Oceňuji Cermat, že vytvořil systém DiPSy sám. Na další nápor v eDokladech jsme připraveni, říká šéf agentury Mesršmíd

V posledním měsíci stát spustil dva elektronické systémy a v obou případech start provázely komplikace. Kvůli zájmu o elektronické občanské průkazy byly problémy i s dalšími digitálními službami. V případě přihlášek na střední školy byl kvůli chybě systém spuštěn skoro o dva dny později. „Státní správa má nedostatek kvalitních odborníků a je velmi závislá na tradičních velkých dodavatelích,“ upozorňuje Martin Mesršmíd, ředitel Digitální a informační agentury.

Co poslední měsíce ukazují o schopnostech českého státu digitalizovat?

Problémy to byly poměrně vážné a mohu popsat pouze jejich příčiny. Co to vypovídá o digitalizaci, ať si každý udělá obrázek sám, zobecnění budeme schopni po delší době. Oba projekty jsou velice odlišné a příčiny jejich problémů spočívají v něčem úplně jiném.

Za spuštění eDokladů byla odpovědná právě vaše agentura. Vysvětloval jste, že  systém přetížil příliš velký zájem. To jste opravdu nečekali, že to lidé budou chtít vyzkoušet, když vezmeme v úvahu, že za první víkend si občanský průkaz do mobilu stáhlo 150 tisíc lidí? Zároveň pokud uvážíme, že klasický občanský průkaz má osm milionů lidí v České republice.

Z dnešního pohledu je zřejmé, že jsme to čekat měli. Vycházeli jsme z paralely z jiných aplikací a systémů a zájmu o ně v minulosti. O ty ale tak velký zájem nebyl. Tady se podařilo nabídnout občanům něco, o co mají přirozeně zájem.

Čtěte také

Předpokládali jsme, že zájem bude větší a proto jsme zdvojnásobili kapacitu systému NIA – identity občana. Nicméně ani toto nestačilo. Zájem byl větším, než jsme čekali.

Stále zbývá mnoho milionů lidí, kteří o elektronickou občanku nepožádali. Kdy očekáváte další velkou vlnu zájmu?

1. července, kdy naskočí povinnost dalších úřadů přijímat eDoklady, a ty začnou být výrazně užitečnější, než jsou dnes. Teď je akceptují pouze ústřední správní úřady a je pravdou, že to není úplně běžná každodenní činnost.

Nicméně od července to bude významně užitečnější a od konce roku budou poviny přijímat eDoklady všechny úřady. Tam věříme, že v těchto dvou vlnách ještě nastane zvýšení zájmu.

A garantujete, že to nespadne?

Věříme tomu, že se připravíme dobře a že to posílená NIA ustojí. Zároveň jsme i v samotné aplikaci vychytali velkou spoustu nedokonalostí, které zbytečně zatěžovaly systém. Garantovat se to úplně nedá, ale myslím, že v červnu to už bude pro občany něco, o čem vědí, takže vlna zájmu bude pozvolnější.

V aplikaci eDoklady mají být výhledově další doklady. Máte nějaký jasný harmonogram, kdy které tam přibydou?

Momentálně ne, protože stále sbíráme zpětnou vazbu od uživatelů a jednáme s úřady o přístupu k datům. Naším hlavním kandidátem je kartička zdravotního pojištění. Zároveň se ptáme uživatelů, který doklad by pro ně byl nejužitečnější.

Původně jsme uvažovali o řidičáku, který by se nabízel hned po občanském průkazu, ale protože od letošního roku není povinnost ho s sebou mít a stačí občanský průkaz, tak přestal být tak zajímavý.

Hlavním kandidátem je kartička zdravotního pojištění
Martin Mesršmíd o rozšíření eDokladů

Velcí dodavatele

Od pátečního večera funguje také systém DiPSy, systém elektronických přihlášek na střední školy. Jeho vývoj zajišťoval Cermat. Byl vývoj konzultován s vámi nebo šel úplně mimo Digitální informační agenturu?

