Dlužila 10 tisíc, málem přišla o děti a byt. „Už jsme to dali do kupy,“ raduje se Dana z programu Rapid Re-Housing

Program nazvaný Rapid Re-Housing neboli Rychlé zabydlení se podle radnice osvědčil. Roční nájemní smlouvu kvůli dluhům nakonec město neprodloužilo dvěma z padesáti rodin. Mezi odpadlíky málem patřila i rodina paní Dany Davidové. 

Když se před rokem do nového bytu přestěhovali, byl to pro ně šok. „Kritický,“ vzpomíná paní Dana.

Spali jsme všichni na jedné matraci: dva dospělí a dvě děti, neměli jsme ani postel.
Paní Dana

Dnes už je všechno jinak. „Dcera má svůj pokoj s přítelem, má tam skříň i postele. My taky. Už jsme to za rok, co tady bydlíme, dali jsme to trochu do kupy.“

Do školy už děti chodí

V bytě spolu s ní bydlí ještě čtyři její děti. Další dvě jsou z domu venku nebo v pěstounské péči. Samotná paní Dana práci zatím nehledala, je totiž znovu těhotná. Kromě mateřské, na kterou se chystá, jí ale pomáhají příspěvky na péči a také její přítel a taky přítel a spolubydlící její devatenáctileté dcery.

Brno vylosovalo první byty pro chudé rodiny. Inspirovalo se v Nizozemsku

• Upravit
• Smazat

Brněnský magistrát dnes vylosoval padesát rodin ohrožených bezdomovectvím, které od města dostanou byty. Koncem července se do nich začne stěhovat prvních deset rodin, další se zabydlí do konce roku. Magistrát nájemníky vybíral z celkem 420 rodin s dětmi, převážně z ubytoven a vyloučených lokalit, kde platí vysoké nájemné.

Právě kvůli finančním problémům Dana o byt málem přišla. Bez něj by pak přišla o své děti. Patřila totiž k největším dlužníkům programu Rychlé zabydlení. Díky pomoci sociálních pracovníků ale dokázala dluh přesahující deset tisíc korun splatit.

Jak připomíná, ani dětem se ještě před pár měsíci nedařilo nejlíp. „Taky měly absenci proto, že bylo málo peněz. Nechodily mi do školy. Teď už ale všechny řádně chodí.“

Ne všichni své dluhy uhradili

Do rodiny Dany Davidové pravidelně, vždy jednou týdně, docházel sociální pracovník Jan Milota. Vysvětluje, že nejčastěji spolu museli řešit peníze a nastavení dávek tak, aby asi desetitisícové nájemné dokázaly pokrýt.

Na hranici chudoby žije jeden a půl milionu Čechů. Ohroženi jsou hlavně samoživitelé

• Upravit
• Smazat

Nemají peníze na jídlo, bydlení ani na oblečení – takoví lidé bývají odkázaní na sociální dávky. Například paní Lucie je matkou pěti dětí a už dlouho nemůže najít práci. Těžko proto našetří na kauci na byt, a tak prozatím bydlí v azylovém domě v Jihlavě.

„Na začátku jsme nastavili systém přímých plateb dávek z úřadu práce přímo na účet pronajímatele. Po nastěhování do nájemní formy bydlení se dávky většinou dost rozkolísají. U paní Davidové se nám rozkolísaly výrazně s tím, že jsme asi tři měsíce nebyli schopní přijít na to, proč dávky na bydlení pokrývají pouze polovinu nákladů na bydlení,“ vzpomíná.

„Následně jsme na to přišli. Paní Davidová a její děti mají nějaké důchody, které se do dávek na bydlení započítávají z výrazné částky, a proto paní Davidová musela začít připlácet z těch svých důchodů něco, na co nebyla předtím zvyklá.“

Nakonec ale dluhy uhradila. Právě nulový dluh je hlavní podmínkou, aby rodiny v programu po roce mohly prodloužit nájemní smlouvu. Nedoplatky, které v jednu chvíli dohromady převýšily i tři sta tisíc korun, nakonec většina rodin uhradila. 

Nepovedlo se to nakonec jen dvěma. Dluhy v řádech desetitisíců korun po nich město vymáhá. Sociální pracovníci jim po vypadnutí z programu našli bydlení v azylových domech mimo Brno.