Odnosím vám dítě. Jak v Česku funguje surogátní mateřství a jaké příběhy skrývá?

Za odnošení dítěte chatu za Prahou a vysokoškolské studium? Renata náhradní matku hledala rok a půl. Bez úspěchu

Renata se rok a půl snažila s manželem najít spolehlivou paní, a při tom narážela na překážky a přehnané nároky. Jedna ze zájemkyň chtěla jako odměnu třeba chatu za Prahou a vysokoškolské studium. Renata se zadlužovat nechce, ztratila iluze a nejspíš tak zůstane bezdětná.

Čtěte také

S 47letou Renatou a jejími dvěma fenkami jsme v pražském lese. Vypráví o tom, jak ji život zkomplikovala rakovina. „Ozařování a operace. Asi do půl roku jsem byla v takovém stavu, že jsem už začala nějak normálně fungovat.“

Renata i její muž toužili po dětech. „My jsme se poznali s manželem pozdě, už tehdy jsme začínali řešit nějaké umělé oplodnění. A tehdy se objevil nádor,“ vzpomíná Renata. Třikrát tehdy podstoupila umělé oplodnění – bohužel bez úspěchu.

V dalších pokusech už pokračovat nechtěla. „Bylo mi tak špatně, že už jsem nechtěla. Už jsem byla oslabená z rakoviny, ty dávky hormonů jsou strašlivé,“ líčí. A tak přišla na řadu varianta náhradního mateřství. „Zbylo nám tehdy jedno embryo. Tak jsme si říkali, že bychom mohli zkusit tu náhradní maminku alespoň s tím jedním posledním, které máme.“

,Jako když vám uříznou kus srdce‘

Spolu se svým mužem tak Renata začala pročítat inzeráty na nejrůznějších webech, kde se řeší náhradní mateřství. Jsou to sociální sítě, různé platformy, skupiny. „Ke konci roku 2022 jsme se začali rozkoukávat, jak na to. Pak jsme poslali poptávku,“ vypráví.

Čtěte také

Následný proces hledání ale nebyl jednoduchý. „Je to úplně strašné, protože člověk má naději a hodně by svoje dítě chtěl, ale postupně ta zklamání, to je jako když vám uříznou kus srdce,“ líčí Renata. V kontaktu takto byla s pěti nebo šesti ženami. S některými z nich už měla domluvenou schůzku, ale pak se přestaly ozývat. „Člověku přislíbit, že ano, a pak se bez dalšího neozvat, to mi přijde velice kruté,“ poznamenává.

Všechny ženy už přitom podle ní měly vlastní děti a některé byly dokonce i náhradními matkami. Finanční kompenzace, kterou za odnošení dítěte požadovaly, se pohybovala v rozmezí 450 až 700 tisíc korun, v jednom případě si ale žena řekla o chatu za Prahou a vysokoškolské studium. „Kolik stojí chatičky? Skoro tak jako byt, takže jsme poděkovali, že to není v našich možnostech,“ komentuje Renata.

Hypotéka na dítě

Po těchto zkušenostech se tedy rozhodli, že zkontaktují přímo kliniku. „Řekli jsme si, že na ty kliniky se asi hlásí jenom ženy, které mají opravdu zájem a nebudou nás takto trápit,“ vzpomíná. Ani tato varianta ale nakonec páru nevyšla.

„Ta odměna pro náhradní matku byla kolem 700 nebo 800 tisíc. Byly k tomu ještě další náklady, například genetické testy na nemoci, takže jsme se dostali skoro na 2 miliony. A to taky není úplně pro nás,“ říká. „Znamenalo by to vzít si hypotéku, a to už je moc.“

Intenzivní hledání náhradní matky tak trvalo asi rok a půl. Nakonec se Renata a její muž rozhodli, že spolu mít děti nebudou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.