Nebál bych se říci, že je to výplod umělé inteligence, říká novinář k návrhu zákona o zrušení koncesionářských poplatků

První reakce vycházely z toho, co zaznělo na úterní odpolední tiskové konferenci ministra kultury a dalších politiků koaličních stran. V tuto chvíli už je ale dostupný celý text návrhu zákona i jeho důvodová zpráva. Ukazuje se, že změny se nemají týkat jen financování, ale také definice veřejné služby. Jak se má změnit?

Návrh jsem si pečlivě pročetl a musím souhlasit s vaším generálním ředitelem, který včera (v úterý) v České televizi prohlásil, že jde o právní paskvil, protože ten zákon neobsahuje spoustu věcí, které obsahuje současný zákon.

Nejsou tam definována například regionální studia Českého rozhlasu a České televize, není tam definováno, jakým způsobem mají Česká televize a Český rozhlas vysílat, nemají tam zákonem ujištěno, že můžou využívat terestrické vysílací sítě, což je naprostý základ pro vysílání.

Čtěte také

Poplatky fungují, tak proč je měnit? Jejich zrušení je ruská ruleta s nezávislou žurnalistikou, říká švédský novinář

Není tam řečeno, jakým způsobem budou putovat peníze ze státního rozpočtu na účty České televize a Českého rozhlasu, a tak bych mohl pokračovat. Je to opravdu spíchnuté horkou jehlou, až bych se nebál říci, že to je možná výplod umělé inteligence.

Z toho, co říkáte, že tam třeba chybí zmínky o vysílacích sítích, mohlo by to vést k tomu, že by třeba Český rozhlas nebo Česká televize mohla přijít o místa v multiplexu nebo o vysílače, o vysílací frekvence?

Je to teoreticky možné, protože ve chvíli, kdy ztratíte zákonnou povinnost vysílat terestricky, tak pokud by přišel jiný zájemce, který by chtěl obsadit tyto terestrické sítě a zaplatil by více, tak by ho samozřejmě operátor vzal radši než Českou televizi nebo Český rozhlas.

Zmínil jste se o tom, že v návrhu nového zákona není zmínka o regionálním vysílání, tedy v případě Českého rozhlasu o regionálních studiích. Co to pro ně může znamenat?

Ve chvíli, kdy by Český rozhlas přišel o významnou část rozpočtu, což 400 milionů ročně je celkem dost, tak by mohl začít omezovat toto regionální vysílání, aniž by tím porušil zákon. A současná vláda by mohla tlačit na Český rozhlas, aby omezoval svoje vysílání.

Čtěte také

iROZHLAS

Ušité horkou jehlou, říká o návrhu na zrušení poplatků Zavoral. ‚Chybí záruka nezávislosti‘

To znamená, že ve chvíli, kdy máte ze současného zákona vysílat ve všech krajských městech, máte 14 regionálních okruhů, které už teď částečně spolupracují a vždycky dva kraje vysílají společně...

Pardon, já se omlouvám, ale tak úplně to není, že by dva kraje vysílaly společně. Je tam společné vysílání regionálních stanic, ale jinak třeba zpravodajství má každá stanice své.

Ano, ale 24 hodin denně nevysílají jednotlivá krajská studia samostatně, část programu je společná. Takže ve chvíli, kdybyste přišli o značnou část peněz a zákon by vám nestanovil provozovat regionální studia ve všech krajích, tak by samozřejmě vedení Českého rozhlasu, a nemusel by to být současný generální ředitel, mohlo přistoupit k tomu, že by jednotlivá regionální studia začalo rušit.

V důvodové zprávě k návrhu nového zákona autoři argumentují, že současný stav, tedy „současné zákony o České televizi a Českém rozhlase, neodpovídají plně změněnému mediálnímu prostředí, ve kterém veřejnoprávní média již nepůsobí pouze jako tradiční provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání, ale současně jako významní poskytovatelé obsahu prostřednictvím digitálních a online platforem“.

Jak se s tím ten nový návrh vyrovnává? Jak upravuje působení médií veřejné služby na internetu nebo třeba tvorbu podcastů, což bylo téma debat loni v souvislosti se zvyšováním poplatků?

Čtěte také

iROZHLAS

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média ve světě a jaké mají jednotlivé varianty výhody a nevýhody

Je to jednoduché, nijak, prostě nijak to tam neřeší.

Myslím si, že Česká televize a Český rozhlas velice dobře reagují na proměny mediálního světa a je to vidět na úspěšnosti jejich digitálních služeb. Myslím si, že tady je snaha nějakým způsobem i tyto služby omezit a udělat nějakou úlitbu komerčním médiím, která samozřejmě nejsou úplně ráda, že v digitálním světě jsou veřejnoprávní média úspěšná a berou část publika komerčním projektům, které by na tom vydělávaly peníze z reklamy.

Pokud jde o financování České televize a Českého rozhlasu, ten nový zákon chce zavést pevný příspěvek ze státního rozpočtu s tím, že je tam ustanovení o automatické valorizaci. Takovéto řešení zbavilo by média veřejné služby tlaku politiků? Je to dostatečná pojistka?

Víte, bylo by to hezké, kdyby to bylo stanoveno ústavním zákonem, ale pokud je to v zákonu, který může být schválen prostou většinou Poslanecké sněmovny, tak to není žádná jistota do budoucna. To může jakákoliv většina ve Sněmovně změnit, upravit. Tím, že přejde financování Českého rozhlasu a České televize pod státní rozpočet, tak ztrácí tato média svoji nezávislost a jsou vlastně vystavena vůli jakékoliv vlády, která bude u moci.

Od loňského srpna platí Evropské nařízení o svobodě médií, označované zkratkou anglického názvu EMFA. Toto nařízení kromě jiného stanovuje, že financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb musí vycházet z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií, že má zaručit, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné, předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se rozvíjet.

Čtěte také

Jasně daná kritéria anebo otevření diskuze? Poslechněte si debatu politiků o médiích veřejné služby

Může v tomto směru ten návrh zákona o veřejnoprávních médiích, tak jak ho v úterý předložila vládní koalice, obstát?

Myslím si, že úplně ne, protože i když je tam inflační doložka, tak je tam napsáno, že zároveň první navýšení v závislosti na inflaci má přijít v roce 2028.

Prostředky, které zákon dává České televize a Českému rozhlasu, odpovídají jejím příjmům z poplatků v roce 2024. To znamená, že tady máme čtyři roky mezitím, kdy se bude zvedat inflace, ale vůbec během těch čtyř let vlastně nedojde k navýšení.

Zároveň se vracíme do situace sice z roku 2024, ale fakticky z roku 2008 pro Českou televizi a 2005 pro Český rozhlas, protože loňské navyšování poplatků proběhlo po 18, respektive 20 letech, kdy se nenavyšoval, a během té doby byla inflace rapidní.

Jaké sociální dopady představuje vysoký počet lidí, kteří pobírají tzv. minimální důstojnou mzdu za práci? A proč chce šéf diplomacie Petr Macinka oživit téma přesunu české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma? Poslechněte si celou polední publicistiku s Tomášem Pancířem.