Aby tady rostly i za 100 let. KRNAP uskladňuje semena ohrožených rostlin, v genové bance jich má statisíce
Krkonošský národní park neustále rozšiřuje svou genetickou banku. Má v ní uskladněné statisíce semen rostlin, které ochranáři sebrali na různých místech našich nejvyšších hor. V nenápadné budově poblíž centra Vrchlabí jsou zakonzervovaná i semínka těch nejohroženějších druhů. Je to jakási poslední záchrana pro případ, že by některé rostliny z Krkonoš úplně vymizely.
Ludmila Harčariková, která má genovou banku Krkonošského národního parku na starosti, mi ukazuje zdejší mrazáky. V nich jsou vyrovnané na první pohled běžné sklenice. Jejich obsah je ale vzácný. Na víčkách jsou napsané letopočty a uvnitř semena i těch nejohroženějších krkonošských rostlin, které ani jinde nerostou.
„Prioritní jsou endemity Krkonoš, případně České republiky. Jde třeba o jestřábníky,“ ukazuje Ludmila Harčariková. Kromě mrazáků jsou semena uskladněná i v lednicích. Ochranáři z KRNAPu je sbírají například na Sněžce nebo v Obřím dole. Pak je vyčistí a vysuší.
Semena tady odborníci pravidelně testují, třeba jejich klíčivost. To dělají i v termostatu, kde je nasimulované prostředí reálných lokalit. Některé rostliny jsou vysazené v genové zahradě, která je u budovy s laboratořemi a kde jsou k vidění i kousky, které jsou jinak jen v nadmořské výšce okolo 1600 metrů, například rozrazil chudobkovitý.
Moderní technologie a postupy
„Rostlin v Krkonoších sice přibývá, ale nejsou to ty rostliny, které bychom chtěli. Klimatická změna se projevuje i tím, že je delší vegetační sezona a v hřebenových partiích je obrovské množství návštěvníků, s nimiž se tam dostávají i semínka rostlin. V hřebenových polohách pak přibývají rostliny nižších poloh, které tam neradi vidíme,“ popisuje František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd.
V genobance KRNAPu dnes mají vzorky od 129 druhů rostlin. Vize je totiž taková, že by uskladněná semena jednou mohla rostliny pomoci do přírody vrátit. Zní to celkem jednoduše, v praxi by byl ale takový postup složitější a fungoval by jen u některých druhů.
Při zkoumání rozmanité krkonošské flóry i proto vědci používají také moderní technologie, jako třeba analýzu DNA. „Umíme určovat jemné kořínky podle obsahu DNA. To nebylo ještě před 20 lety vůbec představitelné,“ uzavírá František Krahulec.
Související
-
Zábrany fungují dokonale, říká mluvčí Krnapu. Turisté se chovali na Sněžce neukázněně
Sítě od poloviny černa vytváří jasnou zábranu mezi prostorem pro veřejnost a prostorem pro přírodu.
-
Dejme přírodě šanci si od lidí odpočinout, jednou nám to hezky vrátí, říká šéf krkonošského parku
Jaká pravidla bychom měli při výletech do přírody dodržovat? V Krkonoších mají například obavy z parkování aut mimo parkovací plochy.
