Ekonom Křeček: V případě dlouhé blokády Hormuzského průlivu mohou explodovat ceny. Vláda se chová uvážlivě

Podle jedné z analýz se válka v Íránu propíše do české ekonomiky růstem inflace od dvou desetin do bezmála dvou procentních bodů. Je jasné, že v závislosti na tom, jak dlouho bude trvat, ale přesto je to poměrně velké rozpětí. Kam byste se v tom intervalu přiklonil vy?

To rozpětí vyjadřuje, že nevíme, co se přesně stane. V tuto chvíli samozřejmě sledujeme situaci, vidíme tady napětí především na komoditním trhu – u ropy, u zemního plynu, pomalinku se nám to přesouvá do hnojiv, do cen potravin. Samozřejmě se vytváří inflační tlaky u rychloobrátkového zboží, kam se víc propisuje cena lodní přepravy, ale postupně to může zasáhnout i zboží dlouhodobější spotřeby. Takže to, že inflační tlak vzniká, je zřejmé.

Čtěte také

Tankerová tepna přiškrcena. Hormuzský průliv může podle experta Írán zaminovat

To, že bude o to silnější, čím ta situace potrvá déle, to je také všem jasné, ale jak silně projde naší ekonomikou, to v tuto chvíli málokdo může s přesností říci. Obecně vstupujeme do té pozice v dobré situaci, inflaci máme pod cílem 1,4 procenta, takže nějaký příliv inflačních tlaků sneseme už jenom proto, že jsme opravdu v dobré výchozí situaci.

Není to jako před čtyřmi lety za dob covidu, kdy to tady bylo napěchované a kdy se pumpovaly peníze do ekonomiky. Teď je lepší situace, ale ta inflace může skutečně být touto situací zažehnuta.

Pokud by šlo opravdu jen o krátkodobý cenový šok, souhlasíte s tím, že by to pro českou ekonomiku nemuselo nic zvlášť závažného znamenat?

Ano, můžeme inflaci vrátit z té podcílové hodnoty někam k tomu cíli, jinak na to nemusíme reagovat a nemusí to nic závažného znamenat. To je jeden ze scénářů, který si přejeme, možná je to přání otcem myšlenky.

Ale pak tady hrozí jiný scénář, a to že bude opravdu Hormuzský průliv na měsíce zablokovaný, že kromě toho bude problém s přepravou v Rudém moři a všechno se bude muset objíždět přes Mys dobré naděje, prodraží se námořní přeprava, zdraží se pojistky. V tu chvíli energetické trhy budou špatně zásobeny a ceny mohou explodovat. Tento scénář je také ve hře, to zase nechci bagatelizovat.

Inflační tlak

Jsme v okamžiku, kdy ropa klesá a akcie stoupají, ale to zítra může být jinak. Co by se stalo, kdyby ropa dlouhodobě zůstala na ceně kolem sto dolarů za barel?

Ano, to je aktuální cena na světovém trhu. Vidíme, že při této ceně ropy nám vznikají problémy hlavně na asijských trzích. Například v Koreji několikrát musela být pozastavena burza, protože tam byly panické výprodeje. Už tam zastropovali cenu pohonných hmot, skutečně tam na to trhy reagují citlivě, protože exporty z Hormuzu směřují především do této oblasti.

Čtěte také

Doufáme, že ropy bude dost, zní z ANO. ODS navrhuje: Jen sledovat to nestačí, snižte spotřební daně

Z Asie už se to přeneslo i do Evropy. Tady to vidíme především na poklesu akciových trhů, vzestupu cen pohonných hmot, burzovní cena plynu také výrazně narostla. Zatím se to příliš netýká Spojených států, kde mají vyšší ceny energií, ale jsou plně zásobeni z vlastní těžby.

Co se týče tamních akciových trhů, tam jsou poklesy opravdu mírné– o pár procentních bodů. Skoro se nedá hovořit o tom, že by to klesalo, ale spíš, že to jde do strany. Takže zatím na to jednotlivé regiony reagují rozdílně, ale ve chvíli, kdy situace bude dlouhodobě na sto dolarech u ropy, potom se ceny pohonných hmot začnou propisovat do cen dopravy a přepravy zboží. Přes dopravu vzniká první inflační tlak.