Šel mimo až do momentu těsně před spuštěním, kdy s námi Cermat začal komunikovat ohledně podpory při spuštění, aby nedošlo třeba k přetížení registru, NIA, identity občana a dalších systémů.

Začali jsme s Cermatem intenzivně spolupracovat zhruba kolem spuštění eDokladů a kousek před ním. Nyní komunikujeme několikrát denně a ladíme problémy, které vznikají.

Další nápor systém zažije ve chvíli, kdy se tam objeví výsledky přijímacích zkoušek. Ustojí to podle vašich předpokladů systém?

Mysleli na to dopředu a chtěl bych jim za to poděkovat. Přihlášení už nebude přes identitu občana. Cermat vymyslel, že po registraci dostanete kód a s ním se potom můžete na výsledky podívat. Nikoliv se přihlašovat přes identitu občana.

Po odkladu startu systému DiPSy se objevují detailnější informace o tom, že systém programoval sám šéf Cermatu s lidmi na dohodu o provedení práce, že na tom dokonce spolupracoval jeho syn, který studuje druhý ročník střední školy. Má z vašeho pohledu takhle vypadat příprava státního systému pro 120 tisíc lidí, nebo je to amatérismus, jak to označila stínová ministryně školství?

Dostáváme se k tomu, co je jeden z velkých problémů digitalizace vůbec. Státní správa má nedostatek kvalitních odborníků a je velmi závislá na tradičních velkých dodavatelích. Mimo jiné to způsobuje, že tradiční se velmi prodražují a jsou to desítky až stovky milionů korun.

Čtěte také

Nevím, jestli je tady tento projekt optimální, určitě má velkou míru dílčích nedostatků, ale velmi chválím a vítám odvahu, se kterou do toho Cermat šel. Myslím si, že by to občané měli zkusit ocenit, byť jsou chyby, které se s tím nesou. Nešlo to cestou velice drahých systémů velkých dodavatelů.

Uvidíme, jak to celé dopadne a jak celý projekt vyhodnotíme, ale já velice fandím tomu zkusit to udělat jinak. Myslím si, že bychom měli zkusit získat ve státě schopnost tímto způsobem postupovat, víc si to vzít pod kontrolu a do vlastních rukou.

Byť to může ze začátku tímto způsobem vypadat, tak by si občané měli uvědomit, že došlo k úspoře mnoha desítek milionů korun.

„Dokázat zaplatit“

Digitální informační agentura vznikla v loňském roce. S vaší zkušeností: co je největší brzdou digitalizace v Česku?

Je to souhra tří faktorů. Nejdůležitějším je nedostatek kvalitních odborníků ve státní správě, kteří by dobře rozuměli IT systémům, kteří by byli schopni být partnerem a protiváhou firmám, které dodávají informační systémy.

Jako digitální informační agentura a všechny ostatní státní úřady máme systémy za miliardy. Jejich úpravy stojí ročně stovky milionů. Selhává, že nejsme schopní natáhnout nejlepší odborníky.

Pokud si řekneme, kolik klíčových systémů je, kolik je na to potřeba lidí, tak potom jsou tím hlavním problémem peníze?

Potom jde o to dokázat ty lidi dobře zaplatit, aby šikovný člověk po škole toto viděl jako kariéru, vzal si to za své a nemusel po dvou letech práce ve státě hledat přechod do soukromé sféry, aby si pokryl náklady životní.

Druhá věc je dlouhodobá vize, aby se s každou politickou reprezentací neměnila. Je to tak bazální záležitost, že v digitalizaci bychom se měli shodnout všichni, zaplatit kvalitní lidi a potom už jenom pokračovat dál.

Jak se navyšuje kapacita pro přihlašování do identity občana? A jaká je ochrana státních systémů proti útokům hackerů? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , fos

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.