Brno vylosovalo první byty pro chudé rodiny. Inspirovalo se v Nizozemsku

„Jsem v podnájmu a mám dvě děti. Za jednopokojový, jeden byt přepažený na dva, platím 12 tisíc korun. Ve státních bytech se platí o hodně míň,“ říká Beata.

Město podle ní upřednostňuje hlavně lidi, kteří jsou ve výpovědi. „Musíme ještě čekat, uvidíme,“ dodává Beata, která v náručí chová jednu dceru a druhá u ní postává.

Mnozí lidé z ubytoven by se rádi přestěhovali do normálních bytů, kde jsou nájmy výrazně levnější. Jenže chudým z ghetta nikdo byt pronajmout nechce.

„Rozhodli jsme se, že nebudeme informovat sousedy v bytech, kam rodiny nastěhujeme, abychom ty rodiny nestigmatizovali,“ vysvětluje Martin Freund z hnutí Žít Brno.

Projekt nazvaný Rychlé zabydlení pochází z Nizozemska, kde je součástí strategie sociálního začleňování a postupné likvidace chudinských ghett a bezdomovectví. Podle Freunda je v této zemi úspěšný asi z 90 procent.

Peníze z nájemného získá přímo město

Byty budou vymalované a vybavené kuchyňskou linkou a základním nábytkem. Nájem činí 40 korun za metr čtvereční. Každá rodina dostane i sociálního pracovníka.

„Pracovník by měl rodinu minimálně jednou týdně navštívit a pracovat s ní především na udržení bydlení a vztahů se sousedstvím. Sociální práce by měla vycházet především z potřeb rodiny,“ dodává Freund.

Přestěhování do normální lokality je nejdůležitější pro děti a jejich vzdělávání, říká Libor Tománek, zástupce ředitelky 28. základní školy v Brně, kam chodí jen děti z vyloučených lokalit.

„Adresa - ubytovna - je pro nás nejhorší adresou, kde může dítě bydlet. Rodina, která bydlí v ubytovně, řeší problémy, které, pokud má relativně slušné ubytování, řešit nemusí,“ vysvětluje Tománek.

Do losování v Brně bylo zařazeno 420 rodin a do konce roku získá postupně bydlení v nové lokalitě 50 z nich. Nájem lidé zaplatí především ze sociální podpory a peníze bude inkasovat přímo město.