Život s Bohem II. Jak se v Česku žije řeholníkům?
Řeholníci a kontakt s rodinou? Psaní dopisů a návštěva 5 dnů v roce versus každodenní telefonáty
Theofan, Jakub a Kliment jsou řeholníci, kteří složili doživotní sliby a zavázali se žít podle pravidel jednotlivých řádů. Trapista Theofan se může s rodinou vidět jen pět dnů v roce, nejčastějším kontaktem jsou dopisy. Dominikán Kliment a augustinián Jakub mají pravidla volnější. Poslechněte si závěrečný díl velikonoční série Radiožurnálu.
Theofan je v řádu cisterciáků přísné observance 15 let. S více než 20 dalšími mnichy bydlí v odlehlém Opatství Nový Dvůr na Toužimsku.
Z uzavřeného komplexu, kde je i výrobna hořčice nebo kosmetiky, vychází jen naprosto výjimečně. Když jde volit, k lékaři nebo když potřebuje vyřídit něco pracovního.
Čtěte také
„Většinou jezdíme ven z kláštera ze zdravotních důvodů, nebo když jedeme za nějakou pracovní povinností. Vždy odjíždíme s opatovým požehnáním,“ vysvětluje trapista Theofan.
Návštěva pět dnů ročně
Přímo vyjet za rodinou mimo klášter není v běžných situacích možné. Rodiče nebo sourozenci ale můžou dorazit na krátkou návštěvu přímo do opatství, je tam pro ně připravené ubytování.
„Každý bratr má pět dní ročně, které může věnovat návštěvě rodiny. Ta přijede na náš dům pro hosty. Pokud už jsou třeba rodiče velmi staří, tak za nimi můžeme vyjet, ale to jsou spíš výjimky,“ přibližuje život řádu Theofan.
Jeho nejčastější komunikace s blízkými je skrze dopisy. Mobilní telefon a další techniku má, ale k soukromým účelům je nepoužívá: „Především jsou to nástroje, které používáme pro práci. Dneska už bychom se bez toho neobešli, ale pro osobní kontakt a právě pro kontakt s blízkými, se snažíme tyto nástroje omezovat.“
Mniši a zpravodajství
Mniši do určité míry sledují přes internet i domácí a světové dění.
„Z informačního hlediska jsme v dostatečném kontaktu, aby se k nám dostalo všechno, co potřebujeme vědět. Když jsou to opravdu velké události, tak je potřeba se na tento úmysl zvlášť modlit,“ doplňuje Theofan a opakuje, že se komunita snaží najít rozumnou míru komunikace s okolím.
Čtěte také
„Klášter je na samotě uprostřed lesů. Snažíme se držet vzdálenost od běžné komunikace s lidmi. Je potřeba také bránit, aby do kláštera příliš nepronikal právě internet nebo ostatní média,“ dodává.
Mazlíčka raději ne
40letý dominikánský bratr Kliment je v jiné situaci, rodinu pravidelně navštěvuje a s blízkými si často telefonuje. „K uzavřeným řádům mám obdiv a vím, že bych to tam nezvládl. A oni se mnou,“ usmívá se kněz.
Řídí auto, má v užívání chytrý telefon i počítač. „Techniku mám středního stáří. Musí to být použitelné a musí to fungovat. Oslňovat nějakou poslední generací ale nemusím,“ vysvětluje cestou do barokního refektáře, tedy do někdejší jídelny, kterou už dnes dominikáni v klášteře na pražském Starém Městě využívají jinak.
„Dnes je to taková přednášková síň na různé kulturní akce nebo debaty. Chtěl jsem vám tady ukázat ten náš symbol pejska, to je takový dominikánský emblém,“ ukazuje na fresku s malým černobílým psem.
„Domácí zvířata bychom teoreticky mít mohli, ale bratři by mě roznesli v zubech. Tady na to není prostor. Podívejte, ten malý trávník, to by byl pes chudák. Možná nějaký papoušek by to zvládl, ale možná by mu někdy hrozilo uhynutí hlady,“ směje se dominikán Kliment.
Splnil život řeholníka jeho očekávání? „Jsem od konce roku čtyřicátník, tak nevím, jestli můžu úplně bilancovat. Ale jo. Tak, jak to je, je to dobré,“ usmívá se na takzvané faře, tedy v místnosti, kde přijímá v klášteře v pražské Dominikánské ulici hosty.
V ČR působí 574 řeholníků
- 107 salesiánů
- 93 premonstrátů
- 39 jezuitů
- 37 františkánů
- 31 dominikánů
- 30 kapucínů
- 23 trapistů
- 11 augustiniánů
- další žijí v celkem 32 mužských řeholních institutech
Zdroj: Katalog řeholních institutů v ČR, leden 2025
„Že nebudu mít rodinu a děti, to jsem přijal. To ale neznamená, že je to věc, která by mě k těm otázkám vnitřně nějak nevracela. Je to prostě sázka na to, že Bůh ví, co dělá, co po člověku chce,“ uzavírá povídání Kliment, který vstoupil do kláštera v roce 2010 po vysoké škole.
Naplnění v Bohu
Třetí řeholník, člen řádu svatého Augustina, Jakub je v komunitě devět let, oslavil 28. narozeniny. S rodinou a blízkými může být v každodenním kontaktu.
Hábit obléká jen v situacích, které se týkají jeho práce. V komplexu augustiniánského řádu kousek od Malostranského náměstí ukazuje místnosti, kam chodí v neděli děti na náboženství.
„U mě samozřejmě otázka rodiny a dětí proběhla. I když může člověku chybět ta blízkost ženy a blízkost dětí, tak nakonec tady tato veškerá blízkost se nachází ve farnících, v bratřích, a především v Bohu,“ přibližuje svůj pohled Jakub a doplňuje:
„Ono je to taky o přizpůsobení se. I když ta samotná očekávání třeba nejsou splněna tak, jak bychom si představovali my, tak nás to naplňuje jiným způsobem. Bůh vymyslí svou cestu ke každému.“
Seriál Život s Bohem II navazuje na loňskou reportážní sérii se třemi řádovými sestrami Bonaventurou, Virginií a Josefkou.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
