebo standardů a nadstandardů ve zdravotnictví. Plány vlády navíc podle něj nijak neřeší hospodářský růst a nezaměstnanost. Nespokojený je s dokumentem i předseda komunistů Vojtěch Filip.

Vojtěch FILIP, předseda KSČM:
Programové prohlášení vlády má být určitá vize toho, jakým způsobem Českou republiku vyvést z krize a nikoliv jakási kuchařka, která má skloubit nekompatibilní volební programy.

Veronika MALÁ:
Veronika Malá, Radiožurnál.

Požáry v Rusku neustávají

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Při požárech v centrálním Rusku zemřelo už více než 50 lidí. Prezident Dmitrij Medveděv přerušil dovolenou a mobilizuje veškeré síly. V ohrožení je i jaderné středisko Sarov východně od Moskvy. Do Moskvy proto voláme zpravodajku Českého rozhlasu Lenku Kabrhelovou. Lenko?

Lenka KABRHELOVÁ:
Dobrý večer, Moskvu pokrývá vůbec nejhustší smog a dým od počátku lesních požárů. Odborníci kvůli vysokým koncentracím škodlivin vyzývají obyvatele, aby pokud možno nevycházeli ven, případně jenom v rouškách či maskách. Podobná situace je i v regionech, kde hoří. Z jaderného centra v Sarovu v Nížegorodské oblasti vyvezli záchranáři všechny výbušné a radioaktivní látky. Společnost Rosatom, která závod provozuje tvrdí, že situace je pod kontrolou. Kvůli požárům začali také padat první výpovědi. Prezident Dmitrij Medveděv zbavil funkce šéfa vyhořelé vojenské základy v moskevské oblasti a rozvedl, že je odhodlán k dalším vyhazovům, pakliže státní zaměstnanci nebudou v krizi plnit své povinnosti. Tolik z Moskvy Lenka Kabrhelová, Český rozhlas.

Údajný pokus o atentát na íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Rozporuplné informace po celý den přicházely i Íránu o údajném pokusu o atentát na prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Ve městě Hamedán explodoval neznámý předmět u kolony s prezidentovým vozem. Podle prvních zpráv útočník hodil bombu, která vybuchla u auta s novináři a zranila několik lidí. Samotný prezident vyvázl bez zranění a přednesl chystaný projev na stadionu. Teherán ale později popřel, že by došlo k jakémukoliv útoku.

Břetislav TUREČEK:
Jako první měl zprávu o atentátu internetový portál blízký předsedovi parlamentu Alímu Larídžánímu. Pak se přidala i další média. Některá citovala i činitele z prezidentské kanceláře, kteří útok potvrdili. Už po hodině ale státní média přišla s údajem, že se o útok nejednalo. Explodovala prý petarda, kterou chtěl někdo oslavit Ahmadínežádův příjezd. Verzi o atentátu nakonec v Íránu všechna média stáhla. Některé zdroje v exilu mezitím spekulují, jestli výbuch nebyl zinscenovaný. Íránské vedení tak prý může chtít doložit, jakému nebezpečí Ahmadínežád čelí. Sám prezident v pondělí prohlásil, že si Izrael najal útočníky, kteří ho mají zavraždit. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký Východ

Firma BP dokončila první fázi umrtvení poškozeného ropného vrtu v Mexickém zálivu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Firma BP dokončila první fázi umrtvení poškozeného ropného vrtu v Mexickém zálivu. Díky speciálnímu bahnu vháněnému pod tlakem se daří vrt ucpat. Americká vláda současně oznámila, že podstatná část uniklé ropy z moře už zmizela. Slovo má zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Vít Pohanka.

Vít POHANKA:
Hezký podvečer. Zaměstnanci společnosti pumpovali do vrtu speciální bahno asi 8 hodin od včerejšího odpoledne místního času do časného rána. Současně sledovali tlak uvnitř toho vrtu, v tom teď pokračují. Podle dosavadních výsledků odpovídají naměřené hodnoty očekávání, ale dál se vyhodnocují s tím, že se firma pod vládním dohledem rozhoduje, jestli tam ještě dál pumpovat bahno nebo jestli už má začít do vrtu z vrchu pod tlakem pumpovat cement, který by měl potom zatvrdnout a vrt stabilněji ucpat. Ode mě je to zatím vše, Vít Pohanka, Český rozhlas, Spojené státy.

Ostrý start státních maturit, středoškoláci chtějí protestovat

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Středoškoláci mají už příští rok skládat státní maturitu. Rozhodnutí ministra školství Josefa Dobeše o tom, že státní maturity budou poprvé už na jaře, Radiožurnálu potvrdil zdroj blízký ministerstvu. Nechtěl být ale jmenován.

Klára BÍLÁ:
Ministr školství Josef Dobeš poslal své doporučení k ostrému startu státních maturit vládě. Ta by ho měla projednat příští týden. Odložit by se ale neměli. Jejich start je vázaný zákonem. Rozhodnutí ministra se ale nelíbí středoškolákům. Ti budou v pondělí proti maturitám protestovat. Podle Jiřího Růžičky, ředitele gymnázia Jana Keplera v Praze, už k tomu ale nemají důvod. Projekt státních maturit se totiž nemění a středoškoláci tak vidí , jak zkouška proběhnou.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel gymnázia Jana Keplera, Praha:
Jestli ta maturita má mít nějakou úroveň, nějakou vážnost, tak je potřeba právě dosáhnout toho těch na všech typech škol u všech zřizovatelů, bude aspoň jasná nějaká výstupní úroveň.

Klára BÍLÁ:
Ten naopak ostrý start státních maturit podporuje. Podle něj už se ale nové zkoušky měli spustit dávno. Klára Bílá, Radiožurnál.

Herec Kanyza bude vymazán ze seznamů StB a film Kajínek má zítra premiéru

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Archiv bezpečnostních složek musí vymazat z webového seznamu spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti herce Jana Kanyzu. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud, který tak vyhověl Kanyzově žalobě. Rozsudek zatím není pravomocný.soudy už dřív určily, že herec byl v oficiálních seznamech spolupracovníků StB evidován neoprávněně. Film Kajínek zítra vstupuje do českých kin. Kriminální thriller o vězni Jiřím Kajínkovi je volně převyprávěným příběhem člověka, který je doživotně odsouzený za dvě vraždy a jeden pokus o vraždu. Dnes má slavnostní premiéru.

Zuzana FILÍPKOVÁ:
Režisér a producent filmu Petr Jákl připomněl, že jeho snímek poukazuje na některé nejasné momenty celé kauzy a tím kritizuje nejen případ Kajínek, ale také celý systém.

