Zrušení poplatků povede k destrukci médií veřejné služby, říká Baxa. Musí vyjít s tím, co mají, oponuje Vondráček

„V první řadě jsme chtěli řešit nespravedlnosti nastolené minulou změnou a vrátit stav před rok 2025. Je naprosto neakceptovatelné, aby firmy byly zatíženy ještě navíc a platily podruhé za své zaměstnance, kteří už platí sami za sebe jako občané,“ vysvětluje předseda strany Svobodní a člen poslaneckého klubu SPD Libor Vondráček.

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda navrhne zrušení části koncesionářských poplatků. Chce také odstranit zvyšování o inflaci

Podle opozice jde však o snahu o ovládnutí médií veřejné služby, s čímž se ztotožňuje i člen výboru pro mediální záležitosti z ODS Martin Baxa: „Považuji to za jednoznačně definovaný první krok na cestě k destrukci médií veřejné služby slovensko-maďarského modelu – tedy ovládnutí těchto médií a vytvoření poslušné státní televize a státního rozhlasu.“

Podle něj je návrh neprojednaný a obsahuje řadu nepřesností. „Návrh ještě není veřejný, je ale varující, kolik nesmyslů obsahuje. Například to, že mediální novela zavedla poplatky pro všechny firmy. To není pravda. 200 tisíc právnických osob bylo od poplatků osvobozeno,“ říká Baxa.

Podle něj je zjevné, že média veřejné služby jsou nové vládní koalici nepohodlná. „V první fázi chtějí, aby byla média poslušná. Chtějí jim sebrat miliardy korun, tím je podvázat a způsobit jejich vnitřní zastavení. A pak přijde na řadu poslední rána v podobě zrušení poplatků,“ naznačuje možný vývoj.

O kolik peněz média přijdou?

Podle Libora Vondráčka však nelze přesně vyčíslit, o kolik financí Český rozhlas a Česká televize návrhem přijdou, přestože jsou počty firem, seniorů, zdravotně postižených občanů i dětí známé.

„Pokud by se ale vrátila původní definice, tedy že poplatek se váže na vlastnictví přijímače schopného zachytit televizní signál, a ne jen na připojení k internetu, mohl se mezitím počet lidí, kteří signál tímto způsobem přijímají, snížit,“ vysvětluje.

Čtěte také

Poplatky fungují, tak proč je měnit? Jejich zrušení je ruská ruleta s nezávislou žurnalistikou, říká švédský novinář

Český rozhlas získal zmiňovanou novelou zhruba 400 milionů korun. Podle propočtů by však jen na základě návrhů, o nichž mluvil Tomio Okamura, přišel minimálně o 700 milionů korun. O návrat k původnímu stavu by tak nešlo. Podle Vondráčka by ale Český rozhlas měl reagovat podobně jako jiné státní instituce.

„Nikdo z nás si peníze netiskne. Každý, kdo dostává peníze od občanů, koncesionářů nebo daňových poplatníků, musí vyjít s tím, co má. Média jsou tady pro občany a musejí se přizpůsobovat tomu, kolik jim občané dávají prostředků. Věřím, že když se dokázali uskromnit na státních úřadech a na ministerstvech, dokážou i média díky technologickému vývoji fungovat efektivněji,“ argumentuje předseda strany Svobodní.

Podle Baxy je však srovnání se státními institucemi absurdní. „Žádný státní úřad nepřišel při škrtech o třetinu finančních prostředků. Je absurdní tvrdit, že se to zvládne, jako by šlo o nějakou obyčejnou firmu. Týká se to médií veřejné služby zřízených zákonem, které mají v naší společnosti jasnou pozici,“ oponuje.

Média veřejné služby – pilíř společnosti

Zároveň však uznává, že projednávání mediální novely trvalo dlouho a že nebylo optimální přistoupit k ní až ve volebním roce. „Mediální legislativa se otevřela po deseti letech, média veřejné služby už měla za sebou těžkou inflaci, 15 let nezvedání poplatků, v důsledku čehož přestávala plnit služby, které jim ukládá zákon a kodexy,“ rekapituluje Baxa.

Čtěte také

iROZHLAS

Ve vládě panuje chaos. Hrozí, že koncesionářské poplatky nahradí paskvil, kritizuje poslanec Talíř

„Proto jsme se nakonec rozhodli nově definovat poplatníka a zvýšit poplatky. Projednávání ale trvalo dlouho i kvůli obstrukcím ANO a SPD. Cíl, aby média veřejné služby mohla naplňovat funkce pro všechny posluchače a diváky, však byl splněn,“ hájí postup minulé vlády.

Úder proti médiím veřejné služby tak podle Baxy nakonec v důsledku poškodí všechny – odpůrce, příznivce i ty, kterým je to lhostejné. „Média veřejné služby tady mluví ke všem, ať už to jsou velké sportovní události, nebo krizové situace. Nakonec k nim každý najde cestu, byť třeba nepravidelně.“