Tokio 2020. Olympijský zápisník Davida Jakše

Japonci jsou sportovní národ. U zápasů projevují emoce a své vítěze si hýčkají

Japonsko pořádá olympijské hry už počtvrté v historii. A všechny jsou svým způsobem nezapomenutelné a jedinečné. Buď atmosférou, která na nich pokaždé panuje, anebo si je český fanoušek pamatuje proto, že čeští olympionici na nich zanechali výraznou stopu svými výsledky. Jaké sporty ale vlastně preferují samotní Japonci?

Čtěte také

Tohle není žádná pouliční šarvátka ani strkanice před hospodou po zavírací době a dokonce ani souboj fotbalových rowdies. Takhle začínali trénink japonští judisté na svém přípravném předolympijském kempu.

Plačící judisté

Judo je v Japonsku jedním z nejpopulárnějších sportů, jeho šampioni jsou skutečné hvězdy. A tak když hned první den olympiády vybojoval Naohisa Takato zlatou medaili ve váhové kategorii do šedesáti kilogramů, země jásala a olympijský vítěz plakal radostí. Na kameru dokonce plakal bez roušky, což mu tentokrát bylo odpuštěno.

Ze zdravého životního stylu vyplývá světoznámá dlouhověkost japonské populace. A když k tomu přidáme skvělá sportoviště pro veřejnost po celé zemi a mezinárodní úspěchy zdejších sportovců, je jasné, že Japonci jsou vyloženě sportovním národem a sportu rozumějí.

Potvrzuje to i japanolog Petr Holý, který v zemi dlouhodobě žije a pracuje: „Každý rok v létě probíhá celojaponský turnaj v baseballu pro studenty gymnázií, který se minulý rok kvůli koroně nemohl konat. Všichni studenti i učitelé plakali. Japonci sportovní soutěže mají velmi rádi,“ popisuje.

Prázdné tribuny? Velké zklamání

Ve chvíli, kdy japonský olympijský výbor rozhodl, že do ochozů nepustí diváky ze zahraničí, nebylo ještě nic ztraceno. Původní návrh zněl, že na každé sportoviště bude limit maximálně deset tisíc domácích diváků. Potom kleslo číslo na polovinu – a nakonec stejně přišel úplný zákaz.

V té chvíli nás hry přestaly zajímat. Přitom jsme si původně koupily vstupenky na některé soutěže. Chtěly jsme hry vidět na vlastní oči. Teď nás to už ale nezajímá a nedíváme se ani v televizi,“ vysvětlují reportérovi japonského deníku Asia Nikkei dvě mladé Japonky v nákupní čtvrti Ginza.

A se smíchem dodávají, že teď jim nezbývá než peníze namísto vstupenek a suvenýrů utratit za oblečení.

autoři: David Jakš ,
Spustit audio

Související