Petr JÁKL, režisér a producent filmu Kajínek:
Už během tý kauzy se objevilo tolik neuvěřitelných skutečností i samozřejmě odvolaných výpovědí a dalších věcí, že ta kauza minimálně si zaslouží prostě prověření, což se právě teďka děje.

Zuzana FILÍPKOVÁ:
Zuzana Filípková, Radiožurnál.

Programové prohlášení získává vcelku kladná hodnocení

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách? Vláda má program, ve kterém slibuje, že bude šetřit. Nedotknou se ale vládní úspory hlavně sociálně slabších lidí? A někdo údajně zaútočil na kolonu íránského prezidenta Ahmadínežáda. Šlo skutečně o pokus o atentát?

Jan BUMBA, moderátor:
Programové prohlášení, na kterém se dnes vláda dohodla, si už během prvních hodin od svého zveřejnění vysloužilo celkem pochvalné hodnocení některých ekonomických analytiků. Jde nepochybně o ambiciózní dokument. Kabinet se chce věnovat i tak obtížným věcem, jako jsou důchodová a zdravotnická reforma. Není ale na místě obava, který už také zazněla, že úspory a škrty nejvíce dopadnou na sociálně slabé? Naším hostem je nyní ministr práce a sociálních věcí, Jaromír Drábek z TOP 09, dobrý den.

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
Dobrý podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
A také bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů, Jiří Rusnok, dobrý den přeji i vám.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Drábku, na vládě byla dnes naprostá shoda nad tímto dokumentem i před tím dnešním hlasováním?

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, tak my jsme ještě prošli diskuzí,který trvala několik desítek minut, ale ta diskuze se týkala jednotlivých formulací, jednotlivých vět. Netýkala se té věcné náplně programového prohlášení. Bylo to skutečně textové dolaďování a myslím si, že ten výsledný text, který vláda přijala, tak je skutečným koncenzem, vycházejícím samozřejmě z dohodnuté koaliční smlouvy.

Jan BUMBA, moderátor:
A všechny tři strany se za něj staví plnou vahou?

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, tak předpokládám, že pro právě proto, jak jsem řekl, že ten text programového prohlášení plně vychází z koaliční smlouvy, tak předpokládám, že bude mít podporu všech tří stran a to 100% podporu, nakonec to se ukáže příští týden v úterý při schvalování programového prohlášení, přesněji řečeno při hlasování o důvěře vládě.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Rusnoku, připadá vám toto programové prohlášení jako, řekněme, dobrý výchozí materiál pro vládu této země?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Tak je to určitě velice bohatý dokument, pokud jde o obsah, dokonce myslím, asi v historii českých vlád jeden z nejobsáhlejších. Určitě je to velmi ambiciózní dokument, s tím bych se také ztotožnil a bezesporu je tam celá řada věcí, které potřebují adaptaci, potřebují přizpůsobit měnícím se podmínkám. To jsou ty takzvané reformy a v tomto, myslím, že to je věc, která je pozitivní a potřebná.

Jan BUMBA, moderátor:
Koalice se samozřejmě může opřít o jasnou většinu ve sněmovně, ale přesto, pane Rusnoku, jsou všechny cíle z tohoto programového prohlášení splnitelné? Jsou realistické?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Myslím,že nejsou, ale tak je to u všech programových prohlášení všech vlád. Prostě ta ambice je vždycky podmíněná určitým také, řekl bych, politickým marketingem a takže je tam vždycky trochu víc cílů, než je realistické v jednom volebním období dobře naplnit. Nicméně budiž, kdyby z toho bylo naplněno alespoň větší část, tak si myslím,že to bude pokrok.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, jste přesvědčeni o tom, že všechny stanovené cíle můžete zvládnout?

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
Tak my jsme to programové prohlášení dávali dohromady skutečně s vědomím toho, že máme nějaký časový prostor programové prohlášení tak, jak říkal pan Rusnok, se sestavuje s tím horizontem 4letého působení vlády, odvozeného od výsledku voleb. A já si myslím, že to programové prohlášení je nejenom charakteristické a výjimečné tím, že je skutečně velmi podrobné, protože to skutečně tak je, ale je také charakteristické tím, že jsou tam velmi konkrétní úkoly zaměřené na konkrétní časové období. Takže ono tam příliš takových těch dlouhodobých vyjádření, které přesahují ten rámec 4 let a u kterých by se potom dalo říci, no my jsme mysleli a ono se to posunulo a tak dále, tak takových tam mnoho není. Ono opravdu bude velmi jednoduché sledovat, na kolik vláda a koalice k těm jednotlivým bodům, jednotlivým konkrétním měřitelným cílům dojde a v jakém období.

Jan BUMBA, moderátor:
Z těch prvních reakcí, třeba analytička Reifesen Banky Helena Horská řekla, že v tom programu postrádá nějakou obecnou vizi pro celou českou ekonomiku. Pane ministře, nechybí tedy nějaký ucelenější pohled na to, jak by mělo celé české hospodářství vypadat, kam by mělo směřovat?

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
Já si nemyslím,že úkolem programového prohlášení je vytyčovat vize, které se týkají nějakých sektorových zaměření a tak dále. My jsme jednoznačně zastánci toho, na tom jsme se v koalici shodli, že chceme vytvářet co nejlepší podmínky pro rozvoj ekonomiky, co nejlepší podmínky pro rozvoj českých podniků a tím pádem také co nejlepší podmínky pro vývoj české společnosti. Ale abychom se pouštěli do nějakých konkrétních opatření, která by měla posílit nebo naopak upozadit některé sektory, například průmyslu nebo národního hospodářství, tak to naše ambice není a ta shoda na tom je naprosto jednoznačná. Takže to není nějaké opomenutí, to je prostě zásadní přístup této politické reprezentace.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Rusnoku, sdílíte tento pohled nebo nedá se na to podívat tak, že vláda se soustředí na dílčí, důležité, ale přeci jen dílčí problémy, aniž by nastínila nějakou dlouhodobější, ucelenější vizi?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
No já bych spíše sdílel pohled pana ministra v tomto ohledu. Ono se skutečně dobře a hezky někdy mluví o vizích, nicméně buďme realisty, česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou. Stejně tak Česká republika je v zásadě malou či střední členskou zemí Evropské unie a jaksi naše možnosti vytyčovat vize a potom podle nich kráčet jsou tím prostě obecně a objektivně limitovány. A já myslím, že tam nejsou malé úkoly. Prostě ty reformy, ať už zdravotnictví, důchodový systém, vůbec a konsolidace veřejných financí, to myslím, že jsou velké úkoly a tady bych jaksi neměl problém.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře Drábku, prioritou, jak víme, je reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí veřejný dluh. Nebude to šetření na úkor kvality života v České republice?

