Olympiáda dětí a mládeže může být pro sportovce důležitým prvkem i v životní kariéře, říká šéf projektu Filip Šuman

Filipe, v jakém stavu jsou sportoviště krátce před startem Olympiády dětí a mládeže po velké oblevě a nepříznivému počasí?

Chápu, že je to první téma, na které se ptáš. V posledních týdnech je to pro mě každodenní první myšlenka. Když jsme vybírali Královéhradecký kraj, tak jsme doufali, že především lokalita Špindlerova Mlýna by nám měla dát největší pravděpodobnost, že by olympiáda měla proběhnout úplně bez problémů. I v minulých letech jsme vždy až do poslední chvíle bojovali s tím, jestli bude sníh. Organizátoři vždy udělali absolutní maximum. V aktuálním případě jsme si v prosinci říkali, že je vše v pohodě. Následovalo období, kdy to začalo být problematické. Předpověď v posledních dnech se zlepšuje a disciplíny, které se mají odehrát ve Špindlerově Mlýně a v Horních Mísečkách, tak budou úplně v pořádku. V areálu Vrchlabí se intenzivně pracuje a každou hodinou se situace zlepšuje. Věřím, že olympiáda proběhne v plném rozsahu.

 Bylo nějaké místo opravdu krizové?

Určitě šlo o areál Vejsplachy ve Vrchlabí, kde je i kvůli nižší nadmořské výšce záležitost se sněhem problematičtější. Teď už nám tam ale teploty hrají do karet.

Nedělní slavností zahájení proběhne v Hradci Králové. Bude plno?

Určitě ano. I před lety, kdy ten projekt nebyl tak známý, tak to fungovalo tak, že divák prostě přišel a měl místo. Zhruba před pěti lety jsme museli začít s prodejem vstupenek veřejnosti. Postupně se popularita olympiáda dětí a mládeže dostává do takové úrovně, že dostupných 1500 vstupenek byly do 48 hodin vyprodány. Zájem je velký. Myslím si, že pokud bych byl rodič startujícího dítěte na olympiádě dětí a mládeže, tak bych s ním ten zážitek chtěl strávit od prvního do posledního dne.

Prozradíš, co všechno bude během slavnostního zahájení k vidění?

Snažíme se, aby mladí sportovci měli ze zahájení podobný zážitek jako se dostává sportovcům na dospělácké olympiádě. Nejintenzivnějšími momenty jsou nástupy jednotlivých výprav, zapálení olympijského ohně, olympijská hymna, vyvěšení národní vlajky. I když mladí lidé ve věku čtrnácti, patnácti let se na mnoho věcí dívají s nadhledem, tak toto jsou emotivní momenty úplně pro všechny.

Kolik účastníků této sportovní akce se postaví na start závodů?

Číslo se každým dnem mění, protože do toho zasahují různá zranění nebo donominace jednotlivých krajů. Pohybuje se to někde kolem 1150 mladých sportovců. Počet je oproti letní olympiádě zhruba čtyřikrát menší, což je logické.

Jak se dělí práce na organizaci akce mezi Českým olympijským výborem a pořadatelským krajem?

V posledních letech je to vyrovnané na dvě poloviny. Do řízení a příprav jsou ale zapojeni i další partneři. Zbylých třináct krajů se zapojuje do nastavení pravidel celé olympiády, spolupracují i národní svazy, zároveň krajské svazy a pořadatelská města. Pokud se akce nekoná jen v jednom městě, tak s námi často komunikují i starostové pořadatelských měst. Organizace tak velké akce je výzvou, ale zároveň příjemným zážitkem.

Jak probíhá výběr sportů pro daný ročník olympiády?

Největším prvkem, který do toho zasahuje, jsou možnosti pořadatelského kraje. Necháváme návrh struktury sportů na jednotlivém kraji. Roli tam hraje infrastruktura, ale také nějaká tradice sportu v dané oblasti. Jsem rád, že třeba v letní verzi akce pořadatelé zařazují do programu sporty, které nejsou úplně rozšířené v celé republice, ale jsou typické pro daný kraj. V Olomouckém kraji to byl třeba šerm. Pro nás je důležité, aby v daném sportu dokázala valná většina krajů nominovat sportovce a postavit výpravu.

Jak kraje zvládají ekonomickou náročnost při pořádání takové sportovní akce?

Ekonomika je prvek, který se při pořádání musí řešit intenzivně. Není zde cílem, kvůli olympiádě, stavět sportoviště. Snažíme se náklady vydávat maximálně rozumně. Většina předchozích olympiád dopadla finančně výrazně lépe než se původně plánovalo. Finanční částky jsou složené ze zdrojů Českého olympijského výboru, samotného pořadatelského kraje, účastnických krajů, které se podílejí na uhrazení stravování a ubytování sportovců. Pomáhají i příspěvky od Národní sportovní agentury a  v letošním ročníku od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Jak se mohou mladí sportovci na ODM nominovat?

