Úspornost domácností a průmyslu je obrovsky důležitá. Trump možná výrazně přispěl dekarbonizaci, poukazuje sociolog Prokop

Vy jste včera vydali detailní studii, ve které jste počítali možné dopady zavedení druhé fáze emisních povolenek ETS 2. Tyto povolenky se mají vztahovat právě na dopravu a také na vytápění. Dá se tato studie využít pro to, aby se přesněji odhadly dopady, kdyby kvůli Blízkému východu dál rostly ceny paliv?

Zaprvé, možná zní teď zvláštně zabývat se ETS, která zdražuje věci, když to zdraží samo. Donald Trump přispěl dekarbonizaci možná docela výrazně, protože jsme si ověřili, že obnovitelné zdroje a úspornost domácnosti, úspornost průmyslu je obrovsky důležitá pro evropskou ekonomiku.

Jsou analýzy, které ukazují, že zhruba třetinu cenového šoku pohltilo to, že Evropa posílá obnovitelné zdroje, že není tak závislá na fosilních zdrojích. Takže směřuji k tomu, že pokud se krize vyřeší – a doufejme, že se vyřeší ta íránská –, potom je to spíš poučení nepolevit ve snaze o posílení úspornosti a posílení obnovitelných zdrojů, omezení závislosti jak na Rusku, tak na Blízkém východě. Takže se k tomu asi vrátíme.

V minulých letech jsme ve výzkumu Život k nezaplacení viděli, že s rostoucími cenami energií se lidé snaží na energiích šetřit. Dá se čekat něco podobného v případě benzínu a nafty – že by lidé omezili cesty autem, méně by tankovali? Je vůbec něco takového reálné?

My jsme viděli ve výzkumu, že tam probíhá omezení, ale jsou tam samozřejmě dva typy spotřeby. Jedna je volnočasová, že jedete daleko autem na dovolenou apod. A druhá, to jsou lidé, kteří opravdu na vesnicích jezdí do práce a omezit tomoc nemůžou. Což redukuje možnost to omezit.

Čtěte také

Ekonom Bezděk: Nad fiskálními pravidly je velký otazník. Vláda mohla závazky k odpovědnosti naplnit

Teď stát samozřejmě musí přemýšlet, jak na to reagovat. Některé státy snižují cenu veřejné dopravy nebo ji dávají zadarmo – jako Austrálie. Nebo posilují spoje do míst, která jsou odlehlá. Dá se na to reagovat tím, že se opravdu pomůže v místech, která jsou hodně závislá na typech vytápění a budou zasažená jak iráckou krizí, nebo potom třeba ETS 2. Takže se jim pomůže s tím, aby změnily zdroje vytápění.

Prostředky, které třeba stát vybere spotřební daní díky krizi anebo v případě ETS povolenkami, tak se využijí na změnu zdrojů energií, na zateplení. To je nejchytřejší způsob.

Jaké jsou další možností, jak krizi řešit? A při jakém scénáři by česká vláda měla zakročit plošně? Poslechněte si názory Daniela Prokopa, bývalého člena Národní ekonomické rady vlády.