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
To je otázka, na kterou se dá velmi těžko odpovědět černobíle. Samozřejmě, že každé šetření

Jan BUMBA, moderátor:
Takže to bude šetření na úkor kvality života?

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
Každé šetření, to známe přece i z běžného rodinného života. Každé šetření samozřejmě se dá označit za šetření na úkor kvality. Ano, prostě my jsme se dostali do stavu jako společnost, kdy utrácíme mnohem více, než kolik je realistické a kolik je správné. To se nám může stát i v rodině. A samozřejmě, že přechod k tomu zodpovědnému hospodaření se samozřejmě musí projevit na kvalitě toho, co si mohu dovolit, ať už jako rodina nebo jako společnost. Důležité je,

Jan BUMBA, moderátor:
Takže říkáte, teď bude hůř, aby mohlo být lépe?

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
Nějak tak se to dá charakterizovat, nicméně důležité je, aby to šetření bylo koncepční, aby se nešetřilo na rozvojových záležitostech, na infrastrukturních projektech, aby se šetřilo cíleně a to je nakonec i ambice mého resortu. Protože ten objem například vyplácených sociálních podpor, dávek, objem sociální sítě je poměrně vysoký a bohužel je v něm i řada těch, kteří tu podporu čerpají, aniž by ta podpora byla na ně přímo cílená. To znamená, že ty peníze ve skutečnosti tak úplně nepotřebují. A tady je právě to důležité. Zda budeme šetřit na nepravém místě, či zda budeme šetřit na pravém místě a my jsme se rozhodli, že budeme šetřit na pravém místě.

Jan BUMBA, moderátor:
Ve vašem resortu, pane ministře tedy, ve vašem resortu, myslíte, že dochází ke zneužívání sociálních dávek?

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, naprosto jednoznačně. Nakonec tak, jak já mám zkušenosti z jednotlivých regionů v České republice, tak já dám příklad z Ústeckého kraje, který je strukturálně postiženým regionem a je to region, kde je skutečně vysoká míra nezaměstnanosti a přesto lidé v Ústeckém kraji hned po nezaměstnanosti jako druhý nejvážnější problém společenský považují zneužívání sociální podpory.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Rusnoku, také si myslíte, že je to tak významný problém a že nějaká změna ve výplatě sociálních dávek by mohla ušetřit i velké peníze?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
No, já bych to trochu strukturoval, na začátku bych souhlasil s tím, že Česká republika bohužel je dnes mezi zeměmi, které žijí do značné míry na úkor budoucích generací a to je špatně. To je skutečně třeba jaksi srovnat. Je třeba tuto nerovnost prostě eliminovat a tady je skutečně to šetření na místě. Souhlasím s tím, že to nesmí být šetření, které nás udusí, ale prostě obecně ten trend vítám. Pokud jde o ty sociální dávky, samozřejmě tam je to mnohem složitější, strukturovanější, nedělejme si velké iluze, že se na těch sociálních dávkách ušetří desítky miliard. To není možné. V tomto směru naštěstí Česko není natolik rozhazovačnou zemí a vždycky budeme mít prostě ve společnosti ty méně úspěšnější, méně šťastné, kterým je třeba pomoci. Čili rozhodně souhlasím s tím směrem, že je třeba ty věci testovat ve vztahu k ochotě a úsilí hledat si oficiální zaměstnání. Ve vztahu k tomu, že posílám děti do školy a tak dále. To jsou správné body, samozřejmě bude záležet na tom provedení. Čili ale nemějme tady iluzi, že to budou desítky miliard rychle jo, ale je správné, ano?

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud jde o to provedení, pane Drábku, jak jako ministr práce a sociálních věcí zajistíte, aby nedošlo za vaší vlády k rozevření těch pomyslných nůžek mezi bohatými a těmi ostatními? Aby nejvíce biti nebyli ti sociálně nejslabší?

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
Já jsem to už naznačil a skutečně se chci zaměřit osobně na to, abychom především šetřili na těch, kteří tu pomoc nepotřebují. Protože takových je řada, já se teď nechci s panem Rusnokem dohadovat o tom, jestli se tím dá ušetřit deset miliard nebo dvacet miliard, ale ty částky jsou skutečně velmi závažné a v tuto chvíli napjatého státního rozpočtu a napjatých veřejných rozpočtů, tak samozřejmě každá miliarda je dobrá, i tak je to nepředstavitelné číslo pro běžného občana. Takže základní důraz bude na to, abychom skutečně tu pomoc směřovali k těm, kteří ji potřebují a aby ta práce klientská s těmi, kteří tu pomoc státu skutečně potřebují, tak aby byla důsledná.

Jan BUMBA, moderátor:
Rozumím.

Jaromír DRÁBEK, /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí:
A samozřejmě v druhé řadě také je potřeba uvažovat o restrukturalizaci systému sociální sítě, protože těch dávek je neskutečně mnoho a velmi výrazně administrativně zatěžují jak stát náklady na správu toho systému, tak samozřejmě i klienty.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, děkujeme oběma za rozhovor. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. No a k dokumentu, který dnes schvalovala vláda je i poznámka Ozvěn dne od Ivana Hoffmana z listu Deník.

Poznámka Ozvěn dne programové prohlášení

Ivan HOFFMAN listu Deník:
Když vláda předstoupí před sněmovnu s programovým prohlášením, text se bude líbit a důvěru určitě dostane. Textař zjevně dostal pokyn psát střízlivě v ustaraném duchu, odpustit si jakýkoliv náznak nadutosti a arogance, neboť doba je vážná, lidé nervózní, ostražití a nedůvěřivý a další důležité volby na obzoru. Programovému prohlášení není moc co vytknout. Možná v něm mohla být zmínka, že politici jsou si vědomi, že jsou tady pro lidi. Ale to je detail, navíc by tomu stejně málokdo uvěřil. Z toho, jak vládní strany podrobně rozepsaly, co míní dělat, je jasné, že se snaží předem vyloučit nějakou koaliční krizi. Vláda bude stabilní. Jaké reformy a v jakém rozsahu nakonec uskuteční, ovšem nebude záviset pouze na tom, co si naplánovala. Politici budou určitě přihlížet k sociální únosnosti svých kroků. Takže zreformují především to, z čeho nebude hrozit občanská revolta. Dá se čekat, že vláda bude získávat chybějící peníze privatizací toho, co ještě státu zbylo. Pokud jde o snižování rozpočtových deficitů tak, aby byl v roce 2016 rozpočet vyrovnaný, není se čeho bát. S pravděpodobností blížící se jistotě nadělá tato vláda minimálně stejné dluhy jako ty předchozí. Jen ještě nevíme, na co se vymluví. Ten termín 2016 je pověstným holubem na střeše místo vrabce v hrsti. Programové prohlášení ovšem není předmět, ze kterého může vláda ve sněmovně propadnout. Nebude z něj nikdy klasifikována. Navíc o oblíbenosti jednotlivých ministrů a také stran vládní koalice nerozhodne razance reforem, nýbrž schopnost přesvědčit lidi, že se něco v praxi dělá a mění k lepšímu, že prováděná opatření mají hlavu a patu. Programem to začíná, ale co přesně, to ani sama vláda neví.