Cena plynu v Evropě určuje potom cenu elektřiny, a to je další inflační tlak, který si ještě vybavujeme z doby energetické krize před čtyřmi lety.

Česká opatření

V pondělí by měla mít ministryně financí Alena Schillerová první údaje ze sledování marží u prodejců pohonných hmot. Zatím prý nic nenasvědčuje tomu, že by marže rostly rychleji než ceny na burzách. Může se toto opatření osvědčit?

To, že je tady nějaká kontrola, samozřejmě může pumpaře vést k tomu, že si spíš dají pozor a nebudou se pouštět do větších akcí, slovy klasika. Ale tady nás nechrání v prvé řadě Alena Schillerová a její kontroly, ale situace na českém trhu s pohonnými hmotami, kdy máme opravdu velice hustou síť čerpacích stanic, máme spoustu velkých i malých provozovatelů čerpacích stanic a ta konkurence vede k tomu, že nějaké dlouhodobé výrazné ústřelky na našem trhu nehrozí.

Čtěte také

Ceny paliv bych zatím nestropoval. Spíš se zamysleme, zda musíme tolik jezdit, míní ekonom Komárek

Viděli jsme třeba to, jak Němci jezdí tankovat do českého pohraničí, protože jsou tady ceny přijatelnější. Vidíme i velký rozdíl mezi cenou nafty a benzínu, přesně tak, jak je to na burze v Rotterdamu, takže ten rozdíl se přenáší na české čerpací stanice, aniž by si tam někdo cokoliv přidával.

Tomio Okamura v pondělí řekl, že okamžikem zásahu do cen pohonných hmot by bylo, kdyby jejich cena převýšila ceny v sousedních zemích. Čili jinými slovy, vláda se podle vás teď chová poměrně uvážlivě?

Ano, já myslím, že to je zdrženlivé jednání. Rychle a bez nějaké analýzy zasahovat do trhu nemusí být úplně rozumné.

Máme tady problémy v rozpočtu, velice vysoký schodek a představa, že umenšíme spotřební daň a budeme vytvářet další díru v rozpočtu, to jenom vede k tomu, že si teď na dluh s úroky budeme dotovat ceny paliv, aby se nám teď lépe jezdilo a abychom si nemuseli omezovat spotřebu. V budoucnu si ty levnější pohonné hmoty zaplatíme i s těmi úroky, přičemž ty sazby na dluhopisech narůstají.

Takže v tuhle chvíli zvětšovat schodek, abychom si mohli levněji jezdit, to je populismus a jsem rád, že vláda na to zatím nenaskočila.

Čtěte také

Ceny ropy jsou teď pro Rusko výhoda. Navíc nepřijde ani o partnery v Íránu, míní expertka Kolenovská

Proč podle vás ministryně financí odmítá recept, který měla v podobné situaci, tedy před čtyřmi lety, pro předchozí vládu: tedy přechodně snížit spotřební daň na pohonné hmoty?

Co se týče spotřební daně, tak si myslím, že jsme skutečně na začátku té situace. Kdybychom si teď vystříleli všechny náboje a ta situace se zhoršovala, tak potom v té nejkritičtější fázi už nebudeme mít jak reagovat.

Situace dnes není tak dramatická – nafta stojí něco přes 40 korun, mezitím narostly mzdy a příjmy v populaci –, je daleko snazší než před čtyřmi lety, kdy byly cenovky ještě třeba o pět, šest nebo sedm korun na litr vyšší, než jsou teď při nižší mzdové úrovni. V tuhle chvíli si proto myslím, že ještě není potřeba nějakých dramatických opatření s fiskálními dopady na rozpočet, ale kdyby se ta situace zhoršovala, tak aspoň v tom arzenálu pořád ministryně něco bude mít a může se s tím vytasit.

Mohou fungovat vojenské patroly ropných tankerů, které slibuje americký prezident Trump? Jak si vysvětlit výrazně rozdílné pohyby cen motorových paliv v různých regionech v Česku? A co by znamenalo případné zastropování marží, což vláda označuje za krajní řešení? Poslechněte si celý rozhovor.