Nominační kritéria definují jednotlivé národní svazy. Nejjednodušší je to u týmových sportů, kde kraj vybere krajského trenéra, který dá dohromady sestavu. U individuálních sportů se vychází buď z dlouhodobých žebříčků anebo ze speciálních nominačních závodů. Každý sport to má jinak, ale stále častěji se o pravidlech diskutuje. Věřím, že národní svazy to stanovují stále lépe a lépe.

Kdo je za mladé sportovce na tak velké akci zodpovědný?

Čeká nás lehčí olympiáda, protože výpravy jsou více roztříštěny do menších lokalit. V zimních střediscích nejsou velká univerzitní centra a koleje, kde jsou sportovci většinou ubytováni během letních olympiád. Tam to bývá oříšek, protože bydlí tři, čtyři tisíce mladých lidí pohromadě. Mají co dělat trenéři a také vedoucí krajských výprav. Pořadatelský kraj vše chystá jako celek a intenzivně spolupracujeme i s Policí České republiky, která svou přítomností v areálu ukazuje, že je potřeba se hlídat. Sportovci, kteří už mají po soutěži, by mohli vyvádět věci, které na olympiádě nechceme.

Fandí si sportovci v rámci regionů, krajů, za který nastupují?

To je možná jedna z nejhezčích věcí na celé akci. Většinou jsou to sportovci, kteří mají zkušenosti s republikovými šampionáty, kde reprezentují klub nebo sebe. Tady je to jiné, protože už nosí oblečení dané výpravy, cestují společně vlakem nebo autobusem na akci a vytváří krásný mix sportovců. Je to moment, kdy pochopí, že se jedná o úplně jinou akci, než dosud zažili. Oni sami mají obrovský zájem jít fandit jiným sportovcům. Postupně je na některých sportovištích úžasná atmosféra. Velkým středobodem akce je i bodování krajů. Výsledek ve všech disciplínách je bodován, i to vede k soudržnosti celé výpravy, která si hodně fandí.

S jakými problémy bojoval projekt Olympiády dětí a mládeže v samotných začátcích?

Letos máme velké jubileum, protože se jedná o 20. Olympiádu dětí a mládeže a podesáté se koná v zimě. I proto máme připravený bohatý doprovodný program. Já mám akci na starosti deset let, před tím jsem to sledoval trochu z dálky. U úplných začátků jsem nebyl a znám ty historky jen z vyprávění. Nebylo jednoduché projekt prosadit, protože pro jeho vznik byla potřeba spolupráce všech krajů. Tehdejší hejtmani měli na projekt poměrně rozdílný názor. Šlo o to, jestli se Asociace krajů České republiky do projektu zapojí, což se tehdy podařilo. Myslím si, že spolupráce se každým rokem zlepšuje. Jedná se o jeden z nejviditelnějších projektů, kterým se kraje prezentují i ve veřejnosti. Těší mě, že na nedělním zahájení budou všichni hejtmani. Spolupráce je momentálně výborná.

Přenosy z olympiády poběží i na obrazovkách České televize. Jak spolupráce probíhá?

Před pěti lety začala naše spolupráce a probíhala velká diskuze, v jakém rozsahu akce na obrazovky patří. V Brně jsme rozjeli pilotní projekt a hodně nás potěšila odezva od diváků, kteří sledovali akci ve velkém množství. Snažíme se tomu jít i naproti programem, kdy neběží v kuse dvouhodinový přenos z hokeje, ale střídají se různé sporty. Intenzita a nasazení mladých sportovců všechny vtáhne do děje. Celý zážitek nejen pro děti, ale i pro diváky pro nás má obrovskou hodnotu.

Má akce paralelu v zahraničí?

Jsou země, které se o podobný projekt snaží. Mám pocit, že ten náš má nejdelší tradici. Stále více se ukazuje, že pro podporu sportování mezi mladými lidmi je projekt skvělý, protože se dostane téměř mezi všechny.

Zimní edici akce hostí Královéhradecký kraj, kam poputuje dál?

Už jsou vybráni další tři pořadatelé. Příští letní olympiáda bude v Jihočeském kraji, v roce 2025 zimní olympiáda navštíví Moravskoslezský kraj a v roce 2027 se podíváme do Plzeňského kraje.

Jak to vypadá s doprovodným programem akce, bude to jen o sportu?