Jan BUMBA, moderátor:
Konstatuje Ivan Hoffman, komentátor listu Deník.

Údajný atentát na íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda

Jan BUMBA, moderátor:
Stalo se to nebo ne? Pokud ano, byla by to skutečně výjimečná událost. Pokus o atentát na íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Místní média to sice popírají, ale dnes kolem poledne přišly západní agentury a několik arabských televizních stanic se zprávou, že kdosi zaútočil údajně podomácku vyrobenou bombou na prezidentskou kolonu na západě země. Podle těchto informací bylo několik lidí zraněno a jeden člověk zatčen. Prezident Mahmúd Ahmadínežád vyvázl bez újmy a přednesl projev na stadionu ve městě Hamadánu. V živém televizním přenosu údajný pokus o atentát nezmínil, ale agentuře Reuters to prý potvrdil nejmenovaný zdroj z prezidentské kanceláře. Po telefonu zdravím Irenu Kalhousovou, analytičku Asociace pro mezinárodní otázky, dobrý den.

Irena KALHOUSOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky:
Dobrý dne.

Jan BUMBA, moderátor:
Lze z těch informací, které zatím přišli, vyčíst, jestli k tomu útoku na prezidentskou kolonu skutečně došlo?

Irena KALHOUSOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky:
Je to obrovsky těžké, protože přesně jak jste řekl, něco jiného uvádí západní agentury, které navíc také měnili to, co se vlastně mělo stát a potom vlastně nemáme žádná očitá svědectví, nemáme nějaké blogy, nemáme že by najednou na Facebooku nebo na Twittru se objevovaly fotografie, takže je to opravdu velice těžké vůbec říct, co se stalo, jestli se vůbec něco stalo.

Jan BUMBA, moderátor:
Ono je zajímavé, jak ta zpráva figurovala a měnila se nebo vůbec chyběla ve zpravodajství íránských médií. Tisková agentura Fars na webové stránce psala o podomácku vyrobeném granátu, pak se opravila, že prý to byla nějaká petarda. Jedna státní televize popřela, že by k něčemu došlo a tak dále a tak dále. O čem vypovídá ten zmatek?

Irena KALHOUSOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky:
Tak samozřejmě to, že o této zprávě příliš nereferuje íránská státní televize, to není ani překvapení, protože pochopitelně jakákoliv takováhle zpráva oslabuje režim jako takový. Protože kdyby k takové věci došlo, ukázalo by se, že prostě jednak, že někdo chce zaútočit na prezidenta a také že ochranka není připravená ani schopná toho prezidenta uchránit. Takže tam mě to ani tak nepřekvapuje. Zajímavější je to u těch ostatních agentur, u těch západních, ale třeba i u opozičních, které přesto, že by tedy na této zprávě měli velký zájem, tak ani ony nebyly schopny dodat fakta, svědectví, fotografie. Takže z toho já spíše usuzuji, že šlo o jakýsi zmatek a je to poměrně zajímavé.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdyby ale šlo opravdu o útok na prezidenta Ahmadínežáda, tak byl zjevně amatérský, tedy nijak důkladně připravený, zdá se. Kdo by teoreticky mohli být hlavní podezřelí?

Irena KALHOUSOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky:
Tak Ahmadínežád má spoustu nepřátel. Určitě jak doma, tam se jedná o ty opoziční strany nebo hnutí sekulární, potom také velice nepopulární je mezi náboženskými představiteli. Také tam jsou samozřejmě různé minoritní skupiny, ať už etnické nebo náboženské, to znamená Šíité, Sunnité, potom tam se jedná také o Kurdy a o Araby, takže opravdu těch nepřátel je hodně a to mluvíme pouze o těch domácích nepřátelích. To, že má Ahmadínežád nepřátele i venku, o tom samozřejmě není sporu, takže samozřejmě je mnoho kandidátů, kteří by jaksi za tímto útokem mohli stát, ale tím, že byl takto amatérský, tak samozřejmě se těžko dá z toho usuzovat, kdo zatím opravdu je, pokud se to vůbec stalo.

Jan BUMBA, moderátor:
Vysvětluje Irena Kalhousová z Asociace pro mezinárodní otázky, děkují vám, na shledanou.

Irena KALHOUSOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky:
Taky děkuju, na slyšenou.

Ozvěny dne krátké zprávy

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Radiožurnál, bylo půl sedmé. Zprávy a Štěpánka Čechová. Vláda schválila své programové prohlášení. To je podle premiéra Petra Nečase přirozeným promítnutím koaliční smlouvy mezi ODS, TOP 09 a VV do vládní agendy. S tímto dokumentem půjde Petr Nečas 10.srpna požádat poslaneckou sněmovnu o důvěru. Předseda vlády v pojednání vyzvedl hlavní cíle svého kabinetu.

Petr NEČAS, premiér:
Musíme reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí veřejný dluh tak, aby v roce 2016 ta tendence byla vyrovnaným státním rozpočtu. Musíme provést reformu důchodového systému a zásadním způsobem reformovat a modernizovat zdravotnický systém. Že musíme reformovat systém terciálního vzdělávání a samozřejmě musíme přijmout opatření k zásadně vyšší míře transparentnosti v oblasti veřejných zakázek a opatření snižujících prostor pro korupci ve veřejném sektoru.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vláda také plánuje zvýšení dolní sazby DPH z 10 na 12%. Do by mělo přinést do státního rozpočtu 13 miliard korun. Navýšení chce kabinet prosadit v prvních měsících příštího roku. Snížené sazby se týkají hlavně potravin. Analytička Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance předpovídá jejich okamžité zdražení, které by ale nemělo být nijak dramatické.

