Tokio 2020. Olympijský zápisník Davida Jakše

Pořadatelé olympiády se o zahraniční novináře starají. Připravili sérii kulturních akcí i výletů

Účastníci olympijských her jsou hlídáni ve dne, v noci – a to jak sportovci, tak novináři. Nesmlouvavým dozorcem jsou mobilní aplikace, povinně nainstalované do mobilních telefonů. Japonští pořadatelé se proto novinářům snaží tahle omezení zpříjemnit celkem slušnou nabídkou tzv. press tripů – neboli zájezdů pro média po tokijské aglomeraci.

Čekání na zelenou

Základem volného pohybu po Tokiu je zezelenat. Respektive zezelenat musí aplikace OCHA, kterou má každý zahraniční účastník olympiády povinně ve svém mobilu. A teprve po dvou týdnech se překlopí z červené do zelené. Protože do překlopení mi zbývá ještě pár dnů, jediná cesta, jak proklouznout z olympijské bubliny, je využít některý z nabízených press tripů.

Čtěte také

Doporučuji návštěvu našeho Národního divadla. Hrají se tam skvělá představení, hlavně kabuki. Bývá problém sehnat na představení lístky. Určitě jděte!“ doporučuje mi paní Kabaši v novinářském centru. Není důvod nejet. Přesto druhý den nás ve čtyřicetimístném autobusu jede pouhopouhých pět účastníků zájezdu.

Překvapuje mě, jak je tokijské národní divadlo malá, v podstatě velmi skromně řešená stavba. Přesto ty nejdražší lístky na premiéru stojí v přepočtu až dvanáct tisíc korun a japonské kabuki má zástupy obdivovatelů po celém světě.

Kabuki je originální druh jevištního umění. Milovali ho už samurajové. Dodnes jsou kostýmy hodně velké a volné, čili to, že v kabuki tradičně ženské role hrají muži, dovoluje hrát i velkým, silným mužům,“ vysvětlovala v naučných pořadech japonské televize před časem jedna z legend kabuki: pan Masahiko Kinoshi, uměleckým jménem Ichikawa Ennosuke III.

Tokio z moře? Trhák!

Průvodkyně paní Mioko ale potvrzuje, že je jednoznačným trhákem, na který ale není snadné se dostat, je lodní výlet po Tokijském zálivu. „Ten je vyprodaný tak tři čtyři dny dopředu. Chápu to: vidět tokijský donwtown z moře je úžasný zážitek. Jsme na tohle město velmi pyšní,“ dodává.

Snaha pořadatelů zpříjemnit zahraničním novinářům čekání na to, až po dvou týdnech budou moct vyrazit se zelenou mobilní aplikací svobodně do města, je velmi sympatická. K posvátné sopce Fuji vzdálení od Tokia necelé tři hodiny cesty ale většinu žurnalistů jejich pracovní povinnosti stejně nepustí.

autoři: David Jakš ,
Spustit audio

Související