Nejde jen o sport, jedná se o velkou společenskou událost. Všechny posluchače chci pozvat nejen na samotná sportoviště, ale i do Olympijského domu, který je vybudován ve Špindlerově Mlýně. Návštěvnici si tam můžou vyzkoušet biatlonovou laserovou střelnici, a mnoho dalších aktivit. Zároveň motivací pro mladé sportovce může být fakt, že se mohou setkat s velkými jmény českého sportu. Často vlajkonoši jednotlivých výprav jsou olympijští vítězové a medailisté. Určitě nevadí, že ty jsi vlajkonoškou Jihočeského kraje. Mezi dalšími jsou David Svoboda, hokejisté Jarda Špaček a Patrik Eliáš. Olympijský oheň zapálí Eva Adamczyková a i během akce na soutěže dorazí velká jména. Za hokejisty dorazí stříbrní medailisté z nedávného světového šampionátu hráčů do 20 let. Navíc kromě dvou hokejistů, kteří v Kanadě vybojovali medaili, jsou všichni dřívější účastníci naší mládežnické olympiády. To je pro mladé sportovce fantastická motivace a zároveň pozvánka do dějiště pro všechny.

Na akci, která startuje v neděli, závodí většinou kategorie staršího žactva. Můžou jejich výsledky avizovat úspěšnou budoucnost?

Je to hodně individuální. Určitě můžeme zmínit sportovce, kteří byli úspěšní na mládežnické olympiádě a později na té velké seniorské. Ester Ledecká, Markéta Davidová, David Pastrňák jsou toho důkazem. Některé sportovce to nakopne k životnímu sportování a velkým výkonům, rozhodně to ale neznamená, že pokud na mládežnické akci neuspěje, nebo se tam nedostane, tak by nemohl být vrcholový sportovec. Ve čtrnácti letech o jedno místo utekla nominace Gábině Soukalové a sama přiznávala, že to pro ni byla dodatečná motivace ještě více bojovat. Chceme, aby zážitek z olympiády, formoval člověka komplexně. Z každého mladého sportovce nemusí být vrcholový reprezentant, ale líbí se nám příběhy, kdy ze sportovce je špičkový chirurg, výborný učitel nebo někdo kdo se stará o veřejnost. Sami pak říkají, že olympiáda pro ně byla důležitým prvkem i v životní kariéře.

Ty ale nežiješ jen ODM, jsi také místopředsedou Mezinárodní florbalové federace. Co tě zaměstnává víc?

V posledních týdnech rozhodně Olympiáda dětí a mládeže. Jinak to jde v takových vlnách. V listopadu při mistrovství světa ve florbale ve Švýcarsku, tak byl číslo jedna florbal. V současné chvíli jsme ve velkém mezinárodním projektu, do kterého je zapojeno deset zemí. Dostali jsme na něj financování z Evropské unie a projekt se stará o mezinárodní rozvoj florbalu. Jednorázově mě to časově naplňuje asi nejvíce. Musím ale uznat, že práce kolem Olympiády dětí a mládeže mě hodně baví. Vidíte tam ten smysl a zpětnou vazbu, kterou vám sportovci dávají. Jsem moc rád, že se tomu můžu věnovat.

Co tě ve funkcionářské práci motivuje jít pořád dál?

Motivuje mě se podílet na věcech, které se dají poměrně rychle měnit. Je to výhoda třeba ve florbale, protože je to pořád relativně mladý sport, tak rychle vidíte výsledky své práce. Růst sportu v posledních letech dosvědčuje, že to je možné. Negativní stránkou zastávání nějaké funkce je často strávený čas na různých schůzích a jednáních. Neznám moc kolegů, které by to naplňovalo, ale je to nutná součást. Pokud se jedná o velké organizace, tak je tam nutná určitá dohoda. Pokud se jedná o dohodu mezi desítkami lidí, tak to vyžaduje čas. Všichni to asi známe z velkých školních kolektivů nebo i velkých rodin. Bohužel to je daň, kterou musíme všichni zaplatit.

Jak je v roli funkcionáře složitá práce s politiky?

Je to velká výzva, protože několik let se snažíte někoho přesvědčit o tom, že podpora do sportu se společnosti vyplatí z mnoha hledisek. Široká podpora sportu je pro veřejnost hodně důležitá, bohužel někdy se stává, že s někým hodně diskutuje a on za rok je vyměněn nebo odchází. Když jsem dvacet let fungoval v pozici florbalového svazu, tak jsem zažil asi čtrnáct ministrů školství. Klade nám to úkol, abychom ještě lépe dokázali politikům i veřejnosti říkat, proč je sport tak prospěšný. Potřebujeme ve společnosti vybudovat pocit, aby všichni věděli, že podpora sportu je něco zásadního z hlediska zdravotního, společenského i vzdělanostního. Máme v tom velké rezervy.

Čistíš si hlavu aktivním sportem?

Přiznám se, že když jsem skončil aktivní florbalovou kariéru, tak jsem měl období, kdy na sport nebylo moc času. V posledních letech se snažím víc sportovat, i se svými dětmi. Rád si chodím zaběhat, vyrazím na lyže nebo na golf. Snažím se zkoušet i další sporty, protože v každém je úplně nový zážitek.

Páteční finiš K. Neumannové na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík