Ochutnají tuňáka naše děti nebo vnuci? ptá se Pavel Maurer

tuňák
tuňák

Vzácným tuňákem by se nemělo plýtvat, myslí si gastronaut Pavel Maurer, který si v restauraci objednal srdce této velké ryby. Chutnalo mu?

Musím se vám k něčemu přiznat. Před pár dny jsem spolu s dcerou snědl srdce tuňáka. Seděli jsme v restauraci, kde na jídelním lístku neměli nic jiného než samé tuňáky. Kuchař je zde připravoval na 27 nejrůznějších způsobů.

Objednali jsme si tedy rybu, ale číšník nám nabídl jako předkrm specialitu kuchyně – srdce této obří ryby. V restauraci, která se nachází v proslavené zátoce tuňáků, podávají jejich srdce ve třech úpravách: v soli, na grilu nebo marinované v olivovém oleji, octu a cibuli.

Čtěte také

Na talířku k nám za chvíli přistálo několik úplně černých plátků masa o velikosti žvýkačky. Srdce dvoumetrového tuňáka připomínalo konzistencí i barvou pendrek, velmi dobře se však kousalo, vonělo lehounce po rybě a olivách. Nechutnalo nijak zvlášť výrazně. Ve výsledku bylo dobré, ale jako hlavní jídlo večera bych si jej asi neužil.

Moje manželka s nelibostí pozorovala mě a dceru, jak jíme srdce. Řekla, že je to pro ni hrůzný zážitek, když si představí, jak tahle krásná velká ryba plave přes celý oceán, jak se na své pouti nikdy nezastaví, protože by se jinak udusila nedostatkem kyslíku, takže plave, i když spí. A pak ji instinkt dovede až do tohoto romantického zálivu, kde my dva jí sníme srdce.

Pavel Maurer

Tak pravila má žena a bez pocitu viny se zakousla do grilovaného steaku z jiné části modroploutvého tuňáka. U našeho stolu se proto rozvinula velmi vzrušená debata o životě a smrti tuňákově. Zakončena byla myšlenkou, že když už se ryba vyloví, je mnohem přirozenější sníst ji celou a neohrnovat nos nad některými méně atraktivními kousky. Tak, jako má prase býti zpracováno od rypáčku až po ocásek, ani vzácným tuňákem by se nemělo plýtvat.

Otázkou ovšem zůstává, zda tyto výtečné tuňáky máme ještě právo konzumovat? Jejich populace se totiž rok od roku dramaticky snižuje. A náš civilizovaný svět se ve své honbě za mamonem velmi málo snaží obrovskému výlovu zabránit. Takže kdo ví, jestli tuňáka někdy ochutnají naše děti a vnuci...