Tokio 2020. Olympijský zápisník Davida Jakše
Japonská kuchyně? Na olympiádě ji nikdo nepozná. Výpravy si vozí vlastní suroviny
Jídlo a jeho nutriční složení je dnes považováno za jeden z faktorů, který se rozhodujícím způsobem podepisuje na výkonnosti vrcholových sportovců. Vařit pro olympioniky proto nemůže jen tak někdo. Některé výpravy si tak s sebou na olympiádu vozí i vlastní kuchaře a suroviny.
Čtěte také
To, že třeba Američané se na olympiádách spoléhají výhradně na vlastní suroviny i kuchaře, je známá věc. Letos si na soběstačnosti zakládají i Korejci. Jihokorejská výprava si pronajala nedaleko olympijské vesnice celý hotel včetně kuchyně a korejský personál tam připravuje olympijskou stravu prakticky výhradně z vlastních dovezených ingrediencí. Denně pro více než čtyři sta lidí.
Prázdné restaurace versus kontejnery surovin
„Naše japonská kuchyně byla jednou z věcí, kterou jsme chtěli předvést světu. Rve mi to srdce, když vidím, že restaurace jsou prázdné a nemá kdo nich kdo chodit,“ říká smutně japonský kuchař v bistru nedaleko národního stadionu v tokijské čtvrti Šindžuku.
Korejci, Američané nebo Australané si s sebou do Tokia přivezli doslova kontejnery vlastních potravin, ingrediencí – a dokonce i vlastní kuchaře.
A pokud už sáhnou po japonských produktech, tak třeba Korejci je denně testují na přítomnost radioaktivního cesia. Ne všichni totiž věří, že po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě jsou všechny japonské potraviny v pořádku.
„Tohle bude práce na dlouhé roky: přesvědčit lidi, že okolí Fukušimy je znovu obyvatelné a produkty, které odtamtud pocházejí, jsou bezpečné,“ přiznává pan Sasaki ze zemědělského institutu v prefektuře Miagi. Právě tam leží smutně proslavená Fukušima.
Kvalita i výběr v olympijské vesnici
To český vzpěrač Jiří Orság je s jídlem v olympijské vesnici spokojen a naopak chválí kvalitu i výběr: „Je tam maso na grilu, rýže, všechny možné přílohy, ryby... Člověk si může vybrat, na co má chuť nebo co potřebuje. V tomto směru si myslím, že si každý najde to svoje. Já jsem vždycky spokojen, pro mě je důležité, že to jídlo tam je,“ směje se.
Sami Japonci v olympijském Tokiu říkají, že zeptat se cizince na to, jak mu chutná japonská kuchyně, je v podstatě černý humor. Protože z olympijské covidové bubliny má málokdo šanci ji poznat.
Související
-
Olympijský rok plavce Arnošta Petráčka
Z paralympiády v Riu si plavec Arnošt Petráček přivezl zlato. Teď má před sebou další výzvu – úspěch zopakovat na hrách v japonském Tokiu.
-
Olympijský rok oštěpařky Nikoly Ogrodníkové
Mistrovství světa v Dauhá Nikole Ogrodníkové nevyšlo a o to větší motivaci má teď česká oštěpařka pro olympiádu Tokiu.
-
Olympiáda živě z Tokia! Na Radiožurnálu Sport se dozvíte všechno podstatné jako první
Sportovní vrchol tohoto roku začíná 23. července a končí 8. srpna. Radiožurnál Sport vám jako jediné rádio v Česku přinese ty nejdůležitější olympijské momenty živě!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka