Práce s motorovou pilou, výroba hořčice, výuka i křty nebo pohřby. Dny řeholníků jsou pestré

12 fotografií

„Dneska večer čekám snoubence a to je vždycky radost,“ začíná popisovat na zahradě kláštera v pražské Dominikánské ulici své pracovní plány bratr Kliment. Má na starosti přípravy snoubenců na manželství. Dělá také křty a bohoslužby, je administrátorem farnosti u svatého Jiljí.

Míří do sakristie kostela, kde visí dominikánské hábity šité na míru. U háčků jsou bílé cedulky se jmény fr. Blažej, fr. Martin nebo fr. Metoděj. Zkratka „fr“ znamená fráter, latinsky bratr. „Ukážu vám jednu svou specialitku,“ usmívá se Kliment a odemyká jednu ze skříněk.

Hábity dominikánů, kostel sv. Jiljí v Praze|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

Pyšně vyndává hostie, které nemají velikost mince, ale lázeňské oplatky. „To je na nedělní bohoslužbu. Tyhle hostie mám z Francie, jejich velikost je unikátní. A mají i hrubší, chlebovitější chuť. Okoštujte,“ nabízí kněz a ze skříňky vytahuje další specialitu. Nerezové krájecí kolečko na pizzu.

„Naříznu si pizza nožem takové dílky a ty potom rozlámu a rozdávám to jako svaté přijímání. Je to jakoby z jednoho chleba, záleží mi na tom,“ chválí si velké hostie a začíná mluvit o mladých lidech, kteří jsou podle něj na takové věci velmi citliví. „Je to mocné znamení pro mladé,“ myslí si bratr Kliment.

S mladými se potkává jako školní kaplan také na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde působí dva dny v týdnu. „Vyučuji tam hodiny náboženské nauky a starám se o duchovní program. Pořádáme i různé duchovní výjezdy, například do Říma.“

Dominikán bratr Kliment Mikulka ukazuje velikou hostii|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

Augustiniánský učitel Jakub

Ve škole tráví čas i augustiniánský bratr Jakub. Náboženství učí ve Škole sv. Augustina v Praze 4. Je tam mateřská i základní škola a také gymnázium. 28letý Jakub má na starosti necelých 200 dětí.

Augustinián Jakub učí náboženství ve Škole sv. Augustina v Praze 4|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

„Jsem jeden z mála učitelů, který učí všechny tři stupně. Mám i přípravu na první svaté přijímání,“ popisuje své pracovní povinnosti. Jako jáhen také křtí, káže nebo oddává a pohřbívá.

Asi 150 kilometrů na západ od Prahy žije mnich Theofan, který si vybral přísný řád trapistů. V Opatství Nový Dvůr na Toužimsku žije přes 20 mnichů, kteří mají rozdělené pracovní role. Pečou si vlastní chleba, pěstují si ovoce a zeleninu.

„Zahrada se každým rokem rozrůstá. Teď uvažujeme o tom, že budeme mít i vytápěný skleník, protože naše spotřeba například salátů je opravdu obrovská. Chceme mít možnost mít vlastní zeleninu i v zimě,“ zmiňuje plány Theofan, který je u trapistů 15 let.

Trapisté a míchání krémů

„Deset let jsem byl zodpovědný za výrobu štěpky, kterou v opatství topíme. A celkem obstojně jsem se naučil s motorovou pilou. Poslední dobou dělám hlavně takzvané probírky. Kácím v našem lese malé stromy a připravuji terén pro novou výsadbu,“ přibližuje svou práci Theofan, který se před cestou do lesa převléká z hábitu do montérek.

Část trapistických mnichů vyrábí hořčici, v opatství mají mniši i kosmetickou laboratoř, kde vyrábějí a prodávají přírodní mýdla a krémy|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

„Je pravda, že dřív se v hábitech i pracovalo. Ale kdybych v něm dělal mezi stromy s motorovou pilou, tak si myslím, že by toho z něj moc nezbylo. I solidní montérky to občas odnesou,“ směje se.

Trapisté se snaží být maximálně soběstační, nově mají v areálu třeba solární panely. „Většina bratří dělá v klášteře zaměstnání, která předtím nikdy nepotkala,“ naráží na stírání původních profesí Theofan. V opatství mají mniši i kosmetickou laboratoř. Vyrábějí a prodávají přírodní mýdla a krémy.

Na e-shopu si pokládají otázku, proč vyrábí kosmetiku, když se jejich život vyhýbá marnivosti světa. „O beauty rituálech dnešních žen toho víme pramálo. Kosmetické produkty a mnišská produkce ale rozhodně nejsou v rozporu. Cílem není jen péče o krásu, ale také o zdraví,“ sdělují zákazníkům.

Hořčice pro restaurace

Na sociálních sítích řádu je možné najít fotku jednoho z bratrů, který zrovna kontroluje míchání kosmetického krému ve velkém nerezovém přístroji, kterému se říká homogenizátor. V laboratoři se také krájí hotová mýdla.

Další část trapistických mnichů vyrábí hořčici, jedna má přímo název trapistická. 35letý bratr Theofan pyšně vyjmenovává odběratele. „Máme desítky odběratelů a na některé jsme zvláště hrdí. Hořčice například dodáváme do jedné pražské michelinské restaurace a také do jedné belgické,“ vyzdvihuje spolupráci a doplňuje, že většinu všech produktů trapisté prodávají ve Francii nebo Německu.

Řeholníci hospodaří dohromady, mají společný účet a nic nevlastní. „Složili jsme slib chudoby. Nevlastníme ani vlastní oděv, říkáme, že je v užívání toho a toho bratra,“ vysvětluje trapista Theofan, který opouští areál na Toužimsku minimálně. Jen v případě návštěvy lékaře nebo když jsou volby.

Všechny peníze jdou vždycky na společný účet. To je základ našeho života, že jsme bratři, a tím pádem veškerý náš majetek je společný, vysvětluje augustinián Jakub|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

Společný účet a měsíční kapesné

Přímo kapesné pak dostává augustinián Jakub a dominikán Kliment. Jde o měsíční částku v řádu tisícikorun. „Je to na cestování, na stravu a na nějaké ponožky, když je člověk potřebuje. Větší výdaje je potřebné konzultovat s představeným,“ vtipkuje Kliment, kterému situace vyhovuje. „Nemít nic? Nic nevlastnit? Vede to člověka k tomu, aby na ničem nelpěl.“

Jakub, který pracuje ve škole, ho doplňuje. „Samozřejmě všechny peníze jdou vždycky na společný účet. To je základ našeho života, že jsme bratři, a tím pádem veškerý náš majetek je společný,“ uzavírá třetí díl seriálu Život s Bohem augustinián Jakub.

Středeční reportáž bude o tom, jak řeholníci tráví svůj volný čas. Nalaďte si Radiožurnál v 8:50.