V trestním řízení s Andrejem Babišem vidím spoustu nestandardností. Institut imunity je základ právního státu, míní Válková

Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny doporučil poslancům nevydat předsedy hnutí ANO a SPD Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. „U politika, který se dostane do konfliktu se zákonem, vždycky musíme velmi bedlivě posuzovat, zda je s ním zacházeno stejně jako s ostatními občany v rámci příslušných řízení – ať už jde o správní řízení, civilní řízení, a zejména pak trestní řízení,“ vysvětluje předsedkyně výboru, poslankyně Helena Válková (ANO).

Vláda Andreje Babiše má v programovém prohlášení, že zmodernizuje justici a mimo jiné obnoví přesvědčení, že zákony platí pro všechny stejně. Jak s tím jde dohromady, když poslanci vládních stran odhlasují doporučení sněmovně nevydat předsedy svých stran k trestnímu stíhání? 

Čtěte také

Děkuji za tu možnost vysvětlení, protože si myslím, že to přesně odpovídá tomu, že když se octne politik v jakémkoliv řízení – v tom nejhorším případě v trestním řízení –, často jsem viděla a dospěla k závěru, že naopak justice měří přísněji, protože tam vidí politika. Čili u politika, který se dostane do konfliktu se zákonem, vždycky musíme velmi bedlivě posuzovat, zda je s ním zacházeno stejně jako s ostatními občany v rámci příslušných řízení – ať už jde o správní řízení, civilní řízení, a zejména pak trestní řízení.

Po prostudování toho spisu jsem nejenom já, ale i řada mých kolegyň a kolegů dospěla k závěru, že právě u Andreje Babiše to posuzování bylo v jeho neprospěch v tom smyslu, že tam byla kumulace různých procesních chyb a nedostatků, které ve svém výsledku vedly k mému přesvědčení, že ten proces není standardní tak, jak by měl být v souladu s trestním řádem. 

Za chvíli se dostanu k detailům obou případů a k důvodům, které vás k tomu vedly. Ale když se na to podíváme jako na vzkaz veřejnosti, není ten vzkaz takový, že právo platí sice pro všechny, ale pro předsedy vládních stran platí jinak? 

Ne, já si myslím, že ten vzkaz je spíš jiný. Máme v ústavě, kterou můžu hodnotit – a nejenom já ji tak hodnotím – jako velmi dobrou, stabilní, institut imunity. Je to takový základ našeho právního státu a jde o to, abychom ho aplikovali ve všech případech, kdy někoho musíme chránit, aby nebyl handicapovaný tím, že je politik.

Řekla jsem to – a není to žádná odvaha, jak někdo říká –, že si myslím, že Andrej Babiš by nestál před trestním soudem. A trestní stíhání, které by bylo třeba zahájeno z důvodu nějakých pochybností o tom, zda ta dotace nebyla čerpána neoprávněně, by bylo zastaveno, kdyby důkazy, které v tom trestním spise jsou, byly vyhodnoceny tak, jako by před tím soudem stál pan Vopička, běžný občan, který není politikem. O tom jsem prostě přesvědčena.

Z čeho vychází to přesvědčení?

Čtěte také

To je právě to, o co bych se ráda podělila a částečně už jsem to vysvětlovala. Jsou tam způsoby, kroky, opatření a procesní postupy, které, jsem přesvědčená, nevedou k tomu cíli, kterým by mělo být nestranné, objektivní posouzení konkrétní trestní kauzy, ale směřují k tomu, že tento politik si zaslouží přísné hodnocení a ve výsledku odsouzení.

A já nemám ráda, když se soudy nebo vůbec orgány činné v trestním řízení už na začátku rozhodnou pro nějakou verzi a tu následují, ať se děje, co se děje. To znamená, že shromažďují důkazy a mění hlavně hodnocení těch důkazů. 

Smysl imunity 

Jak vnímáte smysl poslanecké imunity? 

Jako ochranu proti tomu, aby politik nedoplatil na to, že je politikem, a aby mohl volně a svobodně vykonávat svoji funkci. A velmi si vážím, neustále za to děkuji těm voličům, kteří nás zvolili, ale současně si uvědomuji tu odpovědnost, kterou do mě vložili. A myslím si, že to by si měl uvědomit každý, ať už jde o předsedu Poslanecké sněmovny, nebo premiéra.

Oba jsou poslanci, oba dostali mandáty a lidi čekají, že odvedou poctivou práci s výsledky. A pokud se jim to nepodaří, jednomu nebo druhému, tak jim to prostě spočítají v dalších volbách. A toto docela drsně občas vyjadřuje náš premiér, který říká: „Už za rok by lidi měli vědět a poznat, jestli se jim žije lépe.“ 

Má to, jestli někdo dostane, nebo nedostane hlasy ve volbách, nahradit rozhodování soudů?

To říkáte vy, já jsem nic takového neřekla. 

Vy jste říkala, že to je ochrana, potom jste pokračovala, že vysvědčení politikům dají voliči. Původně jsem se ptal na imunitu.

Čtěte také

Ne, řekla jsem, v čem vidím spoustu nestandardností v tom trestním řízení ve vztahu k Andreji Babišovi. A pokračuji tedy, že pokud by byl vydán, byl by opět v tom soudním ping-pongu, který by asi pokračoval.

Mimochodem, přečetla jsem si to a myslím, že to není nic, co bych tady nemohla říci, protože ten nález je veřejně dostupný… Ten nález byl v tomto případě velmi nesprávně aplikován a i sám autor toho nálezu to říká ve svém znaleckém vyjádření.

Myslíte nález Ústavního soudu? Ten se týkal indemnity.

Myslím ten, který zavazuje soud nižšího stupně, v tomto případě městský soud, aby vynesl odsuzující rozsudek. To je v rozporu, ten nález se takto podle mého přesvědčení interpretovat nedá. Dobře, ale udělal to ten nadřízený soud. Nikdy nekritizuji konkrétní rozhodnutí, jenom řeknu, že je to nestandardní. 

Respekt vůči justici

Vaše včerejší slova leckdo interpretoval tak, že to je vyjádření nedůvěry a zpochybnění justice. Chápete, že to tak někdo může vnímat? A berete to tak? 

Jsem ráda, že mám možnost říci, že i ve vlastním případě jsem zažila soudní rozhodnutí, která se mi vůbec nelíbila, a musím je respektovat. Na tom se totiž pozná, jestli máte respekt vůči justici.

Respektuji rozhodnutí soudu, ale neznamená to, že si dám roubík před ústa. A když přijdu třeba při studiu spisu, a už je jedno jakého, na pochybení justice, tak v tom případě můžu kritizovat justici. Jsou to velice dobře placení profesionálové, jsou nezávislí a podle zákona o soudech a soudcích by měli být velmi odborně kompetentní, čili i na ně platí přísná měřítka.

Proč by podle Heleny Válkové (ANO) nemělo trestní právo řešit předvolební plakáty hnutí SPD? Hlasovali pro usnesení mandátového a imunitního výboru také opoziční poslanci? A staví se jeho členové do role soudců? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , krt

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.