Markéta ŠICHTAŘOVÁ, ekonomka, Next Finance s.r.o.:
Ukazuje se, že výrobci a prodejci jsou schopni sáhnout si dočasně anebo třeba i trvale na své marže. A tím pádem ten vliv na ceny potravin pravděpodobně nebude plně odpovídat tomu navýšení DPH.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Krajský soud v Českých Budějovicích nařídil ochranné ústavní léčení pro Jana Heidingera. Ten je obviněný z únorové vraždy manželů Malhockých v Českých Budějovicích. Trestní stíhání bylo nedávno zastaveno pro Heidingerovu nepříčetnost. Dnes ale zástupce státu žádal pro Jana Heidingera přísnější zabezpečení. Státní zástupce Petr Dušek proto podává stížnost proti rozhodnutí soudu.

Petr DUŠEK, státní zástupce:
Nesouhlasím s rozhodnutím soudu, tak jsem si podal stížnost přímo do .. Myslím si, že pan Heidinger je natolik nebezpečný, že měla spíše být uložena zabezpečovací detence než ochranné léčení.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Katastrofální povodně v Pákistánu postihly už přes 3 miliony lidí. Živel si vyžádal na 1500 obětí. Navíc se povodeň přelila i do Pandžábu, který je označován za sýpku země. Ohrožena je tak i letošní sklizeň. Podle výpočtů OSN budou potravinovou pomoc letos potřebovat 2 miliony Pákistánců. Už tak dost složitou situaci komplikují navíc demonstrace.

Ondřej BOUDA:
Lidé se bouří proti vládě, protože pomoc podle nich přichází příliš pomalu. Velení armády to popřelo s tím, že většina záchranných operací už je ukončena, i když několik vesnic stále zůstává odříznuto od světa. Problémy jsou ale v uprchlických táborech, kde je nedostatek jídla i vody. Lidé se perou i o nevyložené zásoby a vojáci raději rozdávají i vlastní příděly. Do Pákistánu už míří peníze na humanitární pomoc a s nimi i zástupci mnoha charitativních organizací, kteří budou pomoc přímo na místě koordinovat. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Přispět můžete i vy. Čísla účtů zvláštních povodňových kont několika českých charitativních organizací najdete na našem webu zpravy.rozhlas.cz.

Diskutovaní bratři Mašínové

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? V Poděbradech se dnes konalo poslední rozloučení s Milanem Paumerem bývalým členem odbojové skupiny Bratří Mašínů. Kam se zatím dostala diskuse kolem jejího útěku na západ. A 30 amerických miliardářů slíbila, že dají nejmíň polovinu svého majetku na charitu. Co je k tomu vede?

Jan BUMBA, moderátor:
Stovky lidí dnes přišli v Poděbradech na pohřeb Milana Paumera, člena skupiny Bratří Mašínů. Skupiny, která se v 50.letech probojovala na západ. Zabila přitom 6 lidí. To z těchto mužů do dnes činí v očích některých lidí vrahy. Premiér Petr Nečas, ale v rámci pietního aktu řekl, že Milan Paumer byl odvážný a rovný člověk, ač takový postoj znamenal ohrožení života. V Poděbradech natáčel náš reportér Zbyněk Zikmund.

Zbyněk ZIKMUND:
S Milanem Paumerem se přišli rozloučit stovky lidí. Na zápis do kondolenční knihy se stála dlouhá fronta. Můžete říci proč jste sem dneska přišel?

Kamil CHALUPA, blog.IDNES.cz:
Tak já myslí, ze dvou důvodů. Jedna je osobní. Já sem Milana Paumera osobně znal a měl jsem na nej, mám na něj krásný vzpomínky. Ta druhá je ta, že jsem chtěl tím vyjádřit, řekněme, úctu a poctu celý vlastně skupině Bratrů Mašínů, kteří bojovali se zbraní v ruce proti komunistům.

Zbyněk ZIKMUND:
Můžete nějak ty vaše osobní vzpomínky na pana Paumera přiblížit?

Kamil CHALUPA, blog.IDNES.cz:
Ta hlavní vzpomínka je, že to byl velmi přímí a statečný člověk. Že nehledal žádný výmluvy, nehledal žádný kličky a mluvil jasně a přímě. Určitě taky bylo zajímavý, že když jsem s ním mluvil tak mi připadalo, že jeho názory jsou mim ten hlavní názor v české společnosti. Takže jsem vždycky cítil, že to byl člověk, který tak trošku se vymyká takovýmu tomu českýmu průměru.

Zbyněk ZIKMUND:
Říká Kamil Chalupa. Uzavřený obřad začal poděbradském divadle ve 12:00 a měl charakter evangelické bohoslužby. S projevem vystoupili jak předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a předseda senátu Přemysl Sobotka, tak také premiér Petr Nečas.

Petr NEČAS, premiér:
Spor historiků o skupinu bratrů Mašínů a Milana Paumera pro nás může být spíše připomenutím našich omezených lidských možností. Ten příslovečný poslední soud, boží soud, nepřísluší nikomu z nás. Dovolím si, ale vyslovit svou osobní víru, naději i přesvědčení. Pan Milan Paumer před tímto božím soudem, mimo vší pochybnost, obstojí.

Zbyněk ZIKMUND:
Za rodinu promluvil synovec, Ctirad Paumer. Bratři Mašínové na pohřeb svého druha nedorazili, dávají tím nesouhlas s poměry v zemi po roce 1989. Doslova se slzami v očích přečetla poselství bratrů Mašínových dcera Josefa Mašína Sandra.

Sandra MAŠÍNOVÁ, dcera Josefa Mašína:
Zůstáváme spolu s tebou v přesvědčení, že stojí za to žít čestně a nepodléhat zlu v jakékoli podobě. Ty si tak žil, i když to nebylo vůbec pohodlné. Budeš navždy v našich vzpomínkách. Milane, jsem ráda, že jsem tě poznala. Nikdy na tebe nezapomenu.

Zbyněk ZIKMUND:
Americký vojenský přidělenec předal rodině Milana Paumera Americkou vlajku, která patří veteránům americké armády. Jiných poct se Paumer nedočkal. Důvody vysvětlil Jiří Cihlář z klubu vojenské historie.

Jiří CIHLÁŘ, klub vojenské historie:
Jelikož protokol skutečně americké armády neumožňuje tento akt realizovat jinde než na území Spojených států, kde by mu této pocty samozřejmě náleželi. Došlo k dohodě s ambasádou americkou a my budeme v podstatě suplovat tento akt, tento ceremoniál.

Zbyněk ZIKMUND:
Názory na skupinu kolem Bratří Mašínů se různí. V Poděbradech se ráno měli dokonce objevit plakáty, na kterých byla černobílá Paumerova fotografie a nápis: Vrah zůstane vrahem. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Jan BUMBA, moderátor:
No a tomu jak lze hodnotit činnost Mašínovské skupiny věnujeme i dnešní diskusi, do které můžete také přispět na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Můžete nám napsat i smsku ve tvarů OD mezera a váš text na číslo 9077704. Ve studiu je historik z národního muzea Tomáš Bursík. Dobrý den.

