Místo rybníků ptačníky. Rezervace Josefovské louky láká ptáky, hmyz i lidi

Kolem úzkého zavodňovacího kanálu jede traktor s valníkem, na něm stojí tři mladé ženy a rovnají posekanou mokrou trávu, kterou nahoru vyhazují vidlemi dva muži. Traktor stejně jako dalších pár kusů techniky patří ochráncům přírody v Jaroměři a brigádníky si najímají průběžně.

„Bez toho to nejde,“ říká dlouholetý manažer v ochraně přírody David Číp, a vysvětluje, co všechno je tady potřeba udělat, aby ptactvo našlo dobré podmínky pro život. „Tohle je unikátní mokřad, v průběhu roku tu žije kolem dvou set druhů ptáků. Pamatuji si, jak jsem na začátku věděl, kde přesně najdu tři čolky. Dneska jsou jich tu tisíce.“

Zavodněné louky

Na louku rovnou jako dlaň schovanou mezi pobřežním porostem přijíždí zablácené auto, ze kterého vystupuje mladý muž v zelené čapce. Ornitolog Šimon Kronus má na starost terénní práce na lokalitách po celém Česku.

„Zprovoznili jsme staré zavodňovací kanály, proto jsou louky podmáčené. Jen na takových hnízdí některé vzácné druhy ptáků zejména z rodu bahňáků. Ti potřebují hodně daleko vidět, aby se schovali před predátory. Proto louky pravidelně sečeme. My nebo zemědělci.“

Místo rybníků ptačníky

Ornitologové vytvářejí tůně, které vypadají jako menší rybníky, jsou ale mělké. „Maximálně metr, metr a půl. Neplavou tu žádné ryby, takže žádné rybníky, ale ptačníky,“ popisuje Šimon Kronus.

Ptačí rezervaci chce David Číp dál rozšiřovat.|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas

Podle Kronuse je park výjimečnou lokalitou, která nemá v Česku obdoby. „Základem je ale hmyz. Tomu se v tomto biotopu daří, je potravou obojživelníků a to všechno přitahuje ptáky. Takhle rozlehlé mokřady u nás bohužel už nejsou. Proto se snažíme rezervaci rozšiřovat.“

Pozemky na rezervaci kupují ochránci přírody za peníze ze sbírek a od dárců. Udržování ptačího parku stojí statisíce korun ročně a starost o fungování celé organizace je srovnatelná s vedením středně velké firmy.

Hmyz, ptáci i koně

„V posledních letech se nám podařilo přivézt i divoké exmoorské koně a zpětně křížené pratury, kteří louky spásají přirozeně,“ vysvětluje čtyřicátník Číp, který si v bahnitém a mokrém terénu spokojeně vyšlapuje jen v sandálech.

„Děláme třeba terasy, které se po deseti metrech snižují o pár centimetrů. Ptákům to výrazně pomáhá. Zároveň celá oblast slouží jako klimatizace. V parném létě je tady o pár stupňů chladněji. Je to vidět na fotkách, jak se v létě nad loukami vznáší mlžný opar.“

Ptačí park Josefovské louky je přístupný veřejnosti. Informační cedule popisují rezervaci a přes léto tu zájemci pozorují ptáky, a sledují koně a pratury.