Objektivní žurnalistika? Nesmysl! říká novinář Luboš Dobrovský

Luboš Dobrovský

Za svůj život vystřídal řadu profesí, ale nejraději se hlásí k žurnalistice. Té se věnuje už od raných 60. let, a ačkoliv toto období s dnešní novinařinou nesrovnává, tak s kritikou nezůstává pozadu. „Celá naše žurnalistika, ale i ta evropská, je postižena existencí sociálních sítí,“ vysvětluje novinář a držitel Ceny Ferdinanda Peroutky Luboš Dobrovský.

Politici novinářům vnucují, aby byli neutrální, a přitom některé politické subjekty dělají vše proto, aby demokracii oslabily.

„Pokusy nahradit politiku manažerským přístupem je jako čelný útok tanků na základní principy demokracie,“ vysvětluje.

Velkým nedostatkem je podle něj volání po takzvaném vyvažování, a stejně tak představa některých lidí, že existuje objektivní žurnalistika, je nesmyslná. „Všichni jsme vzděláním určení, abychom něco zdůrazňovali a něco potlačovali,“ podotýká.

Čtěte také

Upozorňuje také na to, že v tištěných a elektronických médiích neexistují redakce, kde se shromažďují lidé přibližně stejného názoru, který nějak řadí a interpretují. „V mnoha případech dochází ke ztrátě samostatnosti žurnalistů,“ dodává.

Rusko se snaží ohromit mohutností armády

V letech 1996 až 2000 působil jako velvyslanec v Rusku, a vždy říká, že současný režim nereprezentuje celou zemi. K jeho dobrým známým patřil zastřelený politik Boris Němcov, na jehož pohřeb přišlo 70 tisíc lidí. Ti podle něj dávali najevo svou nespokojenost nejenom nad tím, co se stalo, ale i s celým Putinovským režimem.

Frustrace lidí v Rusku má celou řadů důvodů, ale tím hlavním je to, že lidé obtížně nalézají smysl existence jako součásti státního celku. „Státní idea je pokus obnovit hrdost občanů nad velikostí a silou Ruska, která je charakterizována mohutností armády a velikostí země jako geopolitické síly, která nemůže chybět při žádném mezinárodně politickém rozhodování,“ říká.


Svoboda slova bez odpovědnosti za to, co jsem řekl, není svoboda, ale cochcárna

A chrastění zbraněmi má podle něj určité úrovně – ty konvenční byly použity ve válce v Gruzii, nebo ruští vojáci, kteří si na dovolenou vzali těžké zbraně, aby se zúčastnili války na východě Ukrajiny.

„Ruská armáda je používána ke geopolitickým cílům, tím je obnova politického vlivu Moskvy v prostoru, ve kterém byl vliv až do pádu Berlínské zdi uplatňován,“ dodává.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.