Aby tady rostly i za 100 let. KRNAP uskladňuje semena ohrožených rostlin, v genové bance jich má statisíce

Ludmila Harčariková, která má genovou banku Krkonošského národního parku na starosti, mi ukazuje zdejší mrazáky. V nich jsou vyrovnané na první pohled běžné sklenice. Jejich obsah je ale vzácný. Na víčkách jsou napsané letopočty a uvnitř semena i těch nejohroženějších krkonošských rostlin, které ani jinde nerostou.

11 fotografií

„Prioritní jsou endemity Krkonoš, případně České republiky. Jde třeba o jestřábníky,“ ukazuje Ludmila Harčariková. Kromě mrazáků jsou semena uskladněná i v lednicích. Ochranáři z KRNAPu je sbírají například na Sněžce nebo v Obřím dole. Pak je vyčistí a vysuší.

Semena tady odborníci pravidelně testují, třeba jejich klíčivost. To dělají i v termostatu, kde je nasimulované prostředí reálných lokalit. Některé rostliny jsou vysazené v genové zahradě, která je u budovy s laboratořemi a kde jsou k vidění i kousky, které jsou jinak jen v nadmořské výšce okolo 1600 metrů, například rozrazil chudobkovitý.

Moderní technologie a postupy

„Rostlin v Krkonoších sice přibývá, ale nejsou to ty rostliny, které bychom chtěli. Klimatická změna se projevuje i tím, že je delší vegetační sezona a v hřebenových partiích je obrovské množství návštěvníků, s nimiž se tam dostávají i semínka rostlin. V hřebenových polohách pak přibývají rostliny nižších poloh, které tam neradi vidíme,“ popisuje František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd.

František Krahulec|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

V genobance KRNAPu dnes mají vzorky od 129 druhů rostlin. Vize je totiž taková, že by uskladněná semena jednou mohla rostliny pomoci do přírody vrátit. Zní to celkem jednoduše, v praxi by byl ale takový postup složitější a fungoval by jen u některých druhů.

Při zkoumání rozmanité krkonošské flóry i proto vědci používají také moderní technologie, jako třeba analýzu DNA. „Umíme určovat jemné kořínky podle obsahu DNA. To nebylo ještě před 20 lety vůbec představitelné,“ uzavírá František Krahulec.