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
Dobrý podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
A také redaktor Lidových novin historik Petr Zídek, jehož článek v Lidových novinách vlastně znovu oživili nynější diskuzi o počínání bratří Mašínů. Dobrý den.

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Začněme tím, co řekl premiér Nečas na dnešním pohřbu. Dovolím si citovat: "Máme právo bojovat se zotročením všemi prostředky". Pane Zídku, polemizoval by jste s tímto výrokem?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Určitě bych s nim polemizoval, protože já si myslím, že nikoliv účel světí prostředky, ale prostředky ospravedlňují cíl. Ale mě v té řeči pana premiéra zaujala jiná pasáž a to věta, kde říká, že nikdo z nás nemá právo soudit, zda Milan Paumer a skupina bratří Mašínů volila správné, či nesprávné prostředky. Kdy by to pronesl obyčejný člověk, tak já bych ho pouze považoval za hlupáka. Ale když tohleto pronese premiér české vlády, tak já začínám mít strach, zda vláda nechystá cenzuru. Protože podle mého názoru každí má právo soudit zda ty prostředky, které použili byli přiměřené nebo nebyli.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste také napsal, že, teď si zase dovolím citovat vás z vašeho článku, že "nechuť většiny české společnosti k bratřím Mašínům má svůj základ také v dějinné zkušenosti z roku 1989, která ukázala, že režim nastolený a udržovaný hrubou silou šlo zvrhnout pokojnou cestou". Omlouvám se, že ten citát byl trošku delší, ale myslíte, pane Zídku, že nějaká pokojná cesta byla možná v roce 1953?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Pokojná cesta ke svržení toho režimu asi pravděpodobně nebyla, ale byli samozřejmě, bylo samozřejmě mnoho dalších způsobů, jak tomu režimu vzdorovat a jak proste smysluplně jednat proti tomu režimu, aniž bychom museli při tom podřezávat policisty.

Jan BUMBA, moderátor:
Jako třeba? Jaké byli ty jiné cesty?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
No tak určitě jakákoliv třeba činnost v nezávislé kultuře. Určitě i ten samotný odboj tehdy se dal provozovat jinými prostředky, než těmi násilnými, které volili bratři Mašínové. Spousta tehdejších odbojářů například spolupracovala se zpravodajskými službami západních států, co samozřejmě dnes známe mnohem méně důkladněji, než činnost bratří Mašínů, která se mi zdá, že je svým způsobem neblahá pro českou společnost, ta její dnešní deflekce, protože zastiňuje všechen ten ostatní, po mém soudu pozitivnější odbor proti tomu režimu, který tady existoval.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bursíku jaký je váš pohled? Souhlasíte s tím, že proti totalitě má smysl bojovat jen nenásilně, jak také napsal pan Zídek?

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
No, nesouhlasím s tím, já domnívám se, že. A teď nemusím hovořit pouze od 20.století a hovořit o totalitách nacistické, komunistické, ale člověk je svobodná bytost už od nepaměti a myslím si, že Avicena nebo Tomáš Akvinský a základní listina práv a svobod z 18.století tak hovoří jasně, že člověk za svojí svobodu, pokud nejsou jiné možnosti, tak se má postavit i se zbraní v ruce.

Jan BUMBA, moderátor:
A ty jiné možnosti odboje, jak je zmínil pan Zídek, z vašeho pohledu by byly účinnější nebo lepší než to, co zvolili Mašíni?

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
Víte, já si myslím, že jsou všechny tyto způsoby naprosto relevantní pro ten třetí odboj a někdo to může dělat nezávislou kulturou a bývalý politici, kteří se na to cítí, což je možná právě problém třetího odboje, že my jsme takhle silnou osobnost tady neměli, vytvoří politický program a spojí se se západními mocnostmi, by ten globální svět vypadal úplně jinak a někdo má rodinu, průpravu, svoji vizi svobody i se zbraní v ruce a já to považuju za naprosto relevantní. Postavili se, odpověděli, odpověděli úplně stejným způsobem, jako tady komunistický režim vraždil desítky a stovky osob.

Jan BUMBA, moderátor:
Ono jednou z těch velmi diskutovaných otázek je, zda měli členové této skupiny přinejmenším vyjádřit nějakou lítost nad tím, že při útěku z Československa zabili několik lidí. Ctirad Mašín nám včera řekl, že k tomu nevidí důvod.

Ctirad MAŠÍN, odbojář:
No to byla válka, kterou komunisti vyhlásili a že jo, jestli se někdo postavil na odpor našemu odboji, no tak to neudělal ve vlastním zájmu velmi dobrou věc. Protože nějaká občanská válka, to není soudní jednání, kde se lidi hádají o slovíčka nebo něco takovýho. Byl proti nám buď bylo kdo s koho. Buď to my a nebo oni.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl Českému rozhlasu Ctirad Mašín. Pane Bursíku, ztotožňujete se s touto argumentací ve stylu byla tu válka vyhlášená komunisty a v té se nehraje o nějaká slovíčka?

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
Já nemám jako historik nebo i jako osoba právo hodnotit, ale nebo hodnotit ano, ale ne soudit a já se i s těmi slovy ztotožňuju. Ono nejedná se pouze o Českou republiku, ale podívejme se na Polsko, na Pobaltské státy a ten odboj, byť se zdá být naprosto nesmyslný, ať se jedná o druhou válku nebo období po roce 1944, 45, tak je vedena občanská válka a podle mého názoru ten komunistický režim svými kroky, svou politikou, svou ideologií třídního boje vyhlásil válku vlastním občanům.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Zídku, nebyla to válka, ve které by bylo legitimní použít i zbraně?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Pan Mašín říká v tom příběhu, který jsem slyšeli, že kdo se postavil proti jejich odboji, tak že měl vlastně smůlu, ale všechny ty oběti toho jejich odboje neměli ani tušení, že se jedná o nějaký odboj. Ti si samozřejmě všichni mysleli, že jde o zločince, kteří se snaží přepadnout policejní stanici, nebo získat zbraně, získat peníze převážené prostě do podniku k výplatě, takže mě todleto přijde jako úplně falešná argumentace a občanská válka tady rozhodne v té době nebyla. Ten režim sice samozřejmě byl diktaturou, která potlačovala určité sociální skupiny, ale prostě tak jako studená válka nebyla válka, tak prostě tady žádná občanská válka nebyla.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak je možné, že se jako historici ani neshodnete na tom, jestli teda tady byla, byl stav, který je možné označit za válku a nebo ne, pane Bursíku.

