Od snímku Měsíce po tenké střevo. Digitální zpracování obrazu znamenalo přelom, říká Jan Flusser

„První okamžik, kdy se to naplno projevilo i na veřejnosti, nastal v roce 1964. Američané tehdy získali první fotografii Měsíce z družice. Byla velmi špatná, se spoustou šumů a poruch. Stačilo pár digitálních úprav a vypadala velmi hezky. Jde o první zdokumentovanou aplikaci digitálního zpracování obrazu,” říká Jan Flusser.

Jeho slova by mohla leckoho znejistit. Do jaké míry tehdy šlo o pouhé „vylepšení”, a do jaké naopak mohlo jít o vytvoření zcela nového obrazu? „Šlo opravdu o jednoduché úpravy,” ujišťuje odborník. „Fotografie měla periodicky se opakující šumy a poruchy a je nepravděpodobné, že by se na povrchu Měsíce vyskytovaly nějaké opakující se řádky, to není možné.”

Máte-li tedy podle něj určitou předběžnou představu, co by na snímku mělo být, můžete ho tedy upravovat beze strachu. „Ale samozřejmě, u snímků, u nichž neexistuje představa, co by na nich mělo být - například u mikroskopických záběrů - je třeba při postupovat úpravě velmi opatrně,” zdůrazňuje.

Nové metody pomáhají i lékařům

Digitální zpracování obrazu má dnes řadu užitečných využití, ať už v kriminalistice nebo v lékařství. Například královéhradecká nemocnice tak začala využívat unikátní metodu - takzvanou kapslovou endoskopii. Stačí spolknout kapsli a pak už jen čekat, co při své cestě tělem tato kapsle nasnímá. Používá se hlavně k vyšetření tenkého střeva.

„Nejde o náš vynález, je to komerčně dostupná metoda. Celé vyšetření trvá osm hodin, náš úkol proto byl vyselektovat podezřelé okamžiky, na které by se lékař měl podívat pořádně. Vytvořili jsme tak software, který detekuje krvácení,” popisuje Jan Flusser.

Hlavní náplní jeho týmu tak je vývoj nových metod, které se pak mohou využít v řadě oblastí - od lékařství po mobilní telefony.