Obřízkou se turečtí kluci mění v muže. K rituálu náleží slavnostní kostýmy sünnet a velkolepé veselí

„Podívejte se na tento kostým, jak je pěkný,“ ukazuje prodavač starší paní tradiční oblek pro slavnost obřízky. Paní se prohrabuje regály - vybírá pro svého vnuka ten nejhezčí.

Oděv slavnostního rituálu

„K obleku patří tradiční kalhoty šalvary, zdobená vesta, vyšívaný plášť, čepička zdobená chocholem a také jakési žezlo, samozřejmě v barvě kostýmu,“ ukazuje prodavač kompletní slavnostní oděv v jednom z istanbulských módních salónů, který se specializuje na takzvané sünnet kostýmy, speciální oblečení, které si chlapec obléká na slavnost obřízky. Doplňují ho ještě boty s orientálně zvednutou špicí.

„Ceny se pohybují mezi 100 až 200 tureckými lirami (v přepočtu přibližně 1150–2300 českých korun). U nás v obchodě je nejdražší model za 285 lir. Cena závisí na kvalitě materiálu, ale také na zdobnosti a náročnosti výšivek,“ vysvětluje prodavač.

Trendy versus tradice

„Tradiční barvou je bílá nebo béžová. Dnes ale oblečení více podléhá módě než v minulosti, takže letos je například velmi oblíbená karmínově červená nebo modrá,“ pokračuje prodavač ve svém vyprávění s tím, že móda se mění každé dva tři roky.

Vyšívané pláště pro turecké chlapce|foto:Klára Stejskalová

Samotná obřízka je ovšem stará tradice, která má kořeny už před 4000 lety v Egyptě. Důvody byly převážně zdravotní. Horko v oblastech Střední Asie způsobovalo chlapcům problémy. V koránu není o nutnosti obřízky ani zmínka, i když teď je často vnímána jako věc víry a už v osmanských dobách byla obřízka významnou společenskou záležitostí.

„V turecké společnosti jsou v životě muže tři zásadní mezníky – doba po obřízce, kdy se z chlapce stává muž; vstup do armády a svatba,“ tvrdí sociolog Güven Demir.

Kluci se těší

Do mešity Eyüp, jedné z nejposvátnějších v Istanbulu, v níž je pohřben praporečník proroka Mohameda, se chodí rodiny před obřízkou pomodlit a také vyfotit. „Nejčastěji se obřízka provádí v předškolním věku mezi pátým až sedmým rokem. Ze zdravotních důvodů je ale někdy nutná dříve“, popisuje Güven Demir okolnosti, které provázejí první krok tureckého chlapce do světa mužů.

Muzeální obřízková souprava. Dnes se operace provádí v nemocnici laserem|foto:© Židovské muzeum v Praze

„Dříve se hochům dávalo morfium a zákrok prováděl imám, ale i holič. Dnes se využívají moderní technologie a laser. Obřízku dělají převážně lékaři v nemocnici,“ nastiňuje Güven Demir. I to je důvod, proč samotný akt nebudí hrůzu a kluci se na něj těší. „Hoši se cítí jako malí princové. Oprávněně, každý syn je ve své rodině takovým princem.“

Velkolepá oslava

Slavnost obřízky je velkou rodinnou oslavou, která si nezadá se svatebním veselím. Někdy trvá až tři dny a sejde se na ní široké příbuzenstvo. Stoly se prohýbají pod mísami jídla. Hlavně nesmí chybět sladké, aby malému princi po chirurgickém zákroku dodalo sílu. V dřívějších dobách chlapci setrvali několik dní na lůžku, dnes se brzy zapojí do oslav a tanečního veselí.

„A také dostanou spoustu dárků. Největší z nich mu dává kirve, tedy kmotr, člověk, který by se musel o chlapce postarat v případě, že se s otcem něco stane. Nejčastěji jím bývá otcův bratr nebo strýc,“ pokračuje v popisu slavnosti Güven Demir.

„Kdysi jsem od svého kirveho dostal kus zlata a zlatý náramek. Může jít ale i o kus půdy nebo kolo. Záleží na ekonomické situaci rodiny. Cena dárku není podstatná, jde o tradici, setkání rodiny a především prarodičů,“ upřesňuje Güven Demir.

Pokud uvidíte při návštěvě Turecka mladíka v krásném oblečku, vězte, že se nechystá na maškarní ples, ale připravuje se na krok do dospělosti.