Opraváři českého venkova. Nový reportážní seriál o lidech, kteří se starají o krajinu

Jablko pro každého, kdo přijde. Díky obecnímu sadu se v Oboře na Tachovsku vrací do krajiny staré odrůdy

Jestli chcete prospět přírodě, zasaďte si sad. Jestli nemůžete vlastní, tak alespoň obecní. Není mnoho lepších způsobů, jak přirozeně zvelebit krajinu, než vysázet ovocné stromy a ještě k tomu staré odrůdy. Ve vesnici Obora na Tachovsku to takhle vymyslela starostka Dana Lesak (STAN) a s pomocí mnoha sousedů se do toho před čtyřmi lety pustila. Peníze získali z nadace a už dnes mají jabloně první plody a sad se stává cílem procházek a různých akcí.

Obora je malá vesnička na Tachovsku vzdálená asi tři kilometry od německé hranice. Všechno kolem je vlastně buď zahrada, nebo sad, protože okolní příroda je minimálně zastavěná. Přesto se místní rozhodli v obci vysázet čtyři desítky nových stromů, všechno tradiční staré odrůdy.

„Po válce, když vzniklo ochranné pásmo u hranic, zůstaly v něm staré ovocné stromy po vysídlených obyvatelích. „Chtěli jsme vrátit do krajiny toto ovoce, které sem do vysokých poloh patří,“ vysvětluje starostka Dana Lesak.

Sad není oplocený, kdo chce, může přijít a utrhnout si jablko.

„Musí to být pro lidi“

Sad není oplocený, aby do něj mohli chodit lidé. Využívá toho ovšem i zvěř, což ovocnáře ani včelaře zrovna netěší. I přesto vedení obce o oplocení neuvažuje. „Musí to být pro lidi, pro ty, kdo přijdou, říká starostka. Vysoká zvěř tady byla vždycky a taky bude, Je tady CHKO, dodává realisticky Karel Kuča. 

Projekt obecního sadu měla paní starostka v hlavě asi čtyři roky, než došlo na realizaci. Ani teď ještě ale není hotovo. Máme k tomu další doplnění, chceme sem dát domky pro brouky, budky pro ptáky, osadit lavičky, nějaké byliny...“ vyjmenovává. V sadu by měly také přibýt ještě další odrůdy třešní a slivoní, které tu zatím chybí.

Na jednom mladém stromku se houpe osamělé jablko. Vysokokmenné odrůdy plodí až pět let po výsadbě, vysvětluje Karel Kuča. „Při jarním stříhání jsem oštipoval květní pupeny, protože by tam neměly být,“ dodává.

Držíme pohromadě

Obec do sadu investovala 30 tisíc korun, které dostala od Agentury ochrany přírody a krajiny, a pak už jen hodiny dobrovolnické práce místních. Všichni, co spolu držíme vesnici pohromadě, se na tom podílíme, shodují se Dana Lesak a Karel Kuča.

Ze 160 obyvatel obce se do zvelebování i do obecního společenského života podle nich zapojuje odhadem až sto lidí. „Máme tady letní kino a děláme akce, taky na rybníčku... Tam přijde určitě minimálně stovka lidí,“ přikyvují svorně.

Starostka Obory Dana Lesak a Karel Kuča

Ještě bych chtěla, aby si všichni, kdo budou chtít, třeba rodina s dětmi, adoptovali stromy. Stromek bude mít jejich, jméno a budou se o něj starat, těší se starostka.

V Oboře rozhodně nezahálejí a mají taky spoustu nápadů. Jednou by u zdejšího sadu chtěli třeba postavit moštárnu a vyrábět mošt.

autoři: Ľubomír Smatana , and
Spustit audio

Související