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
No tak to je, ale docela prima, že se neshodnem. To už myslím, že hovoří o vyspělosti té společnosti, že se tady můžeme takovýmhle způsobem dohadovat. Já myslím, že to to opravdu záleží na každém z nás, jaké má indispozice, nebo indispozice, dispozice, z jakých kořenů vyrůstá. Jaké je jeho přesvědčení.

Jan BUMBA, moderátor:
Pán Zídek tady zmínil jednu důležitou věc.

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
Je to generační věc.

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
Pan Zídek znímil důležitou věc, a to sice v jaké pozici vlastně byli ti lidé, kteří se střetli se skupinou bratrů Mašínů. Mašínové a jejich zastánci to vidí tak, že třeba ti příslušníci SNB, kteří jim stáli v cestě, byli prostě ochránci zločinného režimu. Dá se odpovědět na otázku zda skutečně byli? Byli to ochránci komunistické totality, Pane Bursíku?

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
Já jsem přesvědčen o tom, že ano. Pokud to mám říci těmito slovy tak v tuto chvíli ano. Ti lidé přísahali věrnost lidově demokratickému režimu, kterí má ve své filozofii třídní boj. Likvidaci tříd, které s ním nesouhlasí a tito lidé sloužili tomuto režimu z různých přesvědčení.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Zídku, předpokládal bych, tedy tento názor nesdílíte?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Já ho částečně sdílím. Ti lidé samozřejmě sloužili tomu režimu, vždyť například jeden z tech zabitých policistů byl bývalý lidovec, kterého by pravděpodobně čekalo dříve, či později vyhození od sboru. Nicméně byli to zcela bezvýznamné figurky, jejichž smrt ten režim nijakým způsobem neoslabil a spíše naopak ho posílila.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte tedy pane Zítku, že činy skupiny bratrů Mašínů byli úplně zbytečné?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Já předpokládám, že úplně zbytečné byli.

Jan BUMBA, moderátor:
Také si myslíte pane Bursíku, nevedlo to vůbec k ničemu? Vedlo to naopak k posílení režimu, jak říká pan Zídek?

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
No tak v té krátkodobé chvíli možná ano, ale teď mi dovolte malinko možná fylozofickej podtext, ale ti lidé chtěli změnit, připravovali se na to, že vypukne 3.světová válka, netušili to, že to bude trvat 50 let. Pokud já bych měl hodnotit třetí odboj a nechtěl bych hovořit jenom o bratrech Mašínech, tak se můžeme hovořit čistě hypoteticky o tom, že to pod rouškou pěti, deseti let mohlo být zbytečný, ale když se na to pak podíváme s odstupem 40ti 50ti let, ...tak to vedlo ke změně toho režimu v tom roce 1989. A podle mého názoru nebýt ozbrojeného odporu, byť samozřejmě ho nemůžeme srovnávat s Polskem a Pobaltím, tak by později nemohlo být ani disentů v 80., 70.letech. Podle mého názoru byť jakoby teďkon se proti sobě staví třeba 50.,60.léta, 70.,80., tak řada těch věcí, i třeba v katolické kautolické ilegalitě a podobně, právě vychází z tohoto vnímání světa z těch 50.let.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Zídku, nebyl, pokud si myslíte, že to byl tedy marný odboj, který nijak nezacloumal režimem v 50.letech, nebyl ale zároveň, nebyly zároveň ty činy skupiny bratrů Mašínů třeba důležité v tom odkazu. To, že prostě lidé věděli, že tady byl někdo, kdo se postavil proti, kdo neváhal riskovat život?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
No tak předně, lidé o tom nevěděli. To je jako ta základní věc, protože činnosti bratří Mašínů..

Jan BUMBA, moderátor:
Není to důležité pro dnešní českou společnost?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
No v jakém smyslu?

Jan BUMBA, moderátor:
V tom jak jsem říkal, že víme, že byl někdo, kdo se dokázal se zbraní v ruce postavil totalitnímu režimu.

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Podle mě to, že někdo se postavil se zbraní v ruce totalitnímu režimu není samo o sobě žádná hodnota. Já to prostě posuzuju podle těch výsledků a ty byly velice špatné. Já musím tady připomenou jednu věc, že ještě na jaře roku 1989 odmítlo exilové nakladatelství Josefa Škvoreckého vydat knihu Oty Rambouska, která popisuje činnost bratří Mašínů a to s odůvodněním, že by to byla voda na mlýn komunistické propagandy.

Jan BUMBA, moderátor:
Když to ale chcete poměřovat výsledky nebo prostředky a výsledky, jak to má člověk udělat předtím, než zahájí nějaký odboj? Přece nikdo nezná dopředu výsledek?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
No mě se zdá, že bratři Mašínové obecně méně přemýšleli a když to řeknu ve zkratce a o to více stříleli. Prostě oni měli nejdřív uvažovat a rozhodnout se pro nějaké prostředky, které by vedli k lepším cílům.

Jan BUMBA, moderátor:
Aha. Diskuze o bratrech Mašínech, ta je skutečně velice vypjatá, svědčí o tom ostatně i smsky a zprávy, které dostáváme do Ozvěn dne, za všechny děkujeme posluchačům. Třeba pan Jan Donéna napsal názor, že Mašínové byli teroristé. Pane Bursíku, myslíte, že jejich počínání nenese žádné rysy teroristické činnosti tak, jak ji chápeme?

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
No, pokud by sme se pohybovali v demokratické, svobodomyslné společnosti se všemi právy, základními, tak samozřejmě ano, ale my se koukáme s perismatem dneška, ale myslím si, že je důležité se na to podívat očima i z tehdejší doby. Terorismus, jaký ten terorismus tady byl státní. Státní ideologie, třídní boj a já jsem opravdu přesvědčen o tom, že to postavit se, byť se zbraní v ruce nebo se slovem na ústech nebo písmem vůči, já nechci použít slovo zločinný, ale vůči režimu, který likviduje vlastní občany, tak je hodnotou samo o sobě.

Jan BUMBA, moderátor:
Další email, která nám přišel od posluchače Honzy, píše, že v boji za svobodu umírají lidé, svoboda pro celý národ je prioritní nad individuálním životem. Pane Zídku, zásadně nesouhlasíte s tímto postojem?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Já si myslím, že já souhlasím s tím, že s tím, co říkal Tomáš Bursík, že tady byl státní terorismus, ale já si prostě nemyslím, že na státní terorismus by se mělo odpovídat prostě individuálním terorem.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže proti zlu bojovat..

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Proti zlu bojovat nenásilím.

