SERIÁL

5) Brno chce vymýtit bezdomovectví. Naráží na výtky opozice i obyvatel

bezdomovec
Předchozí díl
Následující díl

Bezdomovci by z Brna mohli do pár let úplně zmizet. Alespoň se o to město snaží. Zástupci magistrátu teď dokončují plán konkrétních kroků, jak toho docílit. Jejich snaha má ale také své kritiky.

Brno v boji s bezdomovectvím vsadilo na programy Rychlé zabydlení a také na (stále běžící) program Bydlení především. V tom prvním dostalo byt za výhodnější nájem padesát vylosovaných chudých rodin. V tom druhém bydlení získá pětašedesát vybraných lidí bez domova. Vedení města považuje oba projekty za úspěšné. Programy převzaté ze zahraničí ale mají i velké kritiky.

Brno se zapojí do projektu Housing first, bude lidem bez domova pomáhat shánět nové bydlení

03699620_0.jpeg

Brněnští zastupitelé včera schválili zapojení do projektu Housing first, který řeší ubytovávání jedinců bez domova. Myšlenka programu spočívá v tom, že pokud se má člověk opětovně postavit na vlastní nohy, musí mít nejdřív kde bydlet. A data z měst, kde Housing first už funguje, ukazují, že se tento přístup vyplácí. Z ulic Amsterodamu, Lisabonu nebo třeba Vídně se takto daří dostat zhruba 80 procent klientů. Brno se zapojuje jako první město v Česku a po Maďarsku druhé ve střední a východní Evropě. Pro pilotní verzi jihomoravská metropole vyhradí 65 městských bytů. Možná se tak skutečně podaří „vyčistit ulice od bezdomovců“, jak v minulosti slibovalo už několik generací politiků. Více informací o principech tohoto přístupu, jeho finanční náročnosti a úspěšnosti hledejte na webu Housing First Guide.

„Z mého pohledu je to mimořádně demotivující pro lidi, kteří jsou v pořadníku třeba tři roky a opravdu si plní veškeré povinnosti, platí daně, vodí děti do školy, prostě se snaží. Ti takovouhle šanci nedostanou,“ kritizuje opoziční zastupitel Robert Kerndl z ODS fakt, že programy diskriminují dlouhodobé žadatele o městský byt. 

Vadí mu hlavně přístup zabydlování jednotlivců. Tito lidé podle něj nemají dostatečnou motivaci si bydlení udržet a změnit svůj život k lepšímu. „Valná většina těchto klientů jsou lidé závislí na drogách nebo na alkoholu, mají ve velké míře sebevražedné sklony a opravdu nemají základní sociální návyky,“ domnívá se.

Čtěte takéBrno jí dalo druhou šanci. Projekt Housing First pomáhá lidem bez domova sehnat bydlení

Armáda spásy volí jiný recept

Projekt Bydlení především, tedy Housing First, je určený právě lidem, kteří mají zdravotní nebo psychické problémy a jsou na ulici dlouho. Zjednodušeně se dá říct, že v čím horší situaci bezdomovec je, tím větší šanci na získání bytu s výhodnějším nájmem má. Přestože třeba dluží peníze, objasňuje zastupitel Martin Freund z hnutí Žít Brno, který má na magistrátu sociální programy na starosti.

„Kdybyste vyřadili všechny lidi, kteří mají nějaký dluh na nájemném ze sociálního bydlení, tak byste vyřadili ty úplně nejpotřebnější, tu nejohroženější skupinu,“ vysvětluje.

Kdybyste vyřadili všechny lidi, kteří mají nějaký dluh na nájemném ze sociálního bydlení, tak byste vyřadili ty úplně nejpotřebnější, tu nejohroženější skupinu.
Martin Freund z hnutí Žít Brno

Svůj byt zatím dostala asi třetina z plánovaného počtu jedinců. Kritici projektu se odvolávají na obdobný, ale přísnější projekt Armády spásy. Ten vsadil na takzvané tréninkové bydlení, zatím jím za pět let prošly desítky lidí. Po dvou letech v programu a po čekání v pořadníku dostali městský byt. 

Čtěte takéTréninkové bydlení ostravské Armády spásy připravuje bezdomovce na návrat do běžného života

V obou případech platili běžný nájem. Armáda spásy si do projektu vybírá rodiny, u kterých úspěch předpokládá, doplňuje za organizaci Pavel Kosorin. „Rychle se dostat zdarma do hezkého bytu chce asi každý. Ale musí tam být podmínka, že chtějí nejenom byt, ale chtějí změnit své pracovní vztahové návyky a jiné návyky spojené s užíváním toho bytu,“ zdůrazňuje.

Petice kvůli novým sousedům

Na podzim městský projekt Rychlé zabydlení vyhodnotí výzkumníci z Ostravské univerzity. Čtyřicet osm z padesáti zabydlených chudých rodin po roce prodloužilo nájemní smlouvu. Podle města je to větší úspěch, než čekalo. 

Brno vylosovalo první byty pro chudé rodiny. Inspirovalo se v Nizozemsku

02796745.jpeg

Brněnský magistrát dnes vylosoval padesát rodin ohrožených bezdomovectvím, které od města dostanou byty. Koncem července se do nich začne stěhovat prvních deset rodin, další se zabydlí do konce roku. Magistrát nájemníky vybíral z celkem 420 rodin s dětmi, převážně z ubytoven a vyloučených lokalit, kde platí vysoké nájemné.

Bez problémů se ale projekt neobešel. Petici kvůli jedné z romských rodin sepsali třeba obyvatelé Jabloňové ulice v Medlánkách. „Nejde o to, že je tady nechceme. Jejich dítě je ale hluchoněmé, nemůže se naučit žádnou řeč a jen huláká od rána do večera. A maminka se jednu dobu schovávala doma,“ vysvětluje důvody jeden ze signatářů Zdeněk Kučera.

„Tak jsme nasbírali nějakých 65 podpisů z 65 bytů, aby se aspoň něco začalo dít. Jediná odezva byla, že sem začala chodit IQ Roma, která to s námi řeší: ať jim řekneme, co je za nepořádek, že oni jim domluví. Ale oni stejně odejdou pryč a ta romská rodina si dál dělá, co chce.“

Sociální práce s klienty

Zastupitel Martin Freund z hnutí Žít Brno říká, že se sociální pracovníci snaží tuto i další situace řešit. Se dvěma zmíněnými projekty souvisí taky další programy určené na podporu inkluzivního vzdělávání, udržitelnosti práce nebo předcházení zadluženosti. Magistrát nebo neziskové organizace na ně získaly asi 400 milionů korun z evropských fondů. Výhrady má opoziční zastupitel Martin Říha z KSČM.

„Jde to vlastně povětšinou na vznik nových pracovních míst, ale ne pro lidi, kteří jsou v nouzi. Pro nás je ta filozofie trošku jiná. My bychom radši viděli, kdyby prostředky šly přímo na pomoc daným lidem,“ říká.

My bychom radši viděli, kdyby prostředky šly přímo na pomoc daným lidem.
Martin Říha z KSČM

Podle Martina Freunda jsou ale projekty postavené právě na sociální práci s klienty. O pokračování pilotních programů má být jasno v nejbližších týdnech po dokončení akčního plánu na vymýcení bezdomovectví. Zapojené by do něj měly být i organizace jako Armáda spásy nebo zástupci soukromé sféry.

Návod pak musí schválit zastupitelé ještě před podzimními volbami. Je totiž otázkou, jak se k sociální problematice bude stavět nové vedení města.