Nosorožík kapucínský nebo podivný tvor žijící v hlubinách studní. I Praha je pestrá přírodní džungle, tvrdí zoolog Ondřej Sedláček

6. srpen 2022

Dobrodružná výprava do městské džungle. Tak zní podtitul nového dokumentárního filmu tvůrců kolem režiséra Jana Hoška nazvaného Planeta Praha. Stejně se jmenuje i knižní průvodce nečekaně pestrou přírodou města. Na obou se podílel zoolog a ochránce přírody Ondřej Sedláček. Jak těžký byl pro vědce žánr filmu? A jaké nejpodivnější zvíře žije v Praze? A co znamená pražský bizár?

Byla v něčem tato práce pro vás jako spoluautora nová? Jiná?

Určitě. Já jsem vědec a ochránce přírody, takže jsem se dostal k žánru, který mi není úplně vlastní. Na druhou stranu tento film vzniká trošku jiným způsobem než klasické filmy, takže jsem se spoustu věcí přiučil. A doufám, že jsem prodal to, co jsem jako biolog prodat měl.

Je v knize něco, co se do filmu nevešlo, a obráceně?

V knize je spousta věcí, které se do filmu nevešly. Filmový formát dokáže zachytit různé emoce a podobně, ale těžko se tam dávají věci typu dlouhodobého vývoje společenstev nebo mykorhiza, což je jednoduše řečeno soužití hub a rostlin, tolik důležité pro fungování rostlin.

Čtěte také

V knize je spousta faktů, příběhy jsou dokončené, se spoustou podrobností. Jsou tam kapitoly botanické, zoologické, na kterých se podíleli ještě Jan Albert Šturma, Petr Šípek a David Storch. Nejlepší asi bude nejdříve zajít do kina a pak si přečíst knihu.

Jaký je nejpodivnější pražský živočich?

Petr Šípek třeba popisuje bezkrunýřku slepou, což je takový divný korýš, který pravděpodobně přežívá v hlubokých studních. Je to živočich, kterého nikdo z nás neuvidí. Ani já ne. Ale je opravdu zvláštní.

Překvapivě v hlavním městě najdeme například nosorožíka kapucínka. Mám na mysli brouka...

Ano, ten je vázaný svým vývojem na tlející biomasu, takže ho najdeme třeba v kompostech. Na to by si zahrádkáři měli dávat pozor, aby ho nerozházeli na záhonky. Poměrně známý kompost je v botanické zahradě Na Slupi, což je úplně v centru města. Je to úžasný brouk. 

Kde bychom mohli za soumraku spatřit našeho největšího brouka roháče obecného?

Ukazuje se, že v Praze je leckde. Opravdu hojně je na Petříně. Tam je takový palouček, kde se dá za soumraku pozorovat za teplých červnových dní. Končí to někdy začátkem července.

Čtěte také

O čem ve Vaší knížce pojednává oddíl Pražský bizár?

Jsou to takové pražské divnosti. Knihou jsme totiž také chtěli oslovit teenagery, ve kterých vidíme budoucí generace ochranářů. A ty musejí vědět, že ochrana přírody se nedělá jenom tak, že se někde natluče cedule a nechá se to všechno být... Naopak. Spousta rostlin je vázána na specifická místa, jako jsou třeba počůraná okolí hospod. Tak tato bizarní stanoviště jsme se v knize snažili popsat.

O velkých městech se mluví jako o tepelných ostrovech. Města ale mohou být ostrovy i v několika dalších významných. Jakých?

Ono se to nezdá, ale každý člověk, každá domácnost, celé město jako celek produkuje teplo. To znamená, že města jsou v průměru o několik stupňů teplejší než okolní krajina. Je to hodně znát v zimě, na což samozřejmě reagují živočichové i rostliny. Dneska není vůbec výjimečné najít kvetoucí pampelišku v polovině ledna. Nebo tady zimují ptáci, kteří v okolní krajině musejí migrovat.

Zároveň mohou být města i ostrovem v okolní krajině. To ve filmu ztvárňujeme tak, že vlastně příroda města je neobyčejně pestrá. Když pojedete z Prahy do Polabí, zjistíte, že se najednou ocitáte v krajině, která je uniformní, homogenní, nudná. Když se ale procházíte Prahou, vidíte, jak se na malém prostoru mění. Vidíte skály, staré parky, staré stromy, nebo naopak strženou půdu, což může rostlinám a živočichům evokovat písčiny. Příroda je neobyčejně pestrá, a je to tedy ostrov v okolní krajině.

Zároveň je ale i toto město plné ostrovů. Když se na to podíváme z pohledu třeba nějakého druhu, který je vázán na stromy, tak ten žije, řekněme, ve Stromovce. Další ostrov jeho biotopu je ale někde za řekou, kam se on přes betonovou džungli nemůže úplně snadno dostat

Kolik je v Praze ptáků? Jak se dostali do krčské nemocnice mufloni? A proč jsou kriticky nebezpeční pro motýli? Jsou biotopy ostatních měst podobné tomu, jako má Praha? V čem je Praha výjimečná? Jak obrovské je druhové bohatství v subsaharské Africe? A jaký problém pro přírodu představuje požár v Českém Švýcarsku? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Související