Jan BUMBA, moderátor:
Už jsem připomínal, že ta debata je skutečně velice vypjatá a je to poznat nejen na těch reakcích. Vy jste oba historici, proč nemůže historická věda poskytnout nějaké jednoznačné nebo alespoň jednoznačnější hodnocení činů bratří Mašínů, pane Bursíku?

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
No tak vidíte, my jsme oba dva historici a neshodneme se, ale ono to má, to by bylo na další diskuzi, ale jenom velmi stručně. Domnívám se, jednak je problém toho, že řada dokumentů, tak je zpřístupněna posledních 67 let na základě nového archivního zákona z roku 2004.

Jan BUMBA, moderátor:
Jen tak mimochodem, jsou veškeré činy skupiny bratrů Mašínů důkladně zdokumentovány?

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
No já si myslím, že na základě toho, co máme k dispozici, tak v tuto chvíli ano. A hovoří o tom i ta knížka, která nedávno vyšla v Academii nebo myslím si, domnívám se, že,

Jan BUMBA, moderátor:
Přesto ale není možné jaksi z hlediska historické vědy dát nějaký jednoznačný závěr.

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
No, ale o no to opravdu záleží na každém tom historik, historik je individualita sama o sobě, interpretuje ten samý dokument trošku jinak, nezáleží na něj a myslím si, to už jsem tady naznačil jednou, domnívám se, že to je i generační, generační problém. Ale já opakuji, že historik přece nemá dát morální soud o tom, jak to teda bylo, ale že to vedeme tu diskuzi a vytřibujeme si ty názory a to samé se děje v té historické obci, každý na to může mít jiný pohled. Tak to je strašně důležitý pro tu historickou vědu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Zídku, asi do velké míry se do té celkové debaty promítají emoce nebo ne?

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Tak určitě to je vidět na všech těch článcích, které nebo na většině z nich, které teďka vycházejí, ale já bych jenom podpořil Tomáše Bursíka. O tom, co říkal o té historické vědě a jejím úkolu. Prostě úkolem historické vědy není dávat nějaké odpovědi, ale klást otázky. Já si myslím, že to historici dělají dobře, aspoň pokud jde o bratry Mašíny. Problém je v tom, že o celém tom takzvaném třetím odboji my dneska víme strašně málo a že nevíme skoro nic o jiných odbojových aktivitách a že ti bratři Mašini prostě to celé překrývají jistým takovým emocionálním nábojem, který je velmi nezdravý.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává redaktor Lidových novin, historik Petr Zídek, já vám děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Petr ZÍDEK, Lidové noviny:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Naším hostem byl také historik z Národního muzea Tomáš Bursík, i vám děkuji, na shledanou

Tomáš BURSÍK, historik, Národní muzeum:
Moc děkuju, hezký večer.

34 nejbohatších Američanů se rozhodlo darovat přinejmenším polovinu svého bohatství na charitu

Jan BUMBA, moderátor:
Americkým bankéřům a vůbec lidem z finančního sektoru nemohou miliony lidí přijít na jméno. Po krizi, do níž uvrhli globální ekonomiku, američtí miliardáři jsou přitom, zdá se, štědrost sama. Hned 34 z nich se rozhodlo darovat přinejmenším polovinu svého bohatství na charitu. Dnes to oznámili legendární investiční guru Warren Buffet a zakladatel firmy Microsoft Bill Gates. V červnu společně vyzvali stovky miliardářů, aby následovali jejich příkladu a podporovali dobročinné organizace. Do Washingtonu zdravím našeho tamějšího zpravodaje Víta Pohanku, dobrý den.

Vít POHANKA:
Příjemný poslech.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo všechno na tu výzvu Warrena Buffeta a Billa Gatese reagoval?

Vít POHANKA:
Já bych možná upřesnil, že kromě miliardářů jsou to i některé další rodiny, které mají majetek v hodnotě sta milionů dolarů, takže celkem se k té výzvě připojilo nebo na ni odpovědělo přes 40 jednotlivců a rodin. Z těch známých jmen je tam například starosta New Yorku Michael Bloomberg, mediální magnát Ted Turner, zakladatel mimo jiné televize CNN. Filmový producent a režisér George "Tat" a další a další. Jsou tam jména příslušníků některých starších bohatých rodin, jako třeba Warren Hilton, David Rockefeller, ale v drtivé většině jsou to lidé, kteří se k bohatství vypracovali sami za svého života.

Jan BUMBA, moderátor:
Znamená to, že vznikne nějaká nová nadace, která bude finanční dary koordinovat, rozdělovat?

Vít POHANKA:
Ne, ta výzva, které se anglicky říká Giving pledge, žádá od dárců jen veřejný závazek, že dají víc než polovinu nashromážděného finančního majetku na dobročinné účely, ať už za svého života nebo po smrti. Ta iniciativa nemá ambici nějak peníze rozdělovat, určovat, na jaké účely by měly jít, to je na každém dárci nebo dárcovské rodině samotné. Důležité a podstatné je, aby to bylo na čistě dobročinné účely. Není podstatné, jestli to bude třeba na boj s nějakou nemocí v rovníkové Africe nebo na pomoc chudým dětem zde ve Spojených státech. Warren Buffet a Bill Gates jako hlavní organizátoři výslovně zdůrazňují, že se nesnaží touhle cestou získat peníze třeba pro nadaci Billa a Melindy Gatesových. O to jim nejde, to zdůrazňují, chtějí, aby prostě boháči věnovali nashromážděný majetek k tomu, aby se z tohoto světa stalo lepší místo k životu, jak to doslova uvádějí.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíš, že si chtějí koupit svědomí, vylepšit reputaci?

Vít POHANKA:
Je, určitě je to asi faktor, který v tom hraje svou roli, ale řekl bych, že ty první reakce médií, která se finančnictví věnují, třeba Wall Street Journal, jsou vesměs pozitivní, hodnotí to spíš jako potenciálně velmi významnou iniciativu, při které to dárcům prostě nedá, aby svůj slib nesplnili, i když ten jejich slib není právně vymahatelný, jak také zdůrazňují organizátoři. Jinak kdyby tu výzvu vyslyšelo všech těch asi 400 oslovených amerických boháčů, tak by to mohlo podle mediálních propočtů znamenat, že by se sešlo až 600 miliard dolarů. Zatím jich reagovalo asi 40, jak jsme se zmínili, takže by to mělo znamenat v dohledné době řádově desítky miliard na dobročinné účely.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává z Washingtonu zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka. Děkuji na informace. Je 18 hodin, 58 minut, takové byly Ozvěny dne, celý pořad v MP3 na internetu, radiozurnal.cz. Dobrý večer přeje od mikrofonu